Švédsko zastavilo stíhání Assange kvůli znásilnění pro nedostatek důkazů - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Švédsko zastavilo stíhání Assange kvůli znásilnění pro nedostatek důkazů

, čtk,
Švédsko zastavilo stíhání Assange kvůli znásilnění pro nedostatek důkazů
Zdroj: čtk

Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění. Prokurátorka Eva-Marie Perssonová řekla, že pro další stíhání Assange neexistuje dostatek důkazů. Assange je nyní v britském vězení, kde čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států. Tam má stanout před soudem kvůli nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů.

Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Australanovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování jedné z žen a ze znásilnění druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl už promlčen.

„Po zevrubném prozkoumání všech poznatků, které se objevily v průběhu předběžného vyšetřování, jsem došla k závěru, že důkazy nejsou dostatečně silné na to, aby byly základem pro obvinění,“ řekla Perssonová. Podle ní v jejím rozhodnutí sehrál roli i čas, protože od ohlášeného znásilnění uplynulo už devět let a „vzpomínky aktérů přirozeně blednou“. Proti rozhodnutí prokuratury se lze odvolat, právní zástupkyně poškozené ještě neoznámila, zda tak učiní.

Švédské úřady stíhání Assange poprvé zastavily už v roce 2017. V té době ale bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení a případné vydání. Vyšetřování se znovu rozběhlo letos v květnu, když Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla.

Assange svou vinu ve švédském případě odmítal a tvrdil, že jde o součást strategie, jak jej očernit a zařídit jeho vydání do Spojených států.

„Teď se soustřeďme na hrozbu, před níž pan Assange varuje už léta: agresivní obžalobu Spojených států a ohrožení prvního dodatku, kterou může představovat,“ komentoval krok švédských úřadů šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson s odkazem na první dodatek Ústavy Spojených států, který zaručuje mimo jiné svobodu tisku.

Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, v roce 2010 získal a zveřejnil stovky tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války a tajných depeší amerického ministerstva zahraničí. Dokumenty serveru poskytl vojín Bradley Manning, který byl za vyzrazení důvěrných informací v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení. Podle USA by se měl za údajné ohrožení americké bezpečnosti zpovídat i Assange.

Čtěte také:

Glosa: Na kolik si ceníte svá data? Deset dolarů, nebo pizzu až do domu?

Krize v Le Monde se prohlubuje. Křetínský zatím dohodu s novináři nepodepíše

USA rozšířily obvinění vůči zakladateli WikiLeaks Assangeovi, hrozí mu 175 let vězení

Snowden vydává memoáry. Vysvětluje v nich, proč riskoval svobodu kvůli vyzrazení tajných dat

Ohodnoťte tento článek
Diskuze