Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský
Předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský
Autor: Martin Pinkas/Euro

Budoucnost srdce je v telemedicíně, říká kardiolog Táborský

 Boříková 18. května, 18:20  -  Hana Boříková
 Předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský
Předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský
Autor: Martin Pinkas/Euro
18. května, 18:20

Medicína musí fungovat po staru vztahově, ale přitom využívat nejmodernější technologie, je přesvědčen přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský.

Před pěti lety jste napsal článek o umělém srdci – že ještě nepřišel jeho čas. Změnilo se za tu dobu něco?

Pět let je docela dlouhá doba. Dnes je umělé srdce aktuální i pro dvě naše transplantační centra v Praze a v Brně. Umělé srdce je řešením pro pacienty, kteří nejsou bezprostředně indikovaní k transplantaci či standardní podpoře, ale s ním mají velmi rozumnou budoucnost. Takže ano, umělé srdce se posunulo od fikce do reality, dává naději pacientům, kteří v minulosti umírali bez jakékoli pomoci.

Jak takové srdce vypadá? Nemusí ho člověk nosit v brašně nebo být trvale na přístrojích?

Ne, srdce je implantabilní. Má v zásadě strukturu lidského srdce, má v sobě složitou elektroniku a pumpu, která zajistí krevní oběh. Má vnější energetický zdroj…. Je to úžasná záležitost. Když jsem byl asi před pěti lety v Americe právě v době, kdy se poprvé nadšeně diskutovalo o umělém srdci, představovalo velkou naději pro pacienty, ale po prvních pěti pokusech se implantace pro technické neúspěchy zastavily. Dnes už i na našem olomouckém pracovišti indikujeme vhodné pacienty.

Kolik stojí umělé srdce?

Já myslím, že ta otázka není úplně relevantní podobně jako třeba u srdeční transplantace, jejíž cenu také nikdo neřeší. Umělé srdce stojí v řádu milionů, ale jde o záchranu lidského života a zároveň o posun. I v medicíně se neustále opakuje ten samý mechanismus - cena nových technologií je vždy vysoká, nicméně během pár let vznikne zdravé konkurenční prostředí, přijdou alternativní výrobky, nebo molekuly ve farmakoterapii, po vypršení patentu přicházejí generika, které zásadním způsobem zlevní léčbu. Dnes je umělé srdce na polovině původní ceny a za pět bude cenově i technologicky zase úplně jinde.


Přečtěte si také o současných trendech ve výzkumu nesmrtelnosti:

Sázka na nesmrtelnost: po faraonech a alchymistech je řada na byznysmenech


Když už umíme umělé srdce, kdy nás budou v nemocnici obsluhovat roboti?

Kdybyste ležela v nemocnici, vlastně by k vám už dnes mohl přijet humanoid, robot s lidskou podobou, pozdravit vás, nadávkovat vám léky nebo se zeptat na základní informace a zapsat je. To není zas tak nová věc, už před deseti lety se roboti zkoušely na mém bývalém pracovišti v nemocnici na Homolce. V současné době se vážně uvažuje, že část sesterských kompetencí, u kterých nechceme dělat chyby – například dávkování léků, kontrola podávání léků - mohou převzít robotické systémy.

To by nám vyřešilo problém se sestrami…

To neřeší problém se sestrami, nýbrž problém bezpečnosti a kvality. Nás trápí ale ještě problém, který nám ukazují aktuální studie: až třetina pacientů léky chronicky neužívá, přesněji po jednom roce jen 70 procent pacientů užívá to, co je jim předepsáno. Největším problémem jsou léky na léčbu cholesterolu, které mají velmi negativní konotace kvůli diskusím na sociálních sítích, lidé je vysazují a zhoršují svojí životní prognózu.

Je to lidská přirozenost nebo je chyba i na straně lékařů, kteří pacientům málo nebo málo důrazně vysvětlují, co se stane?

Kdo chce brát léky? Na druhou stranu lékař si musí dát čas s pacientem do detailu pohovořit o významu léčby, o vedlejších účincích, poučit ho, nabídnout mu nějaké alternativy atd… Na to se prostě zapomíná. Medicína se jako všechny obory strašně zrychlila, já si myslím, že by se ale měla vrátit ke kořenům, a to je dialog s pacientem. V době, kdy bylo léčebných a diagnostických prostředků hodně málo, pohovor s pacientem a důkladné fyzikální vyšetření bylo vlastně jedinou možností stanovení strategie léčby, a ne s úplně špatným výsledkem.


Majitel nemocnic Zavalianis: Češi žijí v iluzi


Vy máte hodinu, abyste si se mnou povídal o mém srdci? A pojišťovna vám to zaplatí?

Nezaplatí, ta má stanovený čas na pacienta, kdyby praktický lékař nebo specialista věnoval každému pacientovi hodinu, nikdy se neuživí. Celý pojišťovnický systém nastavený od počátku 90. let je výrazně pokřivený a neodpovídá současnosti. Na úrovni ambulanci a nemocnic dochází k deformacím, ale nikdo nemá politickou odvahu říct, že je třeba začít znovu. Nikdy to nebude dokonalé, ale systémy dobře fungují například v Německu.

A čím je tedy potřeba začít? Změnit bodování?

Já si myslím, že je třeba začít především výchovou mediků, lékařů v postgraduálním vzdělávání, změnit jejich myšlení. Současně je třeba pracovat na novém systému. Výkony, které jsou složité a zachrání nebo zkvalitní člověku život, by měly být řádně oceněny. Mrzí mě, že lobbingem došlo k nadhodnocení významu např. onkologické léčby, kdy v posledních letech byla hrazena řada inovativních léčiv, které bohužel prodlužují život pacienta v posledních stádiích maximálně v řádu měsíců. Přitom některé výkony v kardiologii, chirurgii, vnitřním lékařství a řadě dalších oborů, které umožní člověku vrátit se do aktivního života, jsou hodně podhodnocené.

Předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský ( Autor: Martin Pinkas/Euro )

Vlivem inovací se medicína obecně stává extrémně drahou. Bude nutné začít vést vážnou debatu o ceně lidského života?

Ta už se dávno vede. Cena lidského života je zásadní pro ekonomické kalkulace nových terapií. Data máme z amerických studií, ty jasně ukazují, jak se třeba liší v USA a v Indii. Z tohoto pohledu je cena velmi relativní. Je umělou kalkulací, která slouží k výpočtu celé řady dalších věcí, třeba v soudnictví. V medicíně se používá tzv. mechanismus dopadu do rozpočtu, čili jestli je schopen systém akceptovat novou léčbu v rámci balíku veřejného pojištění.

Příkladem inovativního přístupu posledních dvou tří let je transparentní dohoda o zavedení inovativních léků na léčbu vysokého cholesterolu, která je opravdu ekonomicky náročná a potřebná populace je potencionálně velká. Plátci se proto s držiteli molekul dohodli, že léčených může být x pacientů, ale uhrazeno bude tolik a tolik a vše nad ten rámec musí držitel molekuly dát pojišťovně zpátky. A to je jediná možná transparentní možnost, jak takovou terapii zavádět bez toho, aby došlo k nekontrolovanému nárůstu nákladů zdravotních pojišťoven.

Miloš Táborský (57)
• kardiolog, věnuje se zejména problematice poruch srdečního rytmu
• pracuje jako přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci
• kromě medicíny se aktivně zajímám o architekturu, zejména moderní českou z období 20-30tých let
• je vášnivý automobilista se zájmem o sportovní vozy, o moderní gastronomii, víno a zdravý životní styl

Vy říkáte, že putovat by měla data, ne pacient. V Olomouci jste založil Národní telemedicínské centrum. Vaši pacienti už tedy necestují?

Centrum je jednou z 54 klinik Fakultní nemocnice Olomouc, a trochu bych to vyjádření korigoval. I moderní medicína je stále založena na poctivém klinickém vyšetření pacienta, takže běžná data mají putovat, ale samozřejmě minimálně jednou, nebo dvakrát za rok musím pacienta vidět, těžký pacient nemůže být řešen jen virtuálně. Ale obecně jsem moc rád, že se konečně něco hýbe v digitalizaci a v e-governmentu, i když to tu mělo být už před dvaceti lety.

A ve zdravotnictví?

I tady se něco pozitivního děje a my chceme, aby byla telemedicína zavedena do běžné klinické praxe, ale k tomu musíte mít zákon o elektronickém zdravotnictví. Nemůžete jen tak někam posílat data v době, kdy je velkým tématem kybernetická bezpečnost…

Aby vám někdo nehacknul pacienta?

Přesně tak, data jsou velmi citlivá. Všechna telemedicínská pracoviště budou muset projít přísnou certifikací, ale obecně moje vize je, že elektronická medicína musí být nedílnou součástí každodenní běžné medicíny v terénu, tzn. váš praktický lékař bude mít veškerá data v elektronické podobě, jednou za rok vám udělá tzv. velkou laboratoř, tu budou mít k dispozici všichni specialisté, ke kterým půjdete. Stejně budou všichni sdílet přehled o vaší medikaci….

Když vidím, co se strhlo kolem elektronického receptu, doktoři jsou vůči digitalizaci dost rezistentní……

To byla uměle vyvolávaná záležitost, za kterou já dávám velkou vinu především České lékařské komoře. Ta se chovala neprofesionálně a místo motivace lidi strašila. Elektronický recept přitom dnes používají osmdesátiletí důchodci. Já se obávám, že tak velký odpor proti elektronizaci je dán i tím, že přinese transparentnost, všechno bude možné zkontrolovat. Ale věřte mi, že do deseti let se už k tomu nebudeme muset vracet.


Jak uplatit rakovinu. Čeští miliardáři investují do výzkumu


Nebudou muset být doktoři napůl ajťáci?

Součástí výuky na lékařských fakultách musí být taky informatika a kybernetická bezpečnost.

Mohou pacienti s kardiostimulátorem a defibrilátorem jezdit na elektrokole a řídit elektromobil?

Elektrokolo není vůbec žádný problém, ale moderní elektromobily by potenciálně mohly být. Je lepší prověřovat než důvěřovat, proto jsme vymysleli originální studii, která proběhne teď v červnu. Budeme se věnovat bezpečnosti našich pacientů, kteří mají implantáty a jako dobrovolníci v rámci etickou komisí schválené klinické studie budou řídit elektromobil v různém režimu a my je budeme monitorovat, sledovat, jestli nedojde v určitých situacích k tzv. elektromagnetické interferenci a k přechodnému zablokování implantátu.

Moc takových studií není, jsem rád, že budeme mít naši českou. Takže až si budete pořizovat vůz značky T, a budete nositelem defibrilátoru, budete mít jistotu, že budete moci řídit po dálnici D1 především bezpečně.

To se spíš bojím, že už budu mít problém s hlavou. Neskončíme nakonec tak, že nám budou fungovat všechny orgány, které vy budete moci ovládat z centrály, ale už o tom nebudeme vědět?

Neurologie také dělá úžasné pokroky, ale hlava je skutečně klíčová, protože dnes dovedeme nahradit ledviny, srdce, možná za čas slinivku atd., ale mozek zatím ne a nezdá se to perspektivní ani do budoucna.


Bývalí uhlobaroni chtějí dát půl miliardy do biotechnologií. Je to vášeň, říká šéf BPD Brůžek


Když jsme se dostali ke stárnutí, četla jsme, že infarkty dostávají častěji i lidi mezi třicítkou a čtyřicítkou. Jak to?

Máme dvě skupiny pacientů. Obecně zaprvé klesá výskyt akutního infarktu myokardu, což je dobrý marker. To je dáno výrazně lepší primární i sekundární prevencí, v populaci se mění povědomí o zdravém životním stylu. Na druhou stranu máme problém třeba s obezitou u dětí slabších sociálních skupin, které za luxus považují fastfoody…Ale infarkt obecně postihuje starší, průměrný věk mužů je někde kolem 65 až 68 let a ženy o deset let později. Pak tu ale máme podskupinu mladých pacientů ve věku 30 až 40 let. Většinou jsou to kuřáci, často pijí už od mládí alkohol. To je časté obzvláště na střední Moravě.

Se srdcem se pojí řada mýtů. Třebaže pití kávy škodí, červené je dobré na srdce…

Káva není zásadní problém, navíc má diuretické účinky, takže, když máte hypertenzi a jste dobře léčena, tak káva vás „odčůrá“ a tím pádem ještě trošku sníží ten tlak. U vína musím na základě čerstvých studií korigovat své předchozí názory. Ukazuje se, že jakékoliv množství alkoholu škodí, čili podobně jako je dnes standardní nekouřit, mělo by být i abstinovat.

Jak je to s elektronickými cigaretami?

Nemáme dostatek důkazů, že elektronické cigarety nebo nahřívaný tabák jsou méně škodlivé než klasické cigarety. Je to reklamní tah tabákových firem, které populaci vnucují myšlenku, že kouří zdravěji.

To se jim povedlo….

Žádný vědec nemůže říct, že to je bezpečnější, když nemá data. Možná za pět let budeme moudřejší, ale analýza vydechovaných látek se velmi blíží standardní cigaretě z klasického tabáku.

S jakými pocity budete letos předávat předsednictví České kardiologické společnosti?

Jsem velmi rád, že mohu předat po čtyřech letech pomyslnou štafetu vedení odborné společnosti panu profesoru Aleši Linhartovi, DrSc., osobnosti mezinárodního významu, jehož úkolem bude posunout Českou kardiologickou společnost v odbornosti i vnímání specializace zase dále. Pevně věřím, že se mu to podaří, a to i s mojí maximální podporou.

Dále čtěte:

Když jde o krev. Největší farmaceutická akvizice potvrzuje, že rakovina vydělává nejlépe

Jen pro vyvolené: pojišťovny nechtějí platit genovou terapii

Evropa vymírá: Kde se rodí nejméně dětí?


Čtěte také

Události Sociolog Oto Sedláček

Stálo to za to, vzpomíná na listopad 89 sociolog Oto Sedláček

Propadám skepsi, když lidé nadávají. Listopad byla skvělá změna, vzpomíná Oto Sedláček,…

17. listopadu 2019

Pavel Páral

Třicet let čím dál menší svobody

Postupné odlamování kousků svobody moc palčivě nevnímáme, a o to je nebezpečnější.

17. listopadu 2019

 Václav Klaus mladší na Národní třídě

Babiše, Hamáčka i Klause mladšího lidé na Národní třídě vypískali

Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda…

17. listopadu 2019

Praha Parkování v Praze

Městské části Praha 5 a 6 rozšíří parkovací zóny

Na území městských částí Prahy 5 a 6 se od pondělí 18. listopadu rozšíří parkovací zóny.…

17. listopadu 2019

 Andrew Darwin

Šéf DLA Piper Darwin: Už nepotřebujeme armádu právníků, která hledá jednu větu

S šéfem jedné z největších advokátních kanceláří na světě Andrew Darwinem o tom, jak se…

17. listopadu 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Za jakých okolností budete mít nárok na pohřebné?
Jak se připravit na pracovní pohovor?
Jak žádat o mateřskou, když studujete? A jak o ní žádá otec či jiná osoba?
Mince či bankovky jsou lákavější investicí než zlato, zhodnotí se rychleji
Změnil jsem dodavatele a platím víc! I k tomu může dojít
Auta
Listopad 89 v motoristickém tisku: Sovětské koncepty,…
Škoda Favorit vs. Škoda Octavia: Rozdíl třiceti let v praxi
Grafická demododávka společnosti 3M na veletrh CzechBus
VW vystavuje v Praze posla své elektrické budoucnosti. Kvóta pro ČR je už prodaná
Peugeot se vrátí do Le Mans. Deset let poté, co vytrvalostní závody opustil
Hry pro příležitostné hráče