Kam s ní? Japonsko řeší, co s radioaktivní vodou z Fukušimy

30. listopadu 2017, 06:06 - adk
30. listopadu 2017, 06:06

Od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě sice uběhlo více než šest let, její následky ale znovu štěpí japonskou společnost. Odborníci nyní řeší, jak naložit s milionem tun radioaktivní vody, která při havárii unikla. Nyní je uskladněna přímo ve Fukušimě ve více než 900 kontejnerech. Toto řešení je ovšem krátkodobé. Nádoby nejsou zabezpečeny pro případ dalšího zemětřesení nebo vlny tsunami, hrozí tak její opětovný únik.

Odborníci se přiklánějí k jednoduchému řešení - radioaktivní vodu po částech vylít do Tichého oceánu. Voda byla již zbavena většiny radioaktivních prvků až na tritium, které je v malých dávkách neškodné. Tento postup se ovšem nelíbí místním rybářům. Ti se obávají snížení už tak nedostatečné poptávky po rybách.

Z tisícovky rybářů v okolí zničené elektrárny vyráží na moře jen polovina z nich, a to jen dvakrát týdně. Vylovené ryby poté procházejí velmi přísnými testy. Například maximální povolené množství cesia je dvanáctkrát nižší, než stanovují normy Evropské unie a USA. Pro fukušimskou oblast navíc platí striktnější limity než ve zbytku Japonska. Ryby, které prošly testem, dostanou označení „bezpečné“ a putují na pulty supermarketů.

Dalším navrhovaným řešením je vyčkat do roku 2023, kdy bude množství tritia oproti dnešku poloviční. Nabízí se také radioaktivní vodu před vypuštěním výrazně zředit. Použití této metody by ale zabralo dekády.

Kam se poděly ryby z Fukušimy?

Problémem japonské vlády není jen radioaktivní voda, ale i nezvládnutá komunikace s obyvatelstvem. Podle říjnového průzkumu Agentury pro ochranu spotřebitelů téměř polovina zákazníků o existenci testů neví a pozornost zaměřují spíše na extrémní případy zdravotních komplikací spojených s radiací než na fakta a bezpečnostní opatření.

Špatná informovanost by v případě vypuštění vody mohla rybářům definitivně zlomit vaz. Nedostatečné projednání plánu s veřejností s sebou nese i etické otázky. „Vypuštění (vody) pouze na základě vědeckého rozhodnutí, bez vyřešení obav společnosti, nemůže být v demokratické společnosti tolerováno a vše by jen zhoršilo,“ řekl webu The Independent expert Tokijské univerzity na sociální psychologii Naoya Sekiya.

Pro průzkum zatopených částí elektrárny vyvinula Toshiba spolu s Mezinárodním výzkumným ústavem pro vyřazování jaderných zařízení (IRID) speciálního plovoucího robota o velikosti bochníku chleba

Zástupkyně organizace na ochranu spotřebitelů Kikoku Tatsumi poukázala na zásadní nepochopení situace obyvatelstvem. Panuje prý přesvědčení, že radioaktivní voda je uskladněna, protože je nebezpečné ji vypustit, a za nízkým množstvím ryb z fukušimské oblasti může jejich nebezpečnost. Tyto rozšířené nepravdy komplikují už tak složitou situaci, ve které se japonská vláda nachází. Japonsko bude nejspíše muset spustit rozsáhlou a důkladnou informační kampaň vyvracející tyto mýty.

Vody stále přibývá

Radioaktivní vody ve Fukušimě neustále přibývá, protože i zničené reaktory se musejí chladit. Trhlinami v základech navíc proniká spodní voda. Část z ní je sice znovu využita pro chlazení, přesto každý den přibude na 150 tun vody.

Nejhorší jaderné havárie podle stupnice Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES)*
Černobyl, Ukrajina, 1986 - 7. úroveň
Fukušima, Japonsko, 2011- 7. úroveň
Kyštym, Sovětský svaz, 1957 – 6. úroveň
Windscale Fire, Velká Británie, 1957 – 5. úroveň
Three Mile Island, Spojené státy, 1979 – 5. úroveň
Goiânia, Brazílie, 1986 – 5. úroveň

INES je tvořena sedmi stupni:
7. úroveň - Velmi těžká havárie
6. úroveň - Těžká havárie
5. úroveň - Havárie s rizikem vlivu na okolí

1. úroveň - Odchlyka

Provozovatel elektrárny, společnost Tokyo Electric Power Co, při snaze o redukci množství radioaktivní vody nechala vykopat systém studen, které mají za úkol odčerpat podzemní vodu, než ji radiace stihne kontaminovat. Společnost se také uchýlila k méně konvenčnímu řešení a použila takzvanou ledovou stěnu, tedy částečné zmrazení půdy v okolí elektrárny. To by teoreticky mělo mít za následek nižší průchodnost půdy, nicméně výsledný efekt je sporný.

Ke zničení jaderné elektrárny ve Fukušimě došlo v březnu 2011 poté, co zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna tsunami vyřadila chladicí systém. V důsledku toho se jádra tří reaktorů roztavila a do okolí se uvolnily radioaktivní částice. Neštěstí ve Fukušimě je považováno za druhou nejhorší jadernou havárii (viz tabulku). Přes 160 tisíc lidí muselo být kvůli radiaci evakuováno.

Přečtěte si také:

Šest let po Fukušimě: jádro štěpí Japonce

O uran bude zájem. Jádro slaví úspěch v Číně, Indii i v Japonsku

Radioaktivní rýže z Japonska? Europoslanci jdou proti Junckerovi


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 4.50

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Daňová poradna: nejčastější dotazy
Předdůchod a daně: kdo, co, jak a kolik?
Sever proti Jihu I: ekonomické srovnání Korejí
Kdy musí studenti odevzdat daňové přiznání?
10 příkladů, kdy můžete, nebo nemůžete uplatnit slevu na manželku
Auta
Basový koncert: Svezli jsme se legendární lokomotivou t 478…
Nové generace Porsche 911 budou mít volant a udrží si základní filozofii modelu
Škoda Kodiaq vs. Hyundai Santa Fe: Zatopí korejská novinka českému bestselleru? Asi ne
Diesel se do Porsche Cayenne přeci jen vrátí. Zatím se ale neví, kdy
Život po životě: 70 let repasí a výroby výměnných náhradních dílů (nejen) na škodovky
Technologie
Opera 52 beta: hromadné akce s otevřenými weby a efektivnější blokování reklam
MSI GeForce GTX 1070 Ti Gaming – zlatý střed mezi GTX 1070 a GTX 1080 (uživatelská recenze)
Čínská konkurence na trhu pamětí je tu. Firma Xi’an UniIC začala prodávat moduly DDR4
Desky formátu Mini-STX by se mohly vyrábět i pro procesory AMD, zvažuje to ASRock
Který notebook vybrat? Poradíme s levnými, mainstreamovými i herními modely
Hry pro příležitostné hráče