Kam s ní? Japonsko řeší, co s radioaktivní vodou z Fukušimy

30. listopadu, 06:06 - adk
30. listopadu, 06:06

Od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě sice uběhlo více než šest let, její následky ale znovu štěpí japonskou společnost. Odborníci nyní řeší, jak naložit s milionem tun radioaktivní vody, která při havárii unikla. Nyní je uskladněna přímo ve Fukušimě ve více než 900 kontejnerech. Toto řešení je ovšem krátkodobé. Nádoby nejsou zabezpečeny pro případ dalšího zemětřesení nebo vlny tsunami, hrozí tak její opětovný únik.

Odborníci se přiklánějí k jednoduchému řešení - radioaktivní vodu po částech vylít do Tichého oceánu. Voda byla již zbavena většiny radioaktivních prvků až na tritium, které je v malých dávkách neškodné. Tento postup se ovšem nelíbí místním rybářům. Ti se obávají snížení už tak nedostatečné poptávky po rybách.

Z tisícovky rybářů v okolí zničené elektrárny vyráží na moře jen polovina z nich, a to jen dvakrát týdně. Vylovené ryby poté procházejí velmi přísnými testy. Například maximální povolené množství cesia je dvanáctkrát nižší, než stanovují normy Evropské unie a USA. Pro fukušimskou oblast navíc platí striktnější limity než ve zbytku Japonska. Ryby, které prošly testem, dostanou označení „bezpečné“ a putují na pulty supermarketů.

Dalším navrhovaným řešením je vyčkat do roku 2023, kdy bude množství tritia oproti dnešku poloviční. Nabízí se také radioaktivní vodu před vypuštěním výrazně zředit. Použití této metody by ale zabralo dekády.

Kam se poděly ryby z Fukušimy?

Problémem japonské vlády není jen radioaktivní voda, ale i nezvládnutá komunikace s obyvatelstvem. Podle říjnového průzkumu Agentury pro ochranu spotřebitelů téměř polovina zákazníků o existenci testů neví a pozornost zaměřují spíše na extrémní případy zdravotních komplikací spojených s radiací než na fakta a bezpečnostní opatření.

Špatná informovanost by v případě vypuštění vody mohla rybářům definitivně zlomit vaz. Nedostatečné projednání plánu s veřejností s sebou nese i etické otázky. „Vypuštění (vody) pouze na základě vědeckého rozhodnutí, bez vyřešení obav společnosti, nemůže být v demokratické společnosti tolerováno a vše by jen zhoršilo,“ řekl webu The Independent expert Tokijské univerzity na sociální psychologii Naoya Sekiya.

Pro průzkum zatopených částí elektrárny vyvinula Toshiba spolu s Mezinárodním výzkumným ústavem pro vyřazování jaderných zařízení (IRID) speciálního plovoucího robota o velikosti bochníku chleba

Zástupkyně organizace na ochranu spotřebitelů Kikoku Tatsumi poukázala na zásadní nepochopení situace obyvatelstvem. Panuje prý přesvědčení, že radioaktivní voda je uskladněna, protože je nebezpečné ji vypustit, a za nízkým množstvím ryb z fukušimské oblasti může jejich nebezpečnost. Tyto rozšířené nepravdy komplikují už tak složitou situaci, ve které se japonská vláda nachází. Japonsko bude nejspíše muset spustit rozsáhlou a důkladnou informační kampaň vyvracející tyto mýty.

Vody stále přibývá

Radioaktivní vody ve Fukušimě neustále přibývá, protože i zničené reaktory se musejí chladit. Trhlinami v základech navíc proniká spodní voda. Část z ní je sice znovu využita pro chlazení, přesto každý den přibude na 150 tun vody.

Nejhorší jaderné havárie podle stupnice Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES)*
Černobyl, Ukrajina, 1986 - 7. úroveň
Fukušima, Japonsko, 2011- 7. úroveň
Kyštym, Sovětský svaz, 1957 – 6. úroveň
Windscale Fire, Velká Británie, 1957 – 5. úroveň
Three Mile Island, Spojené státy, 1979 – 5. úroveň
Goiânia, Brazílie, 1986 – 5. úroveň

INES je tvořena sedmi stupni:
7. úroveň - Velmi těžká havárie
6. úroveň - Těžká havárie
5. úroveň - Havárie s rizikem vlivu na okolí

1. úroveň - Odchlyka

Provozovatel elektrárny, společnost Tokyo Electric Power Co, při snaze o redukci množství radioaktivní vody nechala vykopat systém studen, které mají za úkol odčerpat podzemní vodu, než ji radiace stihne kontaminovat. Společnost se také uchýlila k méně konvenčnímu řešení a použila takzvanou ledovou stěnu, tedy částečné zmrazení půdy v okolí elektrárny. To by teoreticky mělo mít za následek nižší průchodnost půdy, nicméně výsledný efekt je sporný.

Ke zničení jaderné elektrárny ve Fukušimě došlo v březnu 2011 poté, co zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna tsunami vyřadila chladicí systém. V důsledku toho se jádra tří reaktorů roztavila a do okolí se uvolnily radioaktivní částice. Neštěstí ve Fukušimě je považováno za druhou nejhorší jadernou havárii (viz tabulku). Přes 160 tisíc lidí muselo být kvůli radiaci evakuováno.

Přečtěte si také:

Šest let po Fukušimě: jádro štěpí Japonce

O uran bude zájem. Jádro slaví úspěch v Číně, Indii i v Japonsku

Radioaktivní rýže z Japonska? Europoslanci jdou proti Junckerovi


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 4.50

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Převod dovolené z roku 2017 do nového roku
Banky mění hypoteční sazby jak na běžícím pásu
Jak vysoký je minimální důchod?
Valorizace 2018: kolik si od ledna důchodci polepší?
Jak se bude v roce 2018 počítat čistá mzda v ČR a jak na Slovensku?
Auta
Renault Sport lákal na velké vánoční překvapení. Výsledek…
„Ostrá“ Škoda Fabia se nakonec jmenuje R5. Na chvíli to bude jediný čtyřválec v nabídce
Jak postupovat při přepisu a odhlášení vozidla
Je vám 760 koní v Chevroletu Corvette ZR1 málo? Hennessey nabízí přes 1200 koní
Ares Panther je reinkarnace De Tomaso Pantera s technikou Lamborghini
Technologie
Vánoční tip: Poslouchejte české koledy po celý den z internetového rádia
AMD vydává „adrenalinový“ ovladač pro Radeony: spousta novinek, OSD, mobilní aplikace
6 tipů na nejlepší přehrávače do obýváku [Vánoce 2017]
Francouzská vláda schválila úplný zákaz používání mobilů ve školách. Platí od září 2018
DVB-T2 chytne již 97,2 % domácností. Na pokrytí čekají jen jižní Čechy
Hry pro příležitostné hráče