Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Primátor Bratislavy Matúš Vallo.
Primátor Bratislavy Matúš Vallo.
Autor: Mladá fronta

Primátor Bratislavy Vallo: Ve všem jsme pozadu a je to výhoda

 Boříková 06. října, 17:00  -  Hana Boříková
 Primátor Bratislavy Matúš Vallo.
Primátor Bratislavy Matúš Vallo.
Autor: Mladá fronta
06. října, 17:00

Nemusíme vymýšlet kolo, učíme se na chybách jiných měst, říká primátor Bratislavy Matúš Vallo.

Na Slovensku má označení aktivista trochu jiné konotace než u nás. A možná i obsah. Primátor Bratislavy je povoláním architekt a je také jedním z mnoha tamních aktivistů, kteří se stali politiky. Na funkci se dlouho připravoval a nehodlá z Bratislavy dělat druhou Vídeň ani Stockholm. Chce hlavně město, kde budou vysypané koše, méně se bude jezdit autem a budou platit stejná pravidla pro všechny developery. „Pořád jsem nadšený. Co může být lepšího, než že zlepšíte prostor pro život? Lidi milují kvalitní města,“ říká.

Předložil jste poměrně obsáhlý plán pro Bratislavu, na kterém pracovaly desítky odborníků. Vyšel i knižně. Kdy jste se do něj pustil?

Na plánu jsme začali pracovat asi tři roky před volbami a cílem celého snažení bylo připravit jakýsi manuál pro lepší město. Když jsem se bavil s odborníky, nakonec jich bylo 76, řekl jsem jim: Představte si, že teď jsem primátorem města a vy mi pomáháte. Co bychom vytvořili? Co bychom udělali druhý den, druhý týden, druhý měsíc, druhý rok? A ještě jsem dodal, že když plán napíšeme, budu s ním kandidovat na primátora.

Takže to byla předvolební průprava, kampaň?

Já jsem chtěl plán dělat už v roce 2010. Tehdy jsem ale lidi nepřesvědčil, vrchol aktivismu v Bratislavě už pominul a nahromaděnou energii nikdo neuměl sebrat a posunout dál. Teď byla situace jiná, navíc jsem většinu spoluautorů dlouhodobě znal. Nejsou to žádní aktivisté, jsou to lidé, kteří se roky věnují městu.


Čtěte: Do Prahy se vejde nové Brno. Zástavba brownfieldů ale vázne


Když jsem otevírala jejich životopisy, je mezi nimi spousta expertů na „sociálno“ a „krásno“, ale nenarazila jsem na ekonomy...

Kapitolu finance psal Matúš Lupták. Je mu 27 let, absolutní star a talent, dnes je šéfem sekce financí. Výborný ekonom, pět let předtím už pracoval na ministerstvu financí.

Jak dalece má ekonomika mluvit do vizí města?

To není otázka, jestli má, nebo nemá, ona mluví… Nechci donekonečna hovořit o vizích, ale o realitě. Připravili jsme plán pro lepší Bratislavu. Jsou v něm úplně jednoduché věci, které nejsou žádným způsobem vizionářské. Například že budeme včas vysypávat odpadkové koše, budeme je vysypávat každý den, nebo že najdeme systém, jak uklidit po páteční noci město, aby bylo čisté, když se lidé půjdou v sobotu ráno projít. Ale jsou tam samozřejmě i velké věci, které budou trvat čtyři, šest, osm let.

Třeba?

Například územní plán města, to je něco, co trvá v našich podmínkách deset let.


Architektura jako víno: spojení dvou umění vytáhlo milovníky šťávy z hroznů ze sklepů na světlo


Kdy jste se stal aktivistou?

V ulici, kde bydlela moje přítelkyně, jsem dostal nápad, jak ji zlepšit. I jednoduchá řešení fungují, vím to, jsem architekt.

Co to bylo?

Rozšíření chodníku. Řekl jsem si, že možná na úřadě ani nevědí, že tu máme problém. Začal jsem se o něm bavit s úředníky, potom jsem zjistil, že i spousta jiných lidí má v hlavě různá řešení. Postupně jsme začali uskutečňovat projekt městských zásahů. Dělali jsme je i v Praze, v Brně, ve dvaceti městech v Česku a na Slovensku.

A ten chodník rozšířili?

Nerozšířili. Dneska je tam pěší zóna, což je dobré. Teď bojujeme proti tomu, aby se tam vrátila auta. Lidé je tam chtějí.

Nenaštvete si tím voliče?

Tak jasně, ale spousta z nich chápe, že potřebujeme prostory pro lidi a že auta nemohou vyhrát nad lidmi.

Myslíte si, že generační a politická výměna, která začala s primátory v Trnavě a Nitře, bude pokračovat?

Rozhodně se u nás něco děje a jsem rád, že jsme toho součástí. Tato vlna v komunální politice byla inspirována primátorem Peterem Bročkou, který kandidoval už před čtyřmi lety jako nezávislý a je skvělý. V Trnavě dokázal úžasné věci.

Následoval ho kopec aktivistů. Lidé si řekli: Dost, chceme změnu. A Zuzana Čaputová to zakončila. Evropské volby také vyhrály progresivní mladé strany a uvidíme, co se stane ve velkých volbách.

Myslela jsem, že v politice, zvlášť v komunální, jsou důležité zkušenosti. Přece jenom kritizovat a potom vládnout jsou dvě odlišné věci.

To je taková fáma. Můj tým se dva roky připravoval, byli v něm i lidé, kteří pracovali na vysokých postech na magistrátu. Já jsem řekl, že všechno, co navrhneme, musí mít reálný základ, že to půjde. Mě nepřekvapily velké věci, překvapilo mě, v jak špatném stavu přebírám město. Ale že jsou komplikované procesy, že všechno trvá déle než v soukromé sféře, že se bude třeba donekonečna bavit s lidmi, to všechno jsem věděl dopředu. Nešli jsme do toho s žádnými růžovými brýlemi.

Takže jste elán neztratil?

Absolutně ne, jsem nadšený. Co může být lepší, než že zlepšíte prostor pro život? O tom je architektura, já z toho vycházím. Lidé milují kvalitní města.

Vaše hlavní téma je veřejný prostor. Kdekdo se jím zaklíná, jak jej vnímáte vy? U nás se to víceméně smrsklo na lavičky a stromy.

Já si myslím, že Praha ví, co je veřejný prostor. Pro mě je veřejný prostor samozřejmě kvalita - kvalita povrchu chodníku, kvalita obrubníku, kvalita povrchů, lavička… To je první věc. Veřejný prostor je zeleň, čistota, bezpečnost, příroda jako životní prostředí. My jsme v kampani jasně řekli, kolik nových stromů vysadíme a že se budeme o ně starat. Dnes není věda vysadit strom, ale to, aby tam ten strom ještě za pět let byl a byl silný.


České šetrné stavebnictví: podívejte se na 10 nejlepších budov


Vy jste mluvil o deseti tisících stromů, pražský primátor o milionu.

Je to strašně směšné, že vy máte milion a my deset tisíc. Já jsem sledoval iniciativu v New Yorku - bývalý starosta Bloomberg řekl, že vysadí milion stromů. New York je mnohem bohatší a větší město než Praha, sázel je šest až sedm roků, takže bych byl opatrný, ale přeji vašemu primátorovi, aby to vyšlo. My jsme dlouho uvažovali, jaké číslo můžeme slíbit, protože já ho chci splnit.

V Praze jste byl v poslední době několikrát, dokážete ji porovnat s Bratislavou?

Praha je úžasné město s bohatou historií, já jsem rád, že jsme tak trochu mladší bratr Prahy. Rozhlížíme se, co se tu děje, vidíme chyby, ale hlavně pozitiva. Například Institut plánování a rozvoje (IPR) je úžasná věc, která nás inspirovala. Jeden z mých cílů je se inspirovat ve městech, která fungují. Nemusíme vymýšlet kolo, vždyť kolo už je dávno vymyšlené. My se učíme na chybách jiných měst.

Musím říct, že jsme velmi pozadu ve všem, ale je to i výhoda, protože vybíráme ta nejlepší řešení.

My máme takovou mantru: Vídeň...

Vídeň je na špičce. Byl jsem na oficiální návštěvě vídeňského primátora a on mi řekl, že jim nefungují cyklistické stezky. Prý přemýšlel, co se stalo, když je mají tak skvěle vybudované… Nakonec zjistil, že se lidem nechce z městské hromadné dopravy. To je sen. Každý rok se jim snižuje počet aut.

Primátor Bratislavy Matúš Vallo ( Autor: Martin Pinkas/Euro )

Já jsem slyšela o Slovácích, kteří bydlí ve Vídni, protože tam je levněji než v Bratislavě.

Některé věci jsou levnější, 61 procent Vídeňanů žije v nájemních bytech. Slováci mají absolutní mánii vlastnit byty, jsme ve vlastnickém bydlení na evropské špičce.

To my také, ale teď řešíme v Praze bytovou krizi. Vy ne?

Nevím o ní. Zatím. Myslím, že se každý rok objeví na trhu dostatečný počet nových bytů. Kolem dvou tisíc. Ale Bratislava vlastní jen okolo 900 bytů a to je obrovská krize. Brno jich má 28 tisíc.

V Bratislavě se hodně staví. U Dunaje vidíte nebe plné jeřábů, v Praze jen pár. A stavíte i mrakodrapy. U nás se řekne osm pater a dost. Nebo raději vůbec nic. Vy říkáte, že Bratislava je ve vleku developerů, u nás je paralýza. Dá se najít nějaký rovnovážný stav mezi extrémy?

To je komplikovaná situace, lidé jsou právem naštvaní. Developeři spolu s městy za poslední roky udělali strašně moc nedobrého, ničili životy lidí. My jsme teď dali developerům relativně přísné pravidla.

Jak se na ně tváří?

Určitě nejsou happy, ale teprve začínáme. Brzy také budeme mít digitální žádosti o stavební povolení.

Jak vy jako architekt vnímáte stavění do výšky? U nás to řeší i UNESCO.

Mně nevadí vysoká budova. Mně vadí počet lidí, který do ní buď ráno, nebo večer přijde. Problém je počet aut, která taková budova nasaje. Metry čtvereční generují počty lidí, které generují počty aut. Krásná výšková budova je skvělá, ale musí jí odpovídat infrastruktura pod ní a městská hromadná doprava.

Je úplně špatné, že nemáme dané maximum parkovacích míst, ale minimum. Nutíme developery stavět víc parkovacích míst, než je potřeba. Všude ve vyspělém světě pracují s maximem parkovacích míst. V Londýně jsou obrovské developerské projekty, které mají čtyři parkovací místa - pro sanitku, nějaký taxík… a na shledanou. Protože všichni jezdí hromadnou dopravou. Když pojedou autem, město zkolabuje.

Před volbami jste říkal, že budete mít mobilní kancelář a každý měsíc v ní budete otevřený lidem na jiném místě. Stojí na vás fronty?

Nestihl jsem to. Připravovali jsme parkovací politiku a přijímali jsme nová relativně přísnější pravidla. Ze sedmnácti městských částí jsem jich navštívil deset. Debaty trvaly třeba tři hodiny a přišly tři stovky lidí. Nemyslím si, že mohou mít občané pocit, že jsme někde schovaní. Tento víkend jsem měl dvě diskuse, teď mě čeká šest setkání s občany Bratislavy, kde budeme referovat, co jsme za ten rok udělali a co se nám nepodařilo.

Zvládají diskuse lidé bez projevů nesouhlasu, pískání a podobně?

Ale ano, i když parkovací politika je těžké téma. Budou muset víc platit, bude to pro ně méně pohodlné, měníme jim návyky. Lidé to ale pochopili. Řekli, že se jim to nelíbí, ale rozumějí, proč to děláme, a to bylo strašně důležité. Uměli říct: Pane primátore, my s vámi nesouhlasíme, my si myslíme, že se mýlíte. To mi nevadí. Z nesouhlasu vzniká pohyb. Ke konci říkali, už to udělejte, už nám s tím dejte pokoj. Už o tom nemluvte.

Co vás teď čeká?

Bratislava byla celé roky zaseknuté město, kde nezmizelo jediné parkovací místo, jen se přidávala. My rušíme parkovací místa v centru, děláme věci, které se tu nikdy nedělaly. Bereme opravdu vážně klimatickou krizi, která je tady. Nemůžeme se o tom dohadovat, ona tu je, ale musíme na to jít opatrně - pro lidi to bude nepohodlné, bude nás to stát politické body, ale jsme na to připravení.


Přečtěte si rozhovor s majitelem firmy Liko-s: Razíme cestu betonovým pralesem, říká stavitel zelených fasád Musil


Jak fungujete v koalici? To u nás bývá větší problém než opozice.

Ze 45 zastupitelů má náš klub 17 lidí. V podstatě máme další dva koaliční partnery a zatím všichni drží pozice. Udělali jsme takový manifest, čeho chceme dosáhnout, což si myslím, že je pro město důležité. Ten podepsalo všech 45 zastupitelů. Jaká opozice? Nezajímá mě, kdo je z jaké partaje, ale co je dobré pro město.

Co podle vás, jako architekta, mohou architekti udělat pro lepší města?

Architekti a politici mohou něco udělat. Architekti to sami neudělají. Proto jsem politik.

Takže souhlasíte, že architekti jsou spíše sluhy investorů?

Někteří jsou a někteří nejsou. U architekta je moc důležité, aby uměl říct ne. My jsme měli jednoho velmi špatného klienta, který měl velmi dobrou zakázku, pro nás byla atraktivní. Velmi nás ale ždímal, tam jsme se naučili říkat ne. Nedělali jsme žádné takzvané chlebovky, jen věci, které jsme chtěli. Ve finále, když jsem odcházel z ateliéru, nás bylo 18. Před rokem a půl jsme vyhráli za projekt v Trnavě všechny tři ceny za architekturu, které se u nás udělují.

Teď jste tedy partnerem developerů, nebo tím, kdo je hlídá?

Mám dost schizofrenní pozici. Pocházím z toho prostředí, hodně z nich jako architekt znám a nemyslím si, že jsou developeři ďáblové. O nás vědí, že jsme možná přísnější než předchozí vedení, ale pravidla platí pro všechny stejně. A že jsme otevření, nedáváme do toho emoce. Vím, že Bratislavě pomáhá, když se staví, má z toho peníze, rozvoj je důležitý. Zároveň jsme i některé stavby zastavili, neboť byly v minulosti uplácené, něco tam bylo zfalšované. Dokonce i vykupujeme jeden pozemek od developera zpět.

V Praze se teď diskutuje o nějaké veřejné budově, aby se všechny peníze necpaly pod zem. Mluví se o koncertním sálu, stavbě galerie moderního umění nebo muzeu komunismu. Chtěli byste něco takového v Bratislavě?

My bychom chtěli kulturní dům. Bratislava přišla kvůli bývalému vedení a developerům o nádherný park kultury a oddychu. Úžasný dům se dvěma sály, jeden pro čtyři tisíce lidí, druhý pro dva tisíce lidí, které byly kompletně zrekonstruované. Bratislava ale prodala v roce 2005 pozemky pod nimi. To je ubohé.

Matúš Vallo (42)
• Bratislavský aktivista, stojí za iniciativou Městské zásahy, která od roku 2008 vygenerovala více než 900 projektů na zlepšení veřejného prostoru ve 20 městech.
• Poslední roky spolu s desítkami odborníků připravoval Plán Bratislava -návod na lepší město.
• Povoláním je architekt, v letech 2010 až 2011 absolvoval v rámci Fulbrightova stipendia studijní pobyt na Kolumbijské univerzitě v New Yorku na téma občanské angažovanosti ve městě.
• Několik let studoval v Římě a pracoval v architektonickém ateliéru v Londýně.
• Je spolumajitelem úspěšného ateliéru Vallo Sadovsky Architects.
• Mezi poslední jeho projekty patří Nádvoří v Trnavě, za renovaci a dostavbu měšťanských domů získal řadu ocenění.
• Loni kandidoval na primátora a získal 36 procent hlasů.
• Mnoho let působí v hudební skupině Para.
• Je ženatý, má syna.

Co je tam teď?

Nic, development. Můj sen je vrátit takovou budovu k Dunaji. A to uděláme. Máme i místo.

Máte v Bratislavě nějakou světovou architekturu?

Máme obytné domy od Zahy Hadid.

A? Jsou hezké?

Nekomentuji to.

Primátor Bratislavy Matúš Vallo ( Autor: Martin Pinkas/Euro )

Nic, co by vás jako architekta nadchlo?

Já už dlouhou dobu hodnotím architekturu podle toho, jaký má vliv na život lidí. Nějaké tvary mě už nevzrušují.

Mimoto jste muzikant ve skupině Para. Stíháte si ještě zahrát?

Jasně že stíhám. Fesťáky jsem ještě v létě dával. Měli jsme 20 tisíc lidí pod pódiem. To si nenechám ujít. Dneska je Para slavná jako nikdy. Vyhráli jsme album roku.

Protože jste primátor?

Pochybuju. To lidi nezajímá.

Stíháte všechno, tedy kromě té mobilní kanceláře?

Už hraju méně, nehraju všechny koncerty. Já jsem dělal strašně moc věcí i dřív.

Jste workoholik?

Tak bych se nenazval, strašně rád někdy nepracuji. To ale prosím není titulek. Makám hodně, samozřejmě, ale mám tříměsíčního syna, takže se mi trochu změnily priority. Hledám balanc. Teď ještě dělám roční online kurz na Harvardu, který platí Bloomberg pro starosty. Je to úžasná věc, protože je tam dalších 40 starostů. Chicago, San Francisco, Varšava, Stockholm a další města a hned vidím, že máme podobné problémy.

Žil jste v různých městech po světě. Je něco, co byste chtěl přenést do Bratislavy?

Toho je strašně moc.

Něco konkrétního vás nenapadne?

Čistota, bezpečnost, veřejný prostor, úplně základní věci… Rád bych byl schopen dávat 50 eur pokuty za neuklizení exkrementu po psovi jako ve Vídni, například. To je super věc.

To je výzva. To můžete zkusit...

To já zkusím.

Čtěte také:

Českomoravská Nemovitostní chystá další akvizice, hlavně v Praze

Zájem o kancelářské budovy roste, letos se na trhu protočilo už 45 miliard

Holanďan na Cihlářce: Komárek nechá přebudovat bývalé papalášské sanatorium

PSJ Invest prodala Main Point na Pankráci. Korejská společnost zaplatí tři miliardy korun

Budovu Drn na Národní třídě koupil za 2,5 miliardy korun fond KGAL

Metrostav prodal kanceláře na Palmovce rakouské Immofinanz za dvě miliardy korun


Čtěte také

 Jaromír Manhart (uprostřed), archivní foto

„Pán odpadu” končí. Ředitel Manhart odchází z ministerstva životního prostředí

Přestože se nyní ostře sledovaná nová odpadová legislativa řeší na vládě, její autor se…

před 2 hodinami

 Jan Brož

Reaktor dneska objednáme, zítra postavíme

Stachanovec Andrej Babiš plánuje novou jadernou elektrárnu v Česku postavit rychlostí,…

před 3 hodinami

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček

Přemýšlíte o tom, jakou knihu darovat svým blízkým na Vánoce, k narozeninám či prostě jen…

před 4 hodinami

 Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček

Přestaňte používat titul, vyzvala univerzita Ondráčka. Sama mu jej odebrat nemůže

Univerzita Palackého vyzvala poslance KSČM Zdeňka Ondráčka, aby rezignoval na svůj…

před 4 hodinami

 Pád komunismu, ilustrační foto

Prichvatizace a noví oligarchové. Produktivita vzrostla, průmysl zmizel

Neopakovatelný masový převod státního majetku vytvořil příležitosti, a tím i pokušení.

před 4 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
O kolik se v roce 2020 zvednou platy ve veřejné sféře?
Jaké příjmy může mít předčasný důchodce?
HDP ČR rostl o 2,5 %: jak jsme na tom ve srovnání se sousedy?
Vánoční přehled: zimní prázdniny, zavřené obchody, práce ve svátek a kvíz
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Auta
Setrvačník nemusí být jen součást motoru. Lze s ním i…
Ferrari Roma je kupé s parádním designem a výkonem 620 koní
Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila
Videodojmy Audi SQ8 TDI – Sem se dívej, BMW
Elva je moderní interpretací monopostů McLaren-Elva z 60. let. Vznikne v sérii 399 kusů
Hry pro příležitostné hráče