Právo na odpověď se týká také zpravodajských webů, rozhodl Ústavní soud - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Právo na odpověď se týká také zpravodajských webů, rozhodl Ústavní soud

ČTK,
Právo na odpověď se týká také zpravodajských webů, rozhodl Ústavní soud
Zdroj: profit

Právo na odpověď a dodatečné sdělení lze uplatnit i vůči internetovým zpravodajským webům, uvedl v dnešním nálezu Ústavní soud (ÚS). Jde o průlom, tiskový zákon mluví jen o periodickém tisku, vznikal však v době, kdy internetové zpravodajství v dnešní podobě bylo ještě hudbou budoucnosti. ÚS poukázal na to, že zveřejnění určité informace na internetu může mít v současnosti větší dopad než její publikování v tisku. Měla by tedy existovat analogická možnost ochrany práv.

„Neexistuje-li dosud v mediálním právu výslovná konkrétní úprava chránící tato práva a svobody v prostředí internetu, lze analogicky využít právních institutů, které mají obecnou povahu, nejsou vázány výlučně na určitý typ informačního média a jsou způsobilé takovou ochranu poskytnout,“ stojí v nálezu. Konkrétně se týká práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení.

Senát se zpravodajem Janem Filipem vyhověl stížnosti soudního znalce, o kterém server Novinky.cz publikoval článek „Soud řeší šlendriánství psychiatra, může mu sebrat razítko znalce“. Znalec se později domáhal zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, kde by mohl informace korigovat a doplnit o následný vývoj. Pražské soudy mu nevyhověly s vysvětlením, že tiskový zákon se vztahuje pouze na periodický tisk, kterým internetový portál není.

Podle ústavních soudců hodně záleží na úhlu právního pohledu, v nálezu použili příklad kočky a psa. Z hlediska poplatkového práva jsou obě zvířata „nesrovnatelné objekty regulace“, z hlediska chovu nebo ochrany před týráním jsou ale srovnatelné a lze je zahrnout pod společný obecnější pojem, například zvířata v zájmovém chovu.

Obdobně nelze srovnávat tiskové a internetové zprávy z hlediska principu vydávání, šíření a uchovávání. Mají však společné to, že se mohou nést informace poškozující důstojnost, čest, dobré jméno a pověst člověka, přičemž internetové zprávy mají potenciálně větší dopady.

„Bylo by pak nepřijatelné, kdyby v některých srovnatelných situacích mediální právo ochranu poskytovalo, a v jiných, s ještě závažnějšími důsledky pro dotčené nositele základních práv a svobod, nikoli,“ napsali soudci v nálezu.

V kauze, kterou se zabýval, ÚS zrušil rozhodnutí soudů všech stupňů. Nárokem soudního znalce se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Související návrh na provedení škrtů v tiskovém zákoně ÚS odmítl.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze