Menu Zavřít

NASA se po 50 letech vrátí na Měsíc, přistane na něm první žena

4. 10. 2020
Autor: Profimedia.cz

Naposledy se po povrchu Měsíce prošla v roce 1972 posádka lodi Apollo 17, od té doby zůstal lidskou nohou Měsíc netknutý. To by se mělo brzy změnit, americká NASA již před časem ohlásila záměr přistát na povrchu naší nejbližší planety už za čtyři roky. Teď Američané představili plány, jak se posádka na Měsíc dostane.

„Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo,“ prohlásil před 51 lety astronaut Neil Amstrong, který se jako první člověk prošel po povrchu Měsíce. Stejnou cestu Spojené státy podnikly v následujících třech letech ještě několikrát, od roku 1972 se však vesmírné mise žádného státu na Měsíc nevydaly. Po několika dekádách to tak opět budou Američané. A poprvé v historii žena. Kdo to však bude však zatím není jasné, podle webu space.com přichází v úvahu 12 astronautek.

Program pojmenovaný Artemis, podle řecké bohyně Měsíce a lovu, počítá s postupnou přípravou na lidskou výpravu. Jako první by už příští rok měly na Měsíc odstartovat, pod označením Artemis I, průzkumné vědecké sondy. Samotná dvojčlenná posádka se do vesmíru vydá v raketě Orion a pomocí nosiče Space Launch System.

Po přistání by astronauti měli na Měsíci strávit šest a půl dne. Američané tentokrát směřují do jiné oblasti než při předešlých cestách. Mise Apollo přistávaly kolem rovníku, Artemis by měla přistát na jižním pólu planety.

„Letíme na Měsíc kvůli vědeckým objevům, ekonomickým dopadům a inspiraci pro další generaci průzkumníků,“ řekl Jim Bridenstine, šéf NASA. Bridenstine si je zároveň vědom, jak se lidské poznání za posledních 50 let, i díky vesmírným programům posunulo. „Výzkum, který bychom chtěli na misi provádět, je opravdu rozdílný od toho, co jsme tam dělali dosud. Musíme vzít v potaz, že v dobách misí Apollo jsme si mysleli, že Měsíc je suchý. Teď víme, že tam je mnoho zmražené vody a víme, že to je na jižním pólu,“ nastínil Bridenstine cíle mise.

Celý projekt by měl americké daňové poplatníky vyjít na 28 miliard dolarů. Aby vše šlo podle plánu, musí Kongres schválit 3,2 miliardy dolarů, které žádá NASA k naplnění harmonogramu mise. Američané doufají, že se tímto počinem utvrdí v pozici vesmírného lídra.

Spojené státy neohrožuje už tolik Rusko, jako tomu bylo dlouho
zvykem v minulém století, ale postupně rostoucí čínský vesmírný program.
Asijská mocnost minulý rok zaznamenala významný úspěch, kdy dokázala se svou
sondou přistát na odvrácené straně Měsíce, kde zatím žádná průzkumná mise v historii
nepůsobila. Čína doufá, že se do konce poloviny aktuální století podaří čínskému
raketoplánu doletět až k Marsu, Čína by tak po Spojených státech a Sovětském
svazu měla svůj jedinečný úspěch.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?