Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…

 Václav Havel byl u soudu přesně hodinu
Václav Havel byl u soudu přesně hodinu
Autor: čtk

Na chodbách soudů se počátkem 90. let potkávali bývalí estébáci, komunisté i disidenti

 Drchal 16. listopadu, 13:00  -  Václav Drchal
 Václav Havel byl u soudu přesně hodinu
Václav Havel byl u soudu přesně hodinu
Autor: čtk
16. listopadu, 13:00

Vojenští prokurátoři a soudci dokázali díky skvělé práci poslat v říjnu 1992 za mříže tři nejmocnější muže předlistopadového ministerstva vnitra.

Dostat k soudu Václava Havla nebylo jen tak. V březnu 1992 se už všichni chystali na volby, prezident moc času neměl, a tak si jeho kancelář dala striktní podmínku, že ho vojenský soudce Jiří Bernát nesmí připravit o víc než hodinu. Limit dodržel, ale těsně před koncem Havlova výslechu stejně kdosi z jeho okolí poslal lísteček, že už je třeba končit.

Pro Bernáta to byla docela ošemetná záležitost, protože na lavici obžalovaných seděl poslední předlistopadový federální ministr vnitra František Kincl, jeho náměstek Alois Lorenc a náčelník II. správy SNB (část Státní bezpečnosti zaměřená na „boj s vnitřním nepřítelem“) Karel Vykypěl. „Síň byla plná a všichni to viděli. Přemýšlel jsem, co dál, aby to nevypadalo, že mě někdo řídí. Radši jsem přečetl, co na lístku bylo,“ vzpomínal před osmi lety - dnes už bohužel mrtvý - Bernát. Jinak ale prý proces běžel jak po drátkách: „Hlavně estébáci chodili poctivě - koho jsem předvolal, ten přišel.“

Jako Al Capone

Na konci 80. let minulého století se komunistický režim hroutil do sebe a jeho představitelé čelili - hlavně ve dnech různých národních výročí - dosud nepředstavitelným masovým demonstracím. Odpovědí byl teror. Rozhánění demonstrantů vodními děly a obušky, vyhazování protestujících studentů ze škol či zastrašování, bití a věznění disidentů. Bylo to protiprávní a všichni to věděli, jenže najít na začátku 90. let neprůstřelné důkazy, které by umožnily potrestat konkrétní lidi, bylo těžké. Parlamentní komise léta vyšetřovala, co se vlastně 17. listopadu stalo, ale z komunistické „věrchušky“ skončil ve vězení za potlačování protirežimních demonstrací vlastně jen pražský tajemník KSČ Miroslav Štěpán.


Přečtěte si:

Jak se změnil život od listopadu 1989?