Minimální mzda by se měla zvýšit na 14 600 korun, dohodla se koalice - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Minimální mzda by se měla zvýšit na 14 600 korun, dohodla se koalice

, čtk,
Minimální mzda by se měla zvýšit na 14 600 korun, dohodla se koalice
Zdroj: Michael Tomeš

Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1250 korun na 14.600 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci vládních stran. Výsledek považují za dobrý kompromis. Návrh nařízení bude ještě schvalovat vláda. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů je růst o devět procent naopak vysoký, neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.

Minimální mzda se zvedala naposledy letos v lednu. Letos tak činí 13 350 korun. Odbory požadovaly zvednutí o 1640 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Tripartita se nedohodla, rozhodnutí je tedy na kabinetu. „Nás nikdy nikdo neocení. Představy i odborů, i zaměstnavatelů byly jiné. Myslím, že je to dobrý kompromis,“ řekl premiér Andrej Babiš. Podle něj by po navýšení měla minimální mzda odpovídat asi 40,5 procenta průměrného výdělku.

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka by se nejnižší mzda měla dostat nad hranici příjmové chudoby, která odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. V Česku loni činila 11 963, letos je částka vyšší. Odbory dlouhodobě kritizují, že český minimální výdělek je pod tímto limitem. „Minimální mzda se (po navýšení) dostane nad hranici příjmové chudoby. Není možné, aby se nevyplácelo pracovat. Česko nemůže zůstat ostrůvkem levné práce,“ řekl Hamáček. Podle něj je dohodnutý kompromis adekvátní.

Měla by se minimální mzda zvýšit na 15 tisíc korun?

Ministerstvo práce připravilo původně tři varianty navýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se klonila k prostřední verzi o 1350 korun. Dnešního koaličního jednání se kvůli nemoci neúčastnila. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že by minimální mzda měla držet krok s růstem ostatních mezd, které se zvedají mírněji. Byla původně pro nejnižší variantu ze tří možností, tedy pro 1150 korun. Koalice se shodla na částce uprostřed, tedy na navýšení o 1250 korun.

S minimální mzdou, za kterou pracuje podle dřívějších údajů asi 150 tisíc lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun.


Zkrácení pracovní doby? Na takový experiment nejsou lidi, zní z byznysu

 Textilní výroba, ilustrační foto


Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15 tisíc korun. Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v Česku je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží. „Není dobrá zpráva že čeští zaměstnanci budou mít méně než slovenští, i když těm to přejeme. Na druhou stranu zvýšení vítáme. Je to signál, že vláda ekonomice důvěřuje,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zaměstnavatelé zas podotýkali, že ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě.

„Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda. Dlouhodobě za zaměstnavatele požadujeme jasný vzorec pro výpočet minimální mzdy, který respektuje výkon ekonomiky a inflaci,“ uvedla mluvčí svazu Eva Veličková. Podle ní není jasné, z čeho vláda při stanovení konečné částky vycházela. Takové zvyšování minimální mzdy je pro firmy nebezpečné, dodala mluvčí.

Text vládního nařízení o růstu minimální mzdy připraví ministerstvo práce. Poté ho dostane ke schválení kabinet. Příští zasedání se má konat 9. prosince. Tak pozdě dosud o minimální mzdě ještě vláda nerozhodovala. V minulém volebním období tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), který začal přidávat pravidelně, schvaloval navýšení vždy v srpnu či v září. Před volbami v roce 2017 mu to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst odhlasoval 14. listopadu.

Maláčová před nedávnem uvedla, že by zákoník práce mohl obsahovat ustanovení, aby rozhodnutí o růstu minimální padlo vždy do konce září. Podle Středuly by kabinety měly rozhodnout už v polovině roku.

Dále čtěte:

Dříči, nebo neproduktivní zmatkaři? Češi stráví v práci za rok o 11 dní více, než musí

Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?

Vláda chce přidat 1500 korun všem státním zaměstnancům, zruší nejnižší tabulku tarifů

Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa

Ohodnoťte tento článek
Diskuze