Milan Kundera získal po 40 letech opět české občanství - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Milan Kundera získal po 40 letech opět české občanství

, čtk,
Milan Kundera získal po 40 letech opět české občanství
Zdroj: Profimedia.cz

Spisovatel Milan Kundera získal po 40 letech opět české státní občanství. Listinu o nabytí občanství devadesátiletému autorovi předal v jeho pařížském bytě 28. listopadu český velvyslanec Petr Drulák, píše dnešní Právo. Šlo o civilní obřad bez vlajek a hymny, Kundera měl upřímnou radost, řekl listu Drulák. Velvyslanec doufá, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikační činnosti v češtině.

Nabídku na vrácení českého občanství Kunderovi loni předložil premiér Andrej Babiš (ANO) v Paříži. Listinu o nabytí občanství devadesátiletému autorovi předal v jeho pařížském bytě 28. listopadu český velvyslanec Petr Drulák, napsal dnes deník Právo. Byl to civilní obřad bez vlajek a hymny a Kundera měl upřímnou radost, řekl listu Drulák. Doplnil, že doufá v to, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikaci v češtině.

Jeden z nejznámějších českých autorů žije od roku 1974 ve Francii. Československého občanství ho zbavil komunistický režim poté, co spisovatel vydal v roce 1979 Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za „prezidenta zapomnění“. Kundera má od roku 1981 francouzské občanství.

Považujete za správné, že Kundera získal znovu české občanství?

„Od roku 1979 jsme se k němu chovali, jako by náš spisovatel nebyl,“ řekl dnes médiím Zaorálek. „Od doby, kdy jsme mu občanství odňali, se stal jedním z nejznámějších a nejslavnějších světových spisovatelů,“ dodal.

České spisovatelské organizace doufají v to, že by nyní mohla vyjít v češtině novější Kunderova díla. Kundera naposledy česky napsal v roce 1990 román Nesmrtelnost. Další díla psal francouzsky a nechce je svěřit k překladu do češtiny. „Já čtu francouzsky, takže se mě to tak úplně nedotýká, ale myslím si, že přijetí českého občanství by mělo jít ruku v ruce s akceptací překladů do češtiny,“ řekl předseda českého centra mezinárodního sdružení spisovatelů PEN klub Jiří Dědeček.

Předseda Asociace spisovatelů Ondřej Lipár označil navrácení občanství Kunderovi za vlády Babiše za „kunderovskou absurditu“. „Je těžké vžít se do situace světového spisovatele, který si nechává vrátit občanství rodné země od premiéra, jenž je do značné míry reinkarnací režimu, který mu toto občanství odňal,“ uvedl. I přesto to však podle něj byl správný krok. „Na české překlady románů Milana Kundery napsaných ve francouzštině se těšíme,“ doplnil.


Vždy něco za něco: předák komunistické mládeže Mohorita je dnes židovským uklízečem na penzi

Vasil Mohorita, archivní foto


Opětovné udělení českého občanství Kunderovi zaznamenala i světová média. Deník Le Figaro citoval velvyslance Druláka, podle kterého panovalo napětí mezi okruhem Kundery a okruhem pozdějšího prezidenta Václava Havla, což po sametové revoluci zatlačovalo do pozadí obnovení Kunderova občanství. „Ale neuvěřitelné opomenutí bylo napraveno,“ napsal list. V roce 1995 Havel udělil Kunderovi medaili Za zásluhy. Přebírala ji však tehdy Kunderova manželka Věra. Kunderová nedávno v rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host prohlásila, že čeští disidenti jejího muže nenáviděli a báli se, že se Kundera postaví do čela politické opozice.

Kundera debutoval sbírkou básní stalinistického ražení Člověk zahrada širá z roku 1953. Svá raná díla ale někdejší dvojnásobný člen komunistické strany později zavrhl. V 60. letech vytvořil sbírku povídek Směšné lásky nebo román Žert. Světovou hvězdu z Kundery udělal třeba román Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1984, který se dočkal i pozitivně přijaté filmové adaptace. Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků.

Na veřejnosti Kundera nevystupuje, nepořádá ani autogramiády. Kunderova manželka v rozhovoru pro měsíčník Host uvedla, že ji i jejího muže zdravotně zničil článek týdeníku Respekt z roku 2008. Podle článku Kundera v roce 1950 udal komunistickému režimu západního agenta. Kundera to popřel a žádal omluvu, týdeník mu ale nevyhověl. Kundera později upustil od žaloby na týdeník.

Dále čtěte:

Bez odvahy Čechů by nebylo sjednocení Německa, prohlásil Steinmeier

Komentář: Vzpomínání na Zeď

Německo je Čechům vděčné za jejich roli při pádu zdi, řekl bývalý kancléř Schröder

Sametovou revoluci hodnotí kladně třetina lidí nad 40 let. Stejný podíl si myslí, že lépe bylo za socialismu

Ohodnoťte tento článek
Diskuze