Kulturní válka. V Polsku zuří bitva mezi konzervativci a liberály - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Kulturní válka. V Polsku zuří bitva mezi konzervativci a liberály

Barbora Doubravová ,
Kulturní válka. V Polsku zuří bitva mezi konzervativci a liberály
Zdroj: Ray Baseley

Třicetiletý právník Mateusz Fuchs ukazuje přímo z pondělní blokády Varšavy na kameru svoji roušku s heslem „j*bat PiS“ a komentuje to slovy: „Hodní jsme už byli, tak teď jinak.“ Fuchs je jedním z mnoha tisíc Poláků, kteří v době pandemie zaplavili ulice polských měst.

Protesty jsou bezprostřední reakcí na rozhodnutí polského ústavního soudu, který shledal potraty v případě vážných vývojových vad plodu protiústavními. Nadále mají být možné pouze v případě znásilnění nebo incestu nebo z důvodu ochrany života matky.

„Tribunál si zachovává pozici, že lidský život má hodnotu v každé fázi vývoje a měl by být chráněn,“ uvedla zpravodajka polského ústavního soudu.

Kromě nespokojenosti s potratovou politikou se hlas ulice nese v duchu ztráty trpělivosti nad stavem, kam se země posouvá pod jejím faktickým vládcem Jarosławem Kaczyńskim. Na fotkách z nyní více než dva týdny trvajících protestů jsou vidět mnohdy velmi vulgární hesla, některá míří proti vládě, jiná útočí na církev.

„Ne všichni protestují za stejnou věc, někdo je proti zákazu potratů, ale to je jen špička ledovce. Postupně se požadavky vyostřily až na demisi vlády,“ říká Fuchs přímo z centra dění. Společným jmenovatelem všech současných polských protestů je rozzuřenost vůči vládě a na pozadí je i protest proti církvi.

„Ta se nám plete do životů prakticky od dětství, máme toho dost,“ dodává a nabízí jeden příklad, jak silné postavení církev v polské společnosti má: „Na základních a středních školách jste na předmět křesťanství zpravidla zaregistrován automaticky, rodiče vás mohou odhlásit, je ale společensky nepsaným požadavkem výuku absolvovat.“

Kolem 85 procent Poláků se sice stále identifikuje jako katolíci, ale ubývá praktikujících. Studie Pew Research Center uvádí, že návštěvnost kostelů u mladých v Polsku klesá nejrychlejším tempem na světě s prudkým poklesem důvěry v církev jako instituci.

Soud vládní strany

Vicepremiér a předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński ospravedlňuje soudní rozhodnutí článkem ústavy, který obsahuje slova o nutnosti „zajištění právní ochrany života každého člověka“. V Polsku se ročně uskuteční podle oficiálních statistik pouze přes tisíc potratů, pro 98 procent z nich jsou důvodem závažné vady plodu. Jinými slovy – v praxi matka nebude moci na interrupci, ani když je dítě postižené tak vážně, že nepřežije do druhého týdne po narození.

Silně omezit už tak jednu z nejstriktnějších evropských potratových politik se vládnoucí konzervativci snažili již vícekrát. V roce 2016 návrh na zákaz potratů dostala do parlamentu protipotratová sdružení. Zákonodárný sbor jej však po protestech odpůrců pohřbil. Letos je situace jiná. Co nešlo přes zákonodárný sbor, povedlo se přezkumem u ústavního soudu, který je složen převážně z nominantů PiS. Strana od svého návratu k moci v roce 2015 nominovala pět svých soudců do patnáctičlenného ústavního tribunálu, proti jehož rozhodnutí se nelze odvolat.

Válka mladých proti katolické vládě

V Poznani protestující dokonce přerušili i mši. Je to poprvé, co se v Polsku demonstruje i na církevní půdě, v kostelích.

Student Jasiek Gafke, účastník těchto nepokojů, neskrývá své rozhořčení. „Tohle potratové rozhodnutí způsobilo opravdovou kulturní válku. Ze začátku to byla roztržka mezi pravicovou vládou a levicovými demonstranty, pak se začali přidávat středoví voliči, ale dnes je to válka mladých lidí, kteří jen chtějí svobodu a svá práva, proti staré tvrdohlavé katolické vládě. Musíme se spojit i přes rozmanitosti a dosáhnout svého. Můj kamarád donedávna podporoval krajní pravici, dnes se účastní protestů. Moje babička, která dlouhodobě volí PiS, je už příště nepodpoří,“ tvrdí Gafke.

Učitelé na Jagellonské univerzitě v Krakově dokonce povolují studentům, aby se účastnili protestů, nemusejí se přitom omlouvat z výuky.

Přestože interrupce představují v Polsku výbušné téma, data publikovaná liberálním deníkem Gazeta Wyborcza ukazují, že většina obyvatel nesouhlasí s omezením dosavadního potratového kompromisu. Nález ústavního soudu přišel zčistajasna uprostřed pandemie, bez předchozí debaty v parlamentu nebo referenda mezi občany.

Proč polští zákonodárci protlačili přes Ústavní soud omezení interrupcí právě teď v době dvacetitisícových denních přírůstků nakažených covidem? „Potraty nebo také otázky LGBT se v Polsku už tradičně používají jako zástupná témata, tentokrát se tím vláda snaží zakrýt nezvládání pandemie,“ myslí si protestující právník Fuchs.

Polští komentátoři pak zátah na potraty hodnotí jako Kaczyńského krok jít na ruku ultrakonzervativním vládním spojencům, straně Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, s níž se strana PiS před nedávnem zmítala v koaliční krizi.

Zákazem potraty nezmizí

Nález polského ústavního tribunálu přináší ale i další důsledky spojené s potratovou turistikou. „Je naivní si myslet, že prostý zákaz přerušit těhotenství všechny smíří s tím, že budou pečovat o postižené dítě,“ říká Marta Smolíková, členka výboru České ženské lobby. Už nyní podle BBC cestuje každoročně kolem 100 tisíc Polek do zahraničí za interrupcemi. Mezi cílovými zeměmi bývá i Česko. Kvůli tomu dokonce nově vznikla organizace Ciocia Czesia (neboli Česká Teta), která bude Polkám pomáhat ukončení těhotenství v Česku zajišťovat.

Debaty kolem interrupcí jsou dále nevyhnutelně spojeny s tématy dostupnosti antikoncepce nebo dostatku informací ohledně plánování rodiny. A tady Polsko naráží na další problém, protože patří k zemím, kde se lidé dostanou k moderním antikoncepčním metodám velmi složitě.

Třeba takzvaná nouzová antikoncepční pilulka je v Polsku podle Evropského konsorcia pro nouzovou antikoncepci dostupná pouze na předpis lékaře. Podobná je situace třeba v Maďarsku nebo na Slovensku, kde v parlamentu nedávno taktéž padaly návrhy na zpřísnění interrupcí.

Protipotratové tažení má ale celosvětový rozměr. V den, kdy se polské ženy dozvěděly, že ukončit nechtěné těhotenství bude čím dál obtížnější, podepsal americký prezident Donald Trump spojenectví na ochranu rodiny s více než třiceti převážně autoritářskými státy, jehož cílem je i omezení práva na potrat. Signatářem je nepřekvapivě i Polsko.

Protesty již přinesly drobný výsledek. Vláda odložila publikování zákona zakazujícího potraty ve sbírce zákonů, zatím tedy nevstupuje v platnost a není vyloučeno přijetí nějakého kompromisního řešení. Nespokojenost, která vehnala občany uprostřed zuřící pandemie do ulic, naznačuje, že by se polští přední konzervativci v čele s Kaczyńským mohli strachovat o své místo.

Strana PiS, která před rokem touto dobou ovládla volby do Sejmu s téměř 44procentním ziskem, se aktuálně těší pouze zhruba třicetiprocentní podpoře, což je jen oproti letošnímu září pokles o deset procentních bodů. Jak moc hluboká kulturní válka u našich sousedů probíhá a jestli budeme svědky nové sekulárnější verze společnosti, ale uvidíme za tři roky, až Poláci odevzdají hlasy v řádných parlamentních volbách.

Autorka je spolupracovnicí redakce