Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ve sporu s Českou republikou o vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. Vyplývá to z písemného rozsudku soudu. Český ústavní soud potvrdil, že Colloredo-Mansfeldová si nyní u něj může požádat o obnovu řízení.
„Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená“ a musí být prohlášena za přípustnou, uvádí verdikt.
České soudy odmítly požadavky stěžovatelky na vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Colloredo-Mansfeldová se domáhá obnovy řízení s poukazem na to, že se jí nedostalo spravedlivého soudu. Naposledy Ústavní soud v listopadu odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech.
Štrasburský soud připomněl, že Colloredo-Mansfeldová si stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces u českých soudů na základě článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Mezi důkazy totiž nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž domácí soudy opíraly své rozsudky. K této skutečnosti se nemohla vyjádřit a jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud ČR nepodnikly odpovídající opatření k nápravě tohoto nedostatku, stěžovala si Colloredo-Mansfeldová.
„Na základě vyhovujícího rozsudku Evropského soudu pro lidská práva má stěžovatelka možnost požádat u Ústavního soudu o obnovu řízení. V říjnu roku 2017 se Ústavní soud zabýval takovýmto návrhem stěžovatelky, ale odmítnul ho, protože v té době se ještě štrasburský soud k její věci nevyjádřil. Pakliže si nyní podá nový návrh, bude muset plénum Ústavního soudu tuto věc nově posoudit,“ řekla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Ministerstvo zemědělství 30. dubna 1947 prohlásil zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.
Bouzov zůstane státu. Soud zamítl žalobu Německého řádu
Colloredo-Mansfeldová se obnovení řízení domáhala také u českého ústavního soudu, který to ale odmítl, stejně jako v případě jejího bratrance Jeroma Colloredo-Mannsfelda. Potomci šlechtického rodu se proto obrátili na štrasburský soud.
Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát. Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.
Bratranec Colloredo-Mansfeldové Jerome u štrasburského soudu získal zastání už předloni. Soud konstatoval, že české soudy porušily právo Colloredo-Mannsfelda na spravedlivé soudní řízení a nedaly mu možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí. Štrasburský soud v tom spatřoval rozpor s Evropskou úmluvou o lidských právech.
Na základě rozsudku bude Colloredo-Mannsfeld podávat proti rozhodnutí českého ústavního soudu návrh na obnovu řízení tak, aby jeho nárok na vydání mobiliáře zámku Opočno mohly české soudy znovu řádně projednat.
České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.
Přečtěte si také seriál o pozemkových magnátech v Česku:
ČLÁNKY DO MAILU