Civilizaci se úspěšně vyhýbají, ani tak ale koronaviru neutečou. Hrozí brazilským domorodcům v důsledku nákazy zánik? - Euro.cz

Přihlášení

Civilizaci se úspěšně vyhýbají, ani tak ale koronaviru neutečou. Hrozí brazilským domorodcům v důsledku nákazy zánik?

,

Zatímco v případě Itálie, Španělska či Spojených států amerických je dostání nebezpečného koronaviru pod kontrolu navzdory nelichotivým číslům z posledních dní jen otázkou času, i nadále na světě existují místa, kde by potenciální rozšíření nákazy mohlo podle názorů expertů zdejší komunity nadobro vymazat z mapy. Řeč je například o domorodých kmenech v brazilské Amazonii, kde již byla infekce také zaznamenána.

Podle aktuálních údajů serveru Worldmeters.info Brazílie eviduje více než 12 300 nakažených, přičemž o život v souvislosti s covid-19 přišlo už bezmála pět set lidí. Většina nemocných pochází z industriálního státu Sao Paulo, v němž se nachází i stejnojmenné město, které je domovem zhruba 12 milionům lidí.

Jak se ovšem v posledních dnech ukázalo, virus se rozšířil i do dalších částí Brazílie včetně těch úplně nejodlehlejších. A to by mohl být obrovský problém, neboť tam žijí desítky, respektive stovky domorodých kmenů. Ty v důsledku vyhýbání se kontaktu s moderní civilizací nemají v naprosté většině případů k dispozici žádné účinné prostředky, jak se této nové nákaze bránit.

„Je tu neuvěřitelně vysoké riziko toho, že se virus rozšíří napříč domorodými komunitami a vyhladí je,“ cituje zpravodajský server BBC doktorku Sofii Mencocaovou z Federální univerzity v Sao Paulu. Doktorka se obává především toho, aby se neopakovala situace z šedesátých let minulého století, kdy se v Amazonii mezi členy kmene Janomami objevil virus spalniček a zabil na devět procent všech nakažených.

Rozdělit na skupiny a schovat se v lese

O novém koronaviru je známo, že je nebezpečný především pro starší populaci. Pakliže by v jeho důsledku tedy zemřeli stařešinové jednotlivých kmenů, nebyl by nikdo, kdo by mladším generacím mohl předávat cenné životní zkušenosti a svoji moudrost, kvůli čemuž by podle Mencocaové mohl v rámci těchto komunit nastat nekontrolovatelný chaos.

Naštěstí existují způsoby, jak se proti nové nákaze bránit. Jedním z nich je například rozdělení kmenu na menší skupiny, v nichž by jejich členové ukrytí hluboko v lesích mohli současnou pandemii přečkat, podobně jako tak činili v minulosti.

„Nashromáždí materiál potřebný pro lov a rybaření, rozbijí tábory a počkají tam, až se usadí prach,“ vysvětluje doktorka. Důležité podle ní ovšem také bude naučit tyto lidi základům hygieny a přesvědčit je o tom, že sdílení některých věcí, jakými jsou například nádoby na vodu a podobně, není v nastalé situaci zrovna nejšťastnějším řešením.

Nečinnost vlády nutí domorodce jednat na vlastní pěst

Otázkou pak zůstává, jak se zachová brazilský prezident Jair Bolsonaro, kterého mnozí vůdci zdejších domorodých komunit považují za svého nepřítele, neboť se v minulosti nechal několikrát slyšet v tom smyslu, že je území patřící těmto původním obyvatelům země až příliš veliké a je proto potřeba, aby se o něj rozdělili i se zbytkem populace.

Ostatně, samotné Bolsonarovo počínání během současné pandemie vzbudilo v uplynulých týdnech řadu rozpaků, jelikož hlava státu přirovnala tento nebezpečný koronavirus k „malé chřipce“ a hlasitě obhajovala myšlenku opětovného otevření škol a obchodů v celé zemi.

Je podle vás přístup brazilského prezidenta Bolsonara k pandemii koronaviru správný?

I proto se některé organizace sdružující místní domorodce rozhodly vzít věc do vlastních rukou a hromadně začaly své členy vybízet k tomu, aby v těchto chvílích co nejvíce omezili kontakt s moderním světem a zabránili turistům a návštěvníkům ve vstupu na jejich území.

Členům méně izolovaných kmenů hrozí hlad

Jenže právě to může paradoxně vyústit v další velký problém. Existují totiž komunity, které již v tak přísné izolaci nežijí. Ba naopak, v souvislosti s řadou programů na podporu těchto domorodých obyvatel se vzdaly svých tradičních způsobů shánění obživy, tedy lovu a pěstování plodin, a na místo toho začaly plně spoléhat na stát a výdobytky moderní doby.

Do měst proto jejich členové jezdí na lodích po řece celkem pravidelně, a to nejen na nákupy, ale také za účelem pobírání penzí a dalších sociálních výhod. Pakliže by proto došlo k úplnému zamezení kontaktu, mohlo by to pro ně mít velmi vážné následky.

„Jídlo do vesnic jim budeme muset přivézt my, aby se tak během této kritické chvíle nevystavovali (riziku nákazy),“ řekl prezident Federace domorodých organizací z Rio Negra Marivelton Baré.

Jelikož samotná vláda zůstává podle něj v tomto ohledu nečinná, hrozí navíc, že opatření, jejichž smyslem je významně omezit styk s vnějším světem, nebudou fungovat, neboť se domorodci zkrátka budou obávat toho, že jim veškeré zásoby dojdou a oni budou mít hlad.

„Pokud máte na výběr mezi tím, jestli se nakazit, nebo být o hladu, většina si vybere první možnost. A pak budou následky strašné,“ dodal Baré.

Zdroj: www.bbc.com, www.worldmeters.info