Menu Zavřít

Anonymní nenávist. V Česku roste počet antisemitských incidentů

11. 6. 2020
Autor: Profimedia.cz

Česko se vypořádává s antisemitskou literaturou a nesnášenlivostí vůči Židům na internetu.

Dětská kniha s názvem Jedovatá houba, vysvětlující v několika ilustrovaných
příbězích nebezpečí Židů, na pultech českých knihkupců a kalendář s fotkami
vůdců nacistického Německa na českém internetovém e-shopu nás nutí se zamyslet
nad tím, jestli jsou přibývající projevy nesnášenlivosti vůči Židům opravdu jen
problémem západní Evropy.

Podle nové výroční zprávy o projevech antisemitismu v roce 2019, kterou
vydala minulý týden Federace židovských obcí v ČR, antisemitských incidentů
loni přibylo i u nás. Paradoxně to ale podle představitelů federace může být
spíše známka toho, že se nám častěji než v minulosti daří incidenty odhalovat a
nahlašovat. Stejně jako v roce 2018 se i loni téměř sto procent projevů
antisemitismu odehrálo v online prostředí. Celkem se za rok 2019 podařilo
odhalit 694 antisemitských incidentů.

Lidé raději mlčí

Podle dat úřadu veřejného ochránce práv je pachatel nenávistných projevů v
91 procentech odsouzen, pokud už se případ dostane před soud. Stále ale máme
mezery v nahlašování těchto incidentů.

„Dotčená osoba nevěří, že policie bude vůbec tento projev prošetřovat, a tak raději nic neoznámí. A tím se vytváří začarovaný kruh. Nenávistné projevy se neoznamují, a pokud se oznámí, jsou problémy s vyšetřením takových skutků,“ vysvětluje pro týdeník Euro vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.

Problematická bývá v online prostředí také identifikace pachatele. „Některé
pachatele nebo trestné činy se dá na internetu těžko dohledat, protože některé
dezinformační servery jsou například registrované v USA. Ale na sociálních
sítích se už v dnešní době dá konkrétní člověk personifikovat,“ řekl předseda
Federace židovských obcí Petr Papoušek. „Věřím, že to bude pokračovat dál tímto
směrem a lidé si uvědomí, že to, co člověk vyjádří na sociálních sítích, je
stejné, jako by to řekl ve skutečnosti,“ dodal Papoušek.

Pro antisemitismus je typické, že není motivován jen jednou ideologií. Antisemité
se najdou mezi krajní pravicí i levicí, mezi radikálními islamisty i
ultrakonzervativními křesťanskými fundamentalisty. Možná kvůli ateismu převážné
části české populace je u nás podle výroční zprávy islamismus a
ultrakonzervativní křesťanský fundamentalismus víceméně zanedbatelný.

Zhruba šest procent projevů pak výroční zpráva přisuzuje levicovému extremismu, 18 procent pravicovému a za 24 procenty projevů stojí konspirační teorie. Zbytek incidentů je bez ideologického určení.

Největším problémem jsou pak konspirační teorie. Během pandemie se například
objevily konspirace o záměru Židů virus šířit. „Je to celosvětový problém,“
tvrdí předseda Federace židovských obcí. „Nárůst může taky hodně souviset s
politickou a ekonomickou situací, že lidé se cítí nějakým způsobem ohrožení,
hledají nepřítele, kdo za to může, a to je podhoubí pro to, aby různí
manipulátoři vypouštěli konspirační teorie. Lidé se na to chytají a šíří to
dál,“ uvedl Papoušek.

Hlavou proti zdi

Při aktuálním projednávání novely trestního zákoníku vzešel návrh přidat mezi trestné činy i komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu a dalších hnutí i použití jejich symbolů.

Cílem má být podle navrhujícího poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) zamezení
prodeje právě takových předmětů, jako je zmíněná antisemitská dětská kniha,
kalendář s fotkami nacistů nebo hrníčky a trička s podobiznou Hitlera. „Je to
krok správným směrem, ale především proto, že už dva roky jsme na tuto
záležitost poukazovali,“ popisuje navrhované změny Papoušek.

BRAND24

Profesor trestního práva Jiří Jelínek, který je i členem Legislativní rady
vlády, ale takovou změnu nepovažuje za šťastnou a efektivnějšímu postihu podle
něj nepomůže. „Český trestní zákoník je již tak zaplevelen kazuistickými
skutkovými podstatami, že nelze doporučit zavádění dalších,“ vysvětluje. Ze
strany židovské komunity je však patrná frustrace ze současné situace. „Jsou
případy, kdy jsme podávali trestní oznámení, a vždy to bylo odloženo. Jestliže
člověk pořád naráží do zdi, je určitě nutné, aby došlo ke změně trestního
zákoníku,“ říká předseda Federace židovských obcí.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).