Ankara označila první noc turecké protikurdské ofenzívy na severu Sýrie za úspěšnou. U pohraničního města Tall Abjad jsou turecké jednotky sedm kilometrů za hranicí. Turecko podél ní chce zřídit 30 kilometrů široký bezpečnostní pás, kam se budou moci vracet syrští uprchlíci z Turecka.
Terčem ofenzívy jsou oddíly syrských Kurdů YPG, jež Turecko označuje za teroristické a které v oblasti působí.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Turci od středy zabili 109 kurdských bojovníků. Podle exilové Syrské organizace lidských práv (SOHR) mají boje po prvním dni 27 mrtvých, z nichž osm jsou civilisté a zbytek kurdští bojovníci. Na útěku jsou tisíce obyvatel syrského severu.
Ze zahraničí dál zaznívá kritika tureckého útoku i amerického postupu, neboť USA před tureckou invazí stáhly své vojáky ze severu Sýrie. Paříž si kvůli postupu Ankary povolala tureckého velvyslance. Evropská komise označila ofenzivu za další překážku v mírovém procesu v Sýrii a Londýn vyzval ke zdrženlivosti.
Český premiér Andrej Babiš uvedl, že Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou operaci odsoudila. Představitelé českých politických stran hovoří o zradě a o porušení mezinárodního práva.
Itálie vyzvala Turecko, aby boje okamžitě zastavilo. Řecko je údajně připraveno do bojů vstoupit, pokud tak učiní Francie, která stojí na straně Kurdů. Rusko chce prosadit dialog mezi syrskou a tureckou vládou, Írán vyzval Turecko, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo.
Erdogan dnes na kritiku reagoval pohrůžkou, že Turecko pošle syrské uprchlíky do Evropy. „Jestliže Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám,“ řekl.
Americký prezident Donald Trump, který je obviňován, že ponechal na holičkách kurdské spojence z bojů proti IS, se hájí tím, že motivem Kurdů v boji proti teroristům bylo území. Řekl také, že Kurdové nepomáhali Spojeným státům tam, kde to neodpovídalo kurdským zájmům, a jako příklad uvedl vylodění protihitlerovských spojenců v Normandii za druhé světové války nebo boje amerických vojáků v Afghánistánu či v Tichomoří. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odmítl tvrzení, že USA stažením svých vojáků z postů na severu Sýrie daly Turecku zelenou. Obavy Turecka o bezpečnost jižní hranice považuje za oprávněné.
Souhlasíte s invazí Turecka do Sýrie?
Kriticky se k Trumpovi vyjádřil také evropský tisk, podle nějž prezident zrazuje kurdské spojence a dělá z USA nespolehlivého partnera.
Část české opozice kritizuje i premiéra Andreje Babiše, který v září v OSN podpořil plán tureckého prezidenta Erdogana na vznik bezpečnostní zóny. Babiš v úterý vyjádřil překvapení nad tureckým záměrem podniknout vojenskou akci a vyslovil se pro svolání Rady bezpečnosti OSN.
Američané komplikují Turecku invazi do Sýrie: vyřadili Ankaru z kontroly leteckého provozu
Ankara podobně jako v minulých dvou ofenzívách, jež od roku 2016 vedla proti syrským Kurdům, zahájila výpady proti novinářům a uživatelům sociálních sítí za údajné podvrhy a šíření nepravdivých zpráv. Novinář opoziční platformy BirGün skončil ve vězení. Zatímco tato platforma ofenzivu kritizuje a informuje o obětech, oficiální turecká média situaci popisují jako boj proti teroristické Straně kurdských pracujících (PKK) a její odnoži YPG. Turecko a Sýrie sdílejí více než 900kilometrovou hranici a podle Ankary na ní kurdské oddíly vytvořily koridor pro teroristy.
Hodně se spekuluje o osudu tisíců členů IS, jež ve věznicích a táborech střeží Kurdové. Podle amerického tisku nejnebezpečnější z bývalých bojovníků IS chce americká armáda odvézt jinam. Panují obavy, že zajatci se v chaosu mohou dostat na svobodu a obnovit své boje.
Washington chce po Evropě přísnost vůči Íránu. Americké firmy tam čile obchodují
Čtěte také:
Jedna rána, mnoho much. Nové kolo protiíránských sankcí je v rozporu se zájmy USA
Írán oficiálně přestal plnit části jaderné dohody. Limity na obohacení uranu zatím dodrží
USA vyšlou 1500 vojáků na Blízký východ kvůli íránské hrozbě, oznámil Trump