Technologie na měření údajů o lidském těle mají před sebou slibnou budoucnost. Zájem o ně v průběhu pandemie enormně roste - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Technologie na měření údajů o lidském těle mají před sebou slibnou budoucnost. Zájem o ně v průběhu pandemie enormně roste

,
Technologie na měření údajů o lidském těle mají před sebou slibnou budoucnost. Zájem o ně v průběhu pandemie enormně roste
Zdroj: Depositphotos
  • Fitness trackery už dávno nejsou jen zařízení, která počítají kroky a uraženou vzdálenost. V současnosti jsou schopny s velmi dobrou přesností zaznamenávat data o nejrůznějších funkcích lidských orgánů, a dokonce už rozpoznají příznaky koronaviru či horečky

  • Pandemie zapříčinila prudký nárůst služeb dálkové zdravotní péče. Chytrá zařízení tak obzvláště v této době mohou fungovat jako zdroj důležitých informací pro lékaře, kteří nemají k pacientům takový přístup jako v minulosti

  • Trh s fitness technologiemi vloni zaznamenal tržby téměř 40 miliard dolarů. Do konce dekády by však mohlo jít o sumy několikanásobně vyšší. Největším hráčem v této oblasti je Apple, do souboje o zákazníky ale vstupuje stále více společností

Trh s nositelnou elektronikou se rozjel před více než deseti lety. První zařízení tehdy zvládala základní funkce pro sledování kondice, tréninku a sportovních aktivit. V současnosti už ale umí sledovat, monitorovat a přenášet údaje o srdečním rytmu, krevním tlaku, tělesné teplotě, hladině cukru v krvi, kvalitě spánku, a dokonce dokáží včasně rozpoznat příznaky covidu. Podobné služby pak dnes používá téměř 30 procent Američanů.

Nastartovat trend nošení fitness trackerů pomohla společnost Fitbit, když v roce 2009 přišla s přívěskem, který zaznamenával pohyb, spánek a kalorie uživatele. Tento model se později změnil v náramek, jenž byl v průběhu let rozšířen o biosenzory a připojení Bluetooth pro stahování dat do chytrých telefonů. Mateřská společnost Googlu – Alphabet koupila Fitbit v lednu tohoto roku za 2,1 miliardy dolarů.

Na trh následně vstoupil dnes nejznámější a největší producent chytrých hodinek, a sice společnost Apple. V roce 2015 představila první model Watch, a dala tak vzniknout platformě pro vývojáře třetích stran, kteří vytvářejí nástroje využívané nejen spotřebiteli, ale také zdravotnickými organizacemi a výzkumnými pracovníky. Apple se také spojil s fitness firmami typu Nike, Strava a Adidas, aby jim umožnil synchronizovat s hodinkami své aplikace pro měření aktivity. Podle odhadů výzkumné společnosti Strategy Analytics dosáhly hodinky Apple Watch v roce 2020 výnosů ve výši téměř 13 miliard dolarů a dle tržeb zaujaly 65 procent celosvětového trhu.

V říjnu byl zájem takový, že jsme vážně nestíhali, říká Jan Šimík. Jeho BlindShell vyvíjí mobily pro nevidomé

Tržby v miliardách a miliony prodaných zařízení

Rostoucí zájem spotřebitelů přilákal další velké technologické hráče, včetně společnosti Amazon, výrobce chytrého náramku Halo, a společnosti Huawei, která letos představila své hodinky Watch 3. Na trhu je také řada dalších zájemců o chytré hodinky z oblasti spotřební elektroniky – jmenovitě například Samsung, Garmin a Withings.

A nezůstalo jen u hodinek. Finský startup Oura totiž před časem navrhl prsten osazený biosenzory pro sledování spánku, srdečního tepu a tělesné teploty. V květnu společnost oznámila investice série C tohoto produktu v hodnotě 100 milionů dolarů, čímž její celkové financování přesáhlo 148 milionů dolarů. Firma Peloton údajně plánuje digitální náramek pro měření srdečního tepu.

Jak s odkazem na údaje společnosti Fortune Business Insights uvádí server CNBC, celosvětový trh s nositelnými zdravotními a fitness zařízeními (včetně hodinek, náramků, prstenů, náplastí na kůži, brýlí a oblečení se senzory) dosáhl v loni v tržbách na více než 36 miliard dolarů. Předpokládá se navíc, že tato čísla do roku 2028 ještě několikanásobně povyrostou – hovoří se dokonce o sumě 114 miliard dolarů. Společnost Deloitte Global pak podle stejnojmenného webu předpovídá, že jen v segmentu s chytrými hodinkami a náplastmi bude v roce 2022 celosvětově dodáno na 320 milionů kusů zařízení, přičemž během následujících dvou let by se jejich počet mohl navýšit až na 440 milionů.

Několik zdravotnických firem představilo chytré náplasti, které přilnou ke kůži a pomocí mikroskopických jehel fungujících jako biosenzory dodávají pacientovi léky. Společnost BioIntelliSense se sídlem v kalifornském Redwood City vytvořila pro změnu náplast BioSticker, jež se nosí na levé horní části hrudníku a slouží k nepřetržitému sledování a zaznamenávání údajů o teplotě kůže a dechové a srdeční frekvenci. Firma Insulet se sídlem v Actonu ve státě Massachusetts vyvinula zase náplast OmniPod. Ta slouží jako inzulínová pumpa.

Jak jsou na tom technologie s přesností dat?

Na trhu se objevily také senzorové oděvy. Společnost Hexoskin se sídlem v Montrealu přišla s řadou chytrých triček sbírajících údaje o srdeční činnosti, dýchání a celkové aktivitě. Data poté přenášejí do zařízení kompatibilního se systémem iOS nebo Android. Firma spolupracovala s Kanadskou vesmírnou agenturou na vesmírné verzi Astroskin, jež má sledovat životní funkce astronautů při letu do kosmu.

U výčtu všemožných technologických vychytávek je samozřejmě zásadní otázkou, zda jsou skutečně spolehlivým zdrojem údajů a mohou se využívat i ve zdravotnictví a výzkumnictví. Joshua Hagen, který se vývojem biosenzorů zabýval zabýval před více než deseti lety ve výzkumných laboratořích amerického letectva a následně je testoval na elitních sportovcích, zjistil, že přesnost naměřených údajů se odvíjí od toho, na části těla je člověk nosí. Například hrudní pás Polar na zaznamenávání funkce srdce, který je na trhu od počátku 80. let, byl prověřen nejen časem, ale především tisíci různých testů. Zápěstí je pro změnu dobré pro měření klidové tepové frekvence. Velmi zajímavým místem, odkud brát přesné informace, jsou též prsty – z nových studií o prstenu společnosti Oura vyplývá, že po hrudních pásech mají druhou nejvyšší přesnost.

Umělá inteligence rozlouskla záhady, se kterými se lidstvo léta trápilo. Změní strojové učení pohled na matematiku?

Další studie, zahájená po nástupu covidu, prokázala, že z dat uživatelů Oury lze vyčíst a včasně identifikovat varovné příznaky tři dny před propuknutím nemoci. Ze závěru jiné analýzy zase vyplývá, že některá zařízení dokážou odhalit nástup horečky.

Trochu odlišnou cesto se v tomto ohledu vydal Apple, jenž v listopadu 2019 ve spolupráci s výzkumnými skupinami zahájil tři zdravotní studie využívající jeho hodinky Apple Watch. Projekt zaměřený na zdraví žen ve spolupráci s Harvard School of Public Health a National Institutes of Health má za cíl zlepšit porozumění menstruačním cyklům a jejich vztahu k různým zdravotním stavům, včetně neplodnosti, osteoporózy a přechodu do menopauzy.