Budeme chtít pouze dobrovolníky. Někdo z nich se totiž pravděpodobně nevrátí, říká Elon Musk o budoucích letech na Mars - Euro.cz

Přihlášení

Budeme chtít pouze dobrovolníky. Někdo z nich se totiž pravděpodobně nevrátí, říká Elon Musk o budoucích letech na Mars

,
Budeme chtít pouze dobrovolníky. Někdo z nich se totiž pravděpodobně nevrátí, říká Elon Musk o budoucích letech na Mars
Zdroj: Pixabay
  • Budoucí cesta na Mars bude podle Elona Muska dlouhá a nebezpečná

  • Výstřední miliardář se vloni nechal slyšet, že na rudou planetu by mohlo lidstvo své první zástupce vyslat již v horizontu příštích pěti let. Je však zřejmé, že aktuálně je takový termín v podstatě nereálný

  • Aby mohla na Marsu vzniknout obyvatelná základna, jak Musk doufá, je potřeba vyřešit několik zásadních problémů. Počínaje nedostatkem dýchatelného vzduchu přes radiaci až po zdroj pitné vody

Zatímco NASA aktuálně řeší, jak po více než půlstoletí dostat člověka zpět na Měsíc, Elon Musk už s přístupem sobě vlastním směle hovoří o tom, jaké to bude, až se lidstvo vydá vstříc Marsu. Tam by jeho Starship dle loňského prohlášení měl doletět už v roce 2026.

Aktuálně je takový scénář nereálný, tím spíš, když zmíněná raketa má problém bezpečně přistát i na povrchu Země. Na druhou stranu, pokud by všechny jeho cíle měly být na první pohled uskutečnitelné, dost možná by se svou SpaceX nebyl dnes tam, kde je.

Avizovaná cesta k rudé planetě je Muskovým dlouhodobým snem, a to navzdory faktu, jak nebezpečná taková mise může nakonec být. „Několik lidí pravděpodobně zemře,“ řekl bez okolků americký miliardář s jihoafrickými kořeny.

Mars se stal svědkem historie. Helikoptéra Ingenuity má za sebou první úspěšný let

„Je to nepohodlné. Půjde o dlouhou cestu, ze které se možná živí nevrátíte. Nikoho nutit nebudeme. Chceme pouze dobrovolníky,“ uvedl Musk podle CNN v rozhovoru s Peterem Diamandisem, zakladatelem neziskové organizace XPrize. Ta se zaměřuje na podporu technologického rozvoje ve prospěch lidstva.

Bude se historie opakovat?

V rámci zkoumání vesmíru by to ani zdaleka nebylo poprvé, co by lidstvo za svoji přirozenou zvědavost zaplatilo cenu nejvyšší. Stačí vzpomenout na nechvalně známou misi Apolla 1 z konce ledna roku 1967. Tehdy na jednom z poškozených kabelů kabiny, umístěné na vrcholu nosné rakety Saturn 1B, přeskočila jiskra, která zažehla obrovský požár. O život přišla celá tříčlenná posádka. To vše ještě předtím, než se vůbec stačili odlepit od startovací rampy.

K další notoricky známé katastrofě došlo o 21 let později. To už byla v plném proudu éra raketoplánů – až donedávna jediného plavidla, které mohlo do vesmíru létat opakovaně. I v případě Challengeru sehrál roli oheň. Na jedné z jeho pomocných raket totiž několik vteřin po startu selhalo pryžové těsnění, což mělo za následek vznícení spoje mezi ní a externí nádrží (oranžově zbarvenou). Oba objekty tak do sebe narazily a společně se samotným raketoplánem explodovaly. Žádný ze sedmi astronautů nehodu nepřežil.

Miliardářská bitva o Měsíc. Muskova SpaceX porazila Bezosův Blue Origin a bude výhradním dodavatelem lunárního modulu pro NASA

Že v zimních měsících osud NASA příliš nepřeje, definitivně potvrdila událost z roku 2003. Tehdy se z vesmíru vracela posádka raketoplánu Columbia. Nikdo ze sedmi astronautů na palubě ani inženýrů v Kennedyho řídícím středisku neměl nejmenší tušení, že jedno z jeho křídel je po nárazu úlomku, který pocházel z palivové nádrže, poškozené. Columbia se rozpadla ještě ve vzduchu, kterým se v inkriminovaný okamžik pohybovala rychlostí 5,6 kilometru za sekundu.

Nic než tma, neustálé nebezpečí a pochybné šance na návrat

Přestože Musk již dříve prohlásil, že by se sám velice rád na Mars jednoho dne podíval, mezi prvními zástupci lidstva, kteří stanou na povrchu rudé planety, s největší pravděpodobností nebude. K tomuto úkolu budou vybráni jiní.

Nikoho konkrétního ale zatím nezmínil. Dodal pouze, že vyvolení astronauti budou muset být stejní „blázni“ jako ti, kteří se na přelomu 19. a 20. století chystali společně s britským polárníkem Ernestem Henrym Shackletonem prozkoumat dosud neprobádané končiny Antarktidy. Inzerát v novinách, ve kterém Shackleton sháněl další lidi do své výpravy, tehdy zněl:

„Hledají se muži ochotni podniknout riskantní výpravu. Nabízím nízký plat, třeskutou zimu, dlouhé měsíce v úplné tmě, neustálé nebezpečí, nejistý návrat, ale i poctu a uznání v případě úspěchu.“

Ačkoliv dle zmíněného serveru řada historiků sílu Shackletonova inzerátu zpochybnila, on sám tvrdil, že se mu na něj ozvalo více než pět tisíc zájemců.

Příliš otázek, málo uspokojivých odpovědí

Zda to samé bude následovat i v případě budoucí mise Muskovy SpaceX na Mars, je v tuto chvíli ve hvězdách. Předtím je potřeba vyřešit spoustu jiných otázek. Ať už jde o samotnou technologii, kterou lidstvo zatím stále nedisponuje, problematiku financování či zdravotní aspekty.

Najít, spojit se a dobít „energií“. Ve vesmíru se odehrála unikátní mise, jež prodloužila životnost přesluhujícího satelitu

Atmosféra rudé planety je ve srovnání s tou zemskou mnohonásobně řidší, tudíž je potřeba vymyslet, jak zajistit dostatečné množství vzduchu – má-li tu podle Muska vzniknout trvale obývaná základna. Také radiace představuje značný problém. A netřeba snad dodávat, že ani otázka zdroje vody nebyla doposud uspokojivě vyřešena.

NASA a ostatní vesmírné agentury se všemi výše uvedenými problémy dlouhodobě zabývají. Není tedy otázkou, jestli člověk skutečně jednoho dne stane na povrchu Marsu, či nikoliv. Je potřeba se ptát, kdy se tak stane. Muskova představa o roku 2026 je za současných okolností nereálná. Že by se mělo jednat o hudbu hodně vzdálené budoucnosti, se ale i díky jeho pokrokovým řešením nejspíš také úplně říct nedá.