Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Obrana republiky nekončí na našich hranicích, říká ministr obrany

07. listopadu 2018, 08:00 - čtk
Komerční sdělení
07. listopadu 2018, 08:00

Závazky České republiky vůči spojencům jsou stejné jako závazky našich spojenců vůči nám. Mají stejnou hodnotu a stejnou váhu. Není to jednosměrná ulice, zdůrazňuje ministr obrany Lubomír Metnar v rozhovoru pro speciální přílohu Naše bezpečnost není samozřejmost, kterou pro stejnojmennou konferenci na Pražském hradě vydala ČTK v servisu Protext Speciál.

Publikaci je možné stáhnout zde.

Speciální magazín ČTK, do něhož patří tento rozhovor, je z větší části tvořen připomínkami hlavních bezpečnostně-branných událostí 1918–2018. Mluví se o magických osmičkách, které mezníky byste z hlediska důležitosti vyzvedl vy sám?

Významných letopočtů končících osmičkou je v historii naší země skutečně několik. Nelze nezačít rokem 1918, kdy se naplnil dávný sen mnoha generací na samostatný stát se svrchovanou vládou, národním jazykem a kulturou, ale také s vlastní armádou. Důležitým byl i rok 1938 a zářijová mobilizace. Trvala sice pouhý týden, ale byla ohromnou ukázkou vlastenectví. A není možné nezmínit roky 1948 a 1968, které vývoj naší země poznamenaly negativně.

Ale nezůstávejme jen u osmiček. Atentát na Reinharda Heydricha v červnu 1942 byl největší podobnou odbojovou akcí na okupovaných územích během druhé světové války. Listopad 1989 zase mezníkem na naší cestě k demokracii. Od ledna 1993 píšeme samostatnou historii České republiky a také Armády České republiky. Léta 1999 a 2004 nás vstupem do NATO a EU ukotvily v mezinárodních bezpečnostních a politických strukturách.

Jaká byla hlavní polistopadová událost v Česloslovensku, byl to odchod sovětských vojsk, vstup do NATO, či nějaký jiný krok?

Pro zajištění naší obrany a bezpečnosti to byl jednoznačně 12. březen 1999 a vstup republiky do Severoatlantické aliance. Byl naplněn jeden z dlouhodobých strategických cílů naší zahraniční politiky. Spojenecké záruky kolektivní obrany a z nich vyplývající nová dimenze obrany nejenže vyřešila naši bezpečnost, ale současně umožnila provedení zásadní reformy ozbrojených sil.

A je nutné říct, že český přínos pro Alianci je za uplynulé roky nepřehlédnutelný. Podílíme se na mnoha aliančních programech a misích, máme zastoupení ve velitelských strukturách, obstáli jsme v roli garanta ochrany vzdušného prostoru několika zemí. Vynikající pověst mají čeští vojenští chemici, lékaři a zdravotníci, příslušníci speciálních sil i další. To vše si chceme připomínat po celý příští rok, kdy oslavíme dvacetileté výročí od našeho vstupu.

Jaká je pozice Česka v evropských a globálních bezpečnostních strukturách?

Mír a bezpečí, kterým se nyní těšíme, jsou pro mě hodnotami, o které musíme usilovat každý den. Je to právě členství v NATO či EU, které nás v tomto úsilí činí silnými a úspěšnými. Severoatlantická aliance je zárukou bezpečnosti a svobody svých členů již téměř 70 let. Také Evropská unie má svůj bezpečnostní rozměr. Jsem velmi rád, že jsme v rámci Aliance a EU v pozici spolehlivého spojence a respektovaného partnera. Je to skvělé vysvědčení pro republiku a její armádu. Pokud si chceme toto postavení zachovat či posílit, nemůžeme dnes ani v budoucnu zůstávat stranou.

Je dobře mít jen profesionální armádu?

Profesionalizace vyřešila klesající zájem o absolvování základní služby a umožnila vychovat vysoce výkonné a dobře vycvičené vojáky. Naučit se dobře ovládat některé dnešní sofistikované zbraňové systémy zabere i několik let. Zároveň mohl nový systém v některých lidech vzbudit klamný dojem, že obrana země se jich netýká. Což není pravda. Pro ty občany, kteří chtějí být připraveni pomoci v časech nějaké krize, například živelní pohromy, existují aktivní zálohy, mohou se účastnit i dobrovolných vojenských cvičení. Od toho už není daleko k navrácení nějaké formy základní služby, což je trend, který není vzhledem k proměňujícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě ojedinělý. Z praktického hlediska to však u nás zatím není aktuální téma.

Lubomír Metnar
Vystudoval Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra ČR, Ostravskou univerzitu v Ostravě, specializace ekonomika, obchod a služby, má titul magistra z pedagogické fakulty téže vysoké školy. Prošel protiteroristickým kurzem ATAP v USA pod záštitou OSN a kurzem „Assessment Centre - posuzovatel“ při Policejní prezidium ČR. Ministrem obrany je od
června 2018, předtím byl od prosince 2017 ministrem vnitra. V letech 2014–2017 působil jako bezpečnostní ředitel ve společnosti VÍTKOVICE, předtím byl náměstkem ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vedoucím vedoucí oddělení násilí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Od loňského roku má bezpečnostní prověrku NBÚ.

Jaké jsou naše závazky vůči spojencům a jaká případná omezení?

Naše závazky vůči spojencům jsou stejné jako závazky našich spojenců vůči nám. Mají stejnou hodnotu a stejnou váhu. Není to jednosměrná ulice, stejně jako Aliance není supermarket, do kterého si zajdeme pro pomoc a podporu, až nám poteče do bot. Jinými slovy, alianční soudržnost a vzájemná solidarita se projevují a posilují konkrétními činy.

Kde si vysloužili naši vojáci zatím největší ocenění?

Není malých či velkých misí a menších či větších úspěchů. Společné působení se spojenci je pro vojáky tou nejlepší přípravou k obraně státu, která často vydá za roky přípravy a výcviku. Na zahraničních operacích se již podílelo přes 15 tisíc vojáků a další své zkušenosti nabývají právě nyní. V deseti operacích pod vlajkou NATO, EU a OSN na třech kontinentech máme nasazeno více než 800 mužů a žen.

Čím se liší angažmá v Africe řekněme od Afghánistánu nebo Iráku?

Možná se liší méně, než si myslíme. Mezinárodní společenství v obou oblastech čelí shodným hrozbám, kterými jsou především terorismus či nelegální migrace. Těmto hrozbám je potřeba čelit přímo tam, kde vznikají a odkud se také šíří. Proto například úsilí EU o stabilizaci bezpečnostní situace v oblasti Sahelu, kterého se aktivně naší jednotkou účastníme, je současně příspěvkem pro vyšší bezpečnost jak Evropy, tak České republiky. Shodný cíl má i alianční angažmá v Afghánistánu. Obrana republiky nekončí na našich hranicích.

Celý rozhovor je možné stáhnout zde


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdo vlastní české hokejové kluby?
Co všechno ovlivnilo zvýšení minimální mzdy letos v lednu?
Vrácení daní 2019 - kdy dostanete daňový přeplatek?
Změny v oddlužení a nezabavitelné minimum v roce 2019
Proč není čistá voda skutečně čistá?
Auta
Škoda Scala je o 70 tisíc dražší než Rapid. Jak si ale…
Mercedes-Benz v ČR opět jedničkou
Videodojmy: Ford Mustang Bullitt
Galerie: Podívejte se, jak v průběhu času rostly ledvinky na BMW řady 7
Nejvíce a nejméně prodávané značky na evropském trhu v roce 2018: VW je suverénní
Technologie
Facebook odstranil stovky manipulativních stránek a účtů ovládaných Ruskem
KVÍZ: Jak dobře znáte seriál Přátelé?
Televizory Sony pro rok 2019: první 8K a dva OLEDy
Proč není čistá voda skutečně čistá?
WD Black SN750: nové highendové NVMe moduly od Western Digital s chladičem EKWB
Hry pro příležitostné hráče