Obrana republiky nekončí na našich hranicích, říká ministr obrany - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Obrana republiky nekončí na našich hranicích, říká ministr obrany

, čtk,
Obrana republiky nekončí na našich hranicích, říká ministr obrany
Zdroj: čtk

Závazky České republiky vůči spojencům jsou stejné jako závazky našich spojenců vůči nám. Mají stejnou hodnotu a stejnou váhu. Není to jednosměrná ulice, zdůrazňuje ministr obrany Lubomír Metnar v rozhovoru pro speciální přílohu Naše bezpečnost není samozřejmost, kterou pro stejnojmennou konferenci na Pražském hradě vydala ČTK v servisu Protext Speciál.

 Speciální magazín ČTK
Publikaci je možné stáhnout zde.

Speciální magazín ČTK, do něhož patří tento rozhovor, je z větší části tvořen připomínkami hlavních bezpečnostně-branných událostí 1918–2018. Mluví se o magických osmičkách, které mezníky byste z hlediska důležitosti vyzvedl vy sám?

Významných letopočtů končících osmičkou je v historii naší země skutečně několik. Nelze nezačít rokem 1918, kdy se naplnil dávný sen mnoha generací na samostatný stát se svrchovanou vládou, národním jazykem a kulturou, ale také s vlastní armádou. Důležitým byl i rok 1938 a zářijová mobilizace. Trvala sice pouhý týden, ale byla ohromnou ukázkou vlastenectví. A není možné nezmínit roky 1948 a 1968, které vývoj naší země poznamenaly negativně.

Ale nezůstávejme jen u osmiček. Atentát na Reinharda Heydricha v červnu 1942 byl největší podobnou odbojovou akcí na okupovaných územích během druhé světové války. Listopad 1989 zase mezníkem na naší cestě k demokracii. Od ledna 1993 píšeme samostatnou historii České republiky a také Armády České republiky. Léta 1999 a 2004 nás vstupem do NATO a EU ukotvily v mezinárodních bezpečnostních a politických strukturách.

Jaká byla hlavní polistopadová událost v Česloslovensku, byl to odchod sovětských vojsk, vstup do NATO, či nějaký jiný krok?

Pro zajištění naší obrany a bezpečnosti to byl jednoznačně 12. březen 1999 a vstup republiky do Severoatlantické aliance. Byl naplněn jeden z dlouhodobých strategických cílů naší zahraniční politiky. Spojenecké záruky kolektivní obrany a z nich vyplývající nová dimenze obrany nejenže vyřešila naši bezpečnost, ale současně umožnila provedení zásadní reformy ozbrojených sil.

A je nutné říct, že český přínos pro Alianci je za uplynulé roky nepřehlédnutelný. Podílíme se na mnoha aliančních programech a misích, máme zastoupení ve velitelských strukturách, obstáli jsme v roli garanta ochrany vzdušného prostoru několika zemí. Vynikající pověst mají čeští vojenští chemici, lékaři a zdravotníci, příslušníci speciálních sil i další. To vše si chceme připomínat po celý příští rok, kdy oslavíme dvacetileté výročí od našeho vstupu.

Jaká je pozice Česka v evropských a globálních bezpečnostních strukturách?

Mír a bezpečí, kterým se nyní těšíme, jsou pro mě hodnotami, o které musíme usilovat každý den. Je to právě členství v NATO či EU, které nás v tomto úsilí činí silnými a úspěšnými. Severoatlantická aliance je zárukou bezpečnosti a svobody svých členů již téměř 70 let. Také Evropská unie má svůj bezpečnostní rozměr. Jsem velmi rád, že jsme v rámci Aliance a EU v pozici spolehlivého spojence a respektovaného partnera. Je to skvělé vysvědčení pro republiku a její armádu. Pokud si chceme toto postavení zachovat či posílit, nemůžeme dnes ani v budoucnu zůstávat stranou.

Je dobře mít jen profesionální armádu?

Profesionalizace vyřešila klesající zájem o absolvování základní služby a umožnila vychovat vysoce výkonné a dobře vycvičené vojáky. Naučit se dobře ovládat některé dnešní sofistikované zbraňové systémy zabere i několik let. Zároveň mohl nový systém v některých lidech vzbudit klamný dojem, že obrana země se jich netýká. Což není pravda. Pro ty občany, kteří chtějí být připraveni pomoci v časech nějaké krize, například živelní pohromy, existují aktivní zálohy, mohou se účastnit i dobrovolných vojenských cvičení. Od toho už není daleko k navrácení nějaké formy základní služby, což je trend, který není vzhledem k proměňujícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě ojedinělý. Z praktického hlediska to však u nás zatím není aktuální téma.

Lubomír Metnar
Vystudoval Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra ČR, Ostravskou univerzitu v Ostravě, specializace ekonomika, obchod a služby, má titul magistra z pedagogické fakulty téže vysoké školy. Prošel protiteroristickým kurzem ATAP v USA pod záštitou OSN a kurzem „Assessment Centre – posuzovatel“ při Policejní prezidium ČR. Ministrem obrany je od
června 2018, předtím byl od prosince 2017 ministrem vnitra. V letech 2014–2017 působil jako bezpečnostní ředitel ve společnosti VÍTKOVICE, předtím byl náměstkem ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vedoucím vedoucí oddělení násilí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Od loňského roku má bezpečnostní prověrku NBÚ.

Jaké jsou naše závazky vůči spojencům a jaká případná omezení?

Naše závazky vůči spojencům jsou stejné jako závazky našich spojenců vůči nám. Mají stejnou hodnotu a stejnou váhu. Není to jednosměrná ulice, stejně jako Aliance není supermarket, do kterého si zajdeme pro pomoc a podporu, až nám poteče do bot. Jinými slovy, alianční soudržnost a vzájemná solidarita se projevují a posilují konkrétními činy.

Kde si vysloužili naši vojáci zatím největší ocenění?

Není malých či velkých misí a menších či větších úspěchů. Společné působení se spojenci je pro vojáky tou nejlepší přípravou k obraně státu, která často vydá za roky přípravy a výcviku. Na zahraničních operacích se již podílelo přes 15 tisíc vojáků a další své zkušenosti nabývají právě nyní. V deseti operacích pod vlajkou NATO, EU a OSN na třech kontinentech máme nasazeno více než 800 mužů a žen.

Čím se liší angažmá v Africe řekněme od Afghánistánu nebo Iráku?

Možná se liší méně, než si myslíme. Mezinárodní společenství v obou oblastech čelí shodným hrozbám, kterými jsou především terorismus či nelegální migrace. Těmto hrozbám je potřeba čelit přímo tam, kde vznikají a odkud se také šíří. Proto například úsilí EU o stabilizaci bezpečnostní situace v oblasti Sahelu, kterého se aktivně naší jednotkou účastníme, je současně příspěvkem pro vyšší bezpečnost jak Evropy, tak České republiky. Shodný cíl má i alianční angažmá v Afghánistánu. Obrana republiky nekončí na našich hranicích.

Celý rozhovor je možné stáhnout zde

Ohodnoťte tento článek
Diskuze