Smetanova Vltava hraná na Bubny. Praha připravuje výstavbu moderní filharmonie - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Smetanova Vltava hraná na Bubny. Praha připravuje výstavbu moderní filharmonie

,
Smetanova Vltava hraná na Bubny.  Praha připravuje výstavbu moderní filharmonie
Zdroj: Hynek Glos/Euro

Ostravský primátor Tomáš Macura letos v létě představil návrh nové koncertní haly ve tvaru pouzdra na housle. V mezinárodní soutěži vyhrálo newyorské architektonické studio Steven Holl Architects + Architecture Acts. V roce 2024 by se prý mohlo ve městě zahajovat. Ve stejné době plánují otevření nové filharmonie v Brně. A v Praze? Když to všechno dobře půjde, první tóny Smetanovy Vltavy by se mohly příznačně nad řekou rozeznít někdy po roce 2030. Bude to trvat dlouho a bude to stát miliardy.

—-KAPITOLA—-

Snad proto všichni, kteří mají touhu, aby i v Praze vyrostla nová filharmonie s více než dvěma tisícovkami sedadel, zdůrazňují, že za ty peníze získá metropole mnohem víc než jen důstojný chrám hudby.

Řada světových měst v posledních dekádách zatoužila po nových koncertních sálech. A řada z nich si pak s pozoruhodnými stavbami od architektonických es nevěděla rady. Budovy se zásadně prodražovaly třeba v Paříži nebo v Hamburku, zastavovaly jako v Los Angeles, předělávaly jako v Sydney. Příběhy filharmonií jsou zkrátka dramatické. Výsledky snažení nicméně potvrzují, že i když to rozhodně nebylo jednoduché, přínosy nakonec převážily negativa.

Města jako Hamburk, Paříž, Kodaň nebo Oslo by bez nových filharmonií byla ochuzena o výraznou soudobou ikonu, která tolik chybí naší metropoli. Ostatně co by byla Sydney bez opery?

Souhlasíte se stavbou koncertního sálu na Vltavské?

Filharmonie promlouvají do dějin architektury, lákají turisty, stimulují ekonomiku i veřejný život. Stávají se cílem i těch obyvatel města, kteří nehledají jen hudební zážitek. „Koncertní hala je hlavně občanskou budovou. Je to místo, kde se veřejnost může shromažďovat, a je to místo, které je katalyzátorem růstu, je inspirativním duchem města a produkuje nové publikum i umělecké formy,“ říká Elizabeth Dillerová, světoznámá americká architektka.

Autorka známé newyorské High Line nedávno hovořila v Praze o návrhu nové filharmonie v Londýně, se kterým nedávno uspěla v konkurenci světové architektonické elity. „Nám se podařilo vyhrát, protože jsme navrhli otevřený prostor, který bude vítat kohokoli bez ohledu na to, zda má vstupenku,“ je přesvědčena.

Návrh nové filharmonie v Londýně

Pro rozkvět vlasti

Koncertní hala, která by přinesla Praze také nové interpretační možnosti klasické, ale i moderní hudby a třeba i jazzu, je potřeba. „V Praze chybí moderní velký sál, kde by se daly hrát velké skladby. Na ty kubatura Rudolfina ani Smetanovy síně nestačí,“ tvrdí generální ředitel České filharmonie, hudební pedagog a klavírista David Mareček.

Stejně je podle Josefa Pleskota, architekta a člena Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, potřeba probudit v Pražanech budovatelského ducha, touhu být v něčem světoví, ale i přivést do metropole prostřednictvím mezinárodní soutěže špičkovou architekturu. „My tady tu velkou architekturu opravdu nemáme. Malinko vybočíme z průměru a už si myslíme, že jsme světoví. Já nejsem nespokojený se stavem té české architektury. Já si jen myslím, že nepracujeme na úkolech, které jsou tak říkajíc pro rozkvět vlasti, když to řeknu takhle slovníkem z 19. století,“ soudí Pleskot. Podle něj se kulturní vyspělost dá poznat právě na takovýchto úkolech.

„To, že nic nechceme, neznamená, že jsme moudří, skromní a vyrovnaní. To znamená, že spíme,“ dodává.

 Referenční projekty k pražské filharmonii

„Elphi“ pro Bubny

O výstavbě nového koncertního sálu se v Praze mluví už dekády. V posledních letech se zdálo, že tomu jsou primátoři nakloněni. Pro nový koncertní sál se hledalo vhodné místo. Volba nakonec padla na Vltavskou, jejíž kouzlo zatím objevili pouze bezdomovci. Zanedbaný megalomanský dopravní uzel ale nabízí řadu synergií. Nová filharmonie by mohla nejen polidštit zanedbané místo, ale i rozšířit do Holešovic turisty přetížené centrum a stát se jakýmsi majákem či iniciační budovou nové části města podobně jako v Oslu nebo v Hamburku.


Čtěte také: Vídeň, náš vzor. O osudu Prahy v UNESCO se rozhodne na jejím horizontu
„Véčko“ na Pankráci


Bývalé nádraží Bubny a jeho okolí představuje více než stohektarové rozvojové území, které desítky let spalo. V letošním roce zveřejnil Institut plánování a rozvoje územní studii městské čtvrti pro 25 tisíc nových obyvatel, která by měla lokalitu otevřít developerům a prolomit stavební uzávěru.

V tuto chvíli se zdá, že na výstavbě nové filharmonie panuje politická shoda. Minimálně se tak všechny politické strany vyjadřovaly před loňskými komunálními volbami. A téma neusnulo ani po nich. Městská rada letos chválila vznik pracovní skupiny, která na přípravě výstavby hudební haly pracuje. Jejím šéfem se stal architekt Martin Krupauer.


Stozelená Praha. Metropole chce zanést povinné zelené střechy do stavebních předpisů

Zelená střecha budovy Liko-Noe


Prohlédněte si významné koncertní síně

—-KAPITOLA—-

Gehry, Simpsonovi a Bilbao. Walt Disney Concert Hall (Los Angeles)

 Walt Disney Concert Hall

Lilian Disneyová, vdova po filmovém magnátovi, se v roce 1987 rozhodla, že věnuje na počest svému manželovi 50 milionů dolarů na stavbu koncertního sálu. V Los Angeles filharmonie stála, ale měla velmi špatnou akustiku. Nového chrámu hudby se město dočkalo v roce 2003 a jeho cena se nakonec vyšplhala na 250 milionů dolarů. Ročně do filharmonie přijde za hudebním zážitkem na 300 tisíc posluchačů a další desetitisíce si ji prohlédnou s elektronickým průvodcem u ucha. Koncertní hala oživila celý losangeleský downtown a dnes už i největší kritici neotřelé stavby uznávají, že šlo o rozumnou investici.

V USA se skutečný úspěch prokáže tím, že je vám věnována jedna epizoda seriálu Simpsonovi a Walt Disney Concert Hall se tam skutečně dostala. „Musí to být strašidelné… a scary se rýmuje s Gehry, proč by to nemohl dělat on?“ vymýšleli ve Springfieldu. Jeden z nejslavnějších světových architektů Frank Gehry nebyl v roce 1988, kdy se konala architektonická soutěž, ještě tak známý. Hvězdou se stal až v mezidobí, kdy byla stavba jeho haly zastavena. Základní kámen stavby byl sice položen v roce 1992, ale po čtyřech letech, kdy bylo hotových šest podzemních pater parkovišť, stavební firma prohlásila, že se budova připomínající zmačkaný papír, nedá postavit.

Naštěstí bylo od Gehryho v roce 1997 dokončeno Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau (odtud pochází známý pojem Bilbao efekt, kdy kulturní budova posiluje ekonomiku celého města, což bývá pro filharmonické sály příznačné), které prokázalo, že to musí jít. Začalo se znovu projektovat a v roce 2003 byla koncertní síň otevřena, trvalo to tedy dlouhých 16 let. Frankovi Gehrymu bylo 74 let, když stavba skončila.

—-KAPITOLA—-

„Elphi“ k nezaplacení. Elbphilharmonie (Hamburk)

 Elbphilharmonie

Kdyby v roce 2008 nepřišla krize, Hamburk by možná přišel o svou novodobou ikonu – Elbphilharmonii, která se majestátně vlní nad Labem. V místě, které je dnes vstupní branou nové více než stohektarové moderní čtvrti Hafen City, měla totiž původně vyrůst byznysová budova. Developer ale od plánu odstoupil a rázem tam vznikl volný prostor, který byl k dispozici. „Jeden developer, architekt, který studoval s architekty z Herzog & de Meuron ve Švýcarsku, se s nimi sešel a v restauraci začali malovat, jak by to tam mohlo vypadat. Nakreslili návrh na ubrousek a přišli s takovou vlnou… A tím to všechno začalo,“ vzpomíná Peter Gero, slovenský urbanista, který 12 let řídil rozvoj Hamburku.

A ten architekt chodil od dveří ke dveřím, nejprve s ubrouskem, potom si nechal postavit dřevěný model, až se potkal s jedním investorem, kterému se nápad také zalíbil. Vznikl projekt, který potom město zastavilo, odkoupilo od soukromých investorů i s tou myšlenkou a začalo jej samo rozvíjet.

Zahájení provozu 108 metrů vysoké Elbphilharmonie se nakonec prodloužilo o deset let. První tóny Beethovenovy Ódy na radost v ní zazněly v roce 2017 a její otevírání připomínalo akt německého sjednocení. Pro ty, kteří se nedostali k lístkům, proběhla na stěnách filharmonie světelná show. Elbphilharmonie je považována za jednu z největších a akusticky nejpokročilejších koncertních síní na světě. Pierre de Meuron ji vybavil třemi koncertními sály (největší z nich pojme 2100 posluchačů), hotelem se 244 pokoji, společenskou zónou a konferenčními sály. Ročně koncerty navštíví zhruba 850 tisíc lidí a dalších 4,5 milionu se přijde kochat výhledem na přístav z místní vyhlídky.

—-KAPITOLA—-

Je třeba zabít Nouvela. Philharmonie de Paris (Paříž)

 Philharmonie de Paris

Na otevření svého životního díla chyběl. A teď mu navíc za něj hrozí likvidační pokuta. Světová architektonická hvězda Jean Nouvel (autor Zlatého Anděla v Praze 5) musí mít ke svému pařížskému dítěti ambivalentní vztah. Dechberoucí hliníkem obložená budova filharmonie zdobená vkládanými obrysy ptáků na šesti podlažích skrývá hlavní koncertní sál s kapacitou 2400 diváků, 15 zkušeben, vzdělávací centrum a restauraci s kavárnou.

A problémy ji provázely až do poslední chvíle. Budova měla být podle původních plánů hotová už v roce 2012, ale její dokončení se několikrát odložilo. Namísto 200 milionů nakonec stála 380 milionů eur. Jean Nouvel si první skladby neposlechl.

Na protest proti tomu, že se budova v roce 2015 otevírala – účastnil se i prezident Hollande – z politických důvodů předčasně, bez dostatečného otestování a dokončení. Nouvel dnes čelí požadavku vedení filharmonie, aby zaplatil pokutu 170 milionů eur (4,3 miliardy korun) za prodlení při stavbě a za překročení rozpočtu. Nouvelovi právníci tvrdí, že požadavek filharmonie je „zcela neadekvátní“ a „potenciálně likvidační“.

—-KAPITOLA—-

Mušle po dánsku. Opera v Sydney

 Opera v Sydney

Za budovu opery v Sydney získal Jorn Utzon Pritzkerovu cenu, která je považována za „Nobelovu cenu“ v architektuře. A jako jediná byla zařazena na seznam památek UNESCO ještě za autorova života. Přesto se dánský architekt slavnostního zahájení v roce 1973 neúčastnil. A nebýt toho, že by porotce v mezinárodní soutěži na budovu filharmonie (posuzovalo se 233 návrhů) nebyl v roce 1956 přepečlivý, vlastně by Austrálie na pohlednicích měla asi něco úplně jiného než obří plachetnici kotvící v přístavu, roztažená křídla exotického ptáka či milující se želvy.

To všechno opera v Sydney připomíná. Člen poroty Eero Saarinen přišel pozdě, ale chtěl být spravedlivý, proto prošel i vyřazené návrhy. Mezi nimi byl i ten teprve 37letého Utzona, který nesplnil podmínky zadání. Saarinen jej ale okamžitě označil za úžasnou architekturu a ostatní přesvědčil, nikdo neprotestoval, a tak jeho projekt nestihl stejný osud jako u nás Kaplického chobotnici.

Problémy přišly až později, když začala vláda prosazovat místní architekty a nedovolila Utzonovi udělat interiéry podle svého. Ten se sbalil a odjel i s plány. Stavba už byla naštěstí příliš daleko na to, aby se mohl měnit i její vnější vzhled, zásahy, které ale následovaly uvnitř, operu dost prodražily a trápí Australany dodnes. Krása vizionářské stavby spolykala i mimořádnou částku, původní rozpočet sedmi milionů se vyšplhal až na 102 milionů australských dolarů. Operu nicméně navštíví osm milionů návštěvníků za rok. V koncertním sále s kapacitou 2679 míst jsou největší mechanické varhany na světě s 10 154 píšťalami. Operní sál nabízí 1507 sedadel, další sály mají 544 a 344 míst.

—-KAPITOLA—-

Ledová kra v přístavu. Grand Opera (Oslo)

 Grand Opera v Oslu

Norská vláda se na přelomu tisíciletí rozhodla, že nová budova opery, podobná významem té v Sydney, bude stát přímo v přístavu Bjorvika a stane se srdcem nové čtvrti stejného jména v blízkosti hlavního nádraží. V roce 2000 byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězil návrh architektonického ateliéru Snohetta. Na rozdíl od opery v Sydney, podobající se mořským vlnám, bylo záměrem norských architektů vytvořit budovu, která by připomínala ledovou kru potápějící se do fjordu.

Budova je postavena v minimalistickém stylu, z betonu, oceli a skla. Norská opera dokazuje, že ne vždy musí být filharmonie ježkem v kleci. Základní kámen byl položen na podzim roku 2004 s předpokládaným termínem dokončení stavby v září 2008. Otevřena byla o pět měsíců dříve a odnesla si několik mezinárodních architektonických cen.

—-KAPITOLA—-

Čtěte také:

Praha uvažuje o koupi sídla České pošty, ta ji však nenabízí

PSJ Invest prodala Main Point na Pankráci. Korejská společnost zaplatí tři miliardy korun

Miliardový obchod: Českomoravská Nemovitostní koupila budovu Crystal na Vinohradech

Českomoravská Nemovitostní koupila od miliardáře Skaly budovu na Václavském náměstí

Miliardář Vítek prodal pražské sídlo Nestlé, kupcem je Českomoravská Nemovitostní

Budovu Drn na Národní třídě koupil za 2,5 miliardy korun fond KGAL

Ohodnoťte tento článek
Diskuze