Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

OVB - Rok 2008 vs. 2018: Další krize může být pro Evropu ještě hlubší

Možná už to mnozí zapomněli, ale finanční krize naplno vypukla před více než deseti lety.…

Ministryně Nováková: Účastí na CIIE naše práce s českými firmami nekončí, ale teprve začíná

Česká republika se zúčastnila akce China International Import Expo (CIIE) v elitní…

Doručovací služby nezvládají nápor před Vánoci. Poradíme, jak balík doručit s jistotou včas

Každý rok se situace opakuje. Přepravci jsou zaplaveni balíčky a nestíhají. Čas doručení…

Developer Sekyra: Dostupným bydlením zabráníme odlivu mozků

 Boříková 07. ledna, 05:59  -  Hana Boříková
07. ledna, 05:59

Praha potřebuje dostupné byty a my jsme ochotni je stavět, tvrdí developer Luděk Sekyra, který má teď v širším centru k dispozici milion metrů čtverečních.

Luděk Sekyra je zpět, a ve velkém stylu. Už před dvanácti lety získal obrovské pozemky uvnitř metropole od Českých drah a pražské radnice, pak se po něm slehla na pár let země (všechny tyto transformační plochy byly a nadlouho zůstaly pod stavební uzávěrou) a v novinách se objevoval spíše v nelichotivých souvislostech kontaktů se zavražděným vládcem podsvětí Františkem Mrázkem nebo uvězněným lobbistou Romanem Janouškem. Pak se vynořil před čtyřmi lety jako sponzor KDU-ČSL. Dnes opět zapáleně hovoří o urbanismu a tvorbě města. Má ho na dosah.

Proč má teď tolik milionářů potřebu jít do politiky nebo podpořit politické kandidáty a strany?

Většina podnikatelů žije ve veřejném prostoru a chtějí ho ovlivňovat směrem ke svým osobním, společenským a politickým preferencím. Nevznášíme se ve vzduchoprázdnu a chceme, aby se veřejný prostor kultivoval.

Je devastace veřejného prostoru abnormální, když se finanční podpora politiků stává trendem?

Světem se valí vlny populismu, které změnily politické mapy, tradiční hodnotové strany jsou v defenzivě, vládne politický cynismus a řadě podnikatelů se to nelíbí. A tak do toho vstupují.

Proč jste podpořil jako kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše, a ne Michala Horáčka, který vyrostl ve světě byznysu, takže by podnikatelům asi rozuměl?

Prezident by měl být osoba konsenzuální a já si myslím, že profesor Drahoš toto kritérium splňuje.

Je dobře, že se u pana Drahoše koncentruje taková byznysová síla podporovatelů?

Asi to ukazuje, že byznys chce takového prezidenta. Nemyslím si, že v tom lze hledat ekonomické zájmy. Prezident je reprezentativní funkce.

Vy se v posledních letech profilujete jako filozof a filantrop, přesto je i dnes připomínána vaše kontroverzní minulost…

Člověk přišel v 90. letech do styku s různými lidmi. Problém tenkrát byl, že se nedala identifikovat jejich minulost, natož budoucnost.

Takže už si dáváte pozor?

Dneska víte, kdo je kdo, a člověk se také mění, prochází jistou konverzí.

Prý se chcete podílet na výstavbě sociálních bytů. To také zapadá do vašeho nového profilu?

Je to o celkové koncepci rozvoje města. Praha potřebuje dostat nové impulzy. Můj přítel Edward Glaeser, profesor ekonomiky měst na Harvardu, říká, že pro rozvoj města, přilákání sociálního kapitálu, nových mozků a mladých talentů je nejpodstatnější dostupné bydlení. Aby u nás nedocházelo k tomu, k čemu v Polsku a Maďarsku, odkud nadaní masivně odcházejí studovat do zahraničí a už se nevracejí, je potřeba začít něco dělat. Praha má klíčový problém s byty a musí se zaměřit na výstavbu dostupného bydlení.

S výstavbou za snížené prodejní ceny nebo nájmy jsou bohaté zkušenosti v cizině, existují dva základní modely: vídeňský a berlínský. Ve Vídni dosahují regulovaných cen se svépomocnou družstevní výstavbou, v Berlíně stavějí městské firmy byty s regulovanými nájmy o čtvrtinu nižšími, než jsou ty tržní. Problém je, že obě tyto metody vyžadují nezbytné organizační a legislativní předpoklady, z čehož zatím nemáme ani jedno. Myslím si, že pro urychlení celé věci by bylo nejlepší zamyslet se nad modelem partnerství veřejného a soukromého sektoru. Město by mohlo například poskytnout levnější financování či garance pronájmu bytů. Některé vhodné pozemky by zřejmě bylo nutné koupit.

Nebo by se ty dostupné byty mohly postavit na Rohanském ostrově, který jste od Prahy v době primátorování Pavla Béma získal.

Tahle výstavba asi nepatří do centra města. Museli bychom se pobavit o tom, jaký by měly takové byty mít standard… Ale já si myslím, že se dají v Praze identifikovat vhodné lokality. Ten model by měl přilákat lidi s intelektuálním potenciálem.

Jak by to vypadalo konkrétně?

Měli bychom vytvořit společný podnik, který by vytvářel byty s regulovaným nájmem. My bychom do toho mohli dát know-how, pozemky, kapitál a město to, co má k dispozici.

A to je co?

Třeba pozemky nebo levné financování, ale musí se vytvořit celý systém. My jsme pouze nabídli radnici modely. Na městě se teď diskutuje, jak to udělat. Všichni vědí, že nedostupné byty jsou problém. V 90. letech se všichni upínali k vlastnickému bydlení, teď se vracejí zpět k nájmům. Jenomže nájmy rostou rychleji než ceny bytů. V Berlíně bydlí v nájmu 90 procent lidí, u nás násobně méně.

Osvědčený model je, že developeři dávají určité procento bytů z vlastní komerční výstavby obci nebo je nabízejí s regulovaným nájemným.

Pak je třeba říci, jaké podmínky město vytvoří pro ten projekt.

Kdyby Praha dokázala nastavit jasná a předvídatelná pravidla, souhlasili byste s tím?

Pak si to dokážeme představit.

Luděk Sekyra (53)
V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu UK, kde se věnoval zejména státovědě a právní filozofii.
Počátkem 90. let byl partnerem v advokátní kanceláři Bakeš a Sekyra, následně založil společnost Sekyra Group, která se věnuje realitnímu byznysu.
Podporuje Oxfordskou univerzitu, kde je členem akademické obce a členem kolegia rektora.
Je předsedou Akademického kolegia Centra pro politickou filozofii, etiku a náboženství na FF UK, jehož vznik inicioval společně s Tomášem Halíkem.
V současné době je největším sponzorem KDU-ČSL.

Po letech budete konečně moci stavět na „svých" velkých územích. Posune vás to zpátky do první developerské ligy, že?

V širším centru Prahy máme více než milion metrů čtverečních. Tím hlavním projektem je Smíchov, který vytváří komplexní čtvrť se všemi funkcemi, letos by se měl rozeběhnout Rohanský ostrov.

Povedou středem obrovské památkově chráněné budovy na bývalém nádraží Žižkov tramvajové koleje?

O tom je diskuse. My jsme otevřeni oběma variantám. Pan Stropnický by chtěl, aby vedly po severním okraji, nám by přišlo i zajímavé, kdyby šly středem území a skrze budovu. Ty procesy změn takto velkých území jsou v Praze desetileté i víc. Já jsem viděl v Berlíně a Vídni, že jsou schopni i takto rozsáhlou změnu vypořádat za 24 měsíců.

Prý má jeden z významných českých podnikatelů zájem na Žižkově postavit soukromou školu...

No ano, na Žižkově nás oslovila i italská škola, na Smíchově zase mezinárodní školy, na Rohanském ostrově plánujeme taky školu. To se ještě bude upřesňovat.


Expert na trh bydlení Roček: Defraudace společného mikroprostoru je zhoubná


Bavíme se o velmi investičně náročných územích. Jen Smíchov spolyká 15 miliard. Kde na to vezmete?

Určitě nechceme části prodávat. Jednak to bude v dlouhém časovém období a my předpokládáme, že pro jednotlivé projekty budeme mít klienta, jako je například na Smíchově centrála pro Českou spořitelnu -pak je financování jednoduché. U bytových projektů je větší poptávka než nabídka, v okamžiku, kdy máte povolení, máte byty rozprodané ještě dřív, než začnete stavět. Spíš se dnes snažíme nastavit ceny tak, aby korespondovaly se silnou poptávkou, nechceme vše vyprodat na začátku.

Kolik budou stát byty na Smíchově?

Předpokládáme, že kolem sto tisíc korun za metr čtvereční. O něco levnější budou na Žižkově a na Rohanském ostrově zase o něco dražší.

Na Smíchově jste vyzkoušeli tzv. participaci. Jaký z toho máte dojem?

Smíchov je jedinečný v tom, že je to obrovský projekt uprostřed již hotové zástavby. Vznikne tu alternativní centrum Prahy, alternativa k historickému jádru plnému turistů, mladí lidé hledají autenticitu a nemají kam jít. My chceme, aby to bylo zelené město i smart city zároveň, prostě cool čtvrť. Praha se přiléhavě nazývá magickou a toto by měla být magická čtvrť 21. století, symbol transformace naší metropole.

Takže tam bude vstup na elektronickou kartu Pražana a turista se tam nedostane?

Přesně. Žádní cizinci, jen Pražané a uprchlíci (Sekyra finančně podporuje integraci mladých muslimů v evropských metropolích, zejména v bruselské čtvrti Molenbeek - pozn. red.). Ale vážně. Občané a iniciativy se o to území zajímali, my jsme šli do toho s otevřeným hledím, veřejných projednání bylo několik desítek…

Na všechna jste chodil?

Na všechna ne. Zpočátku to bylo složité, ale dospěli jsme ke konsenzu, který podpořila primátorka, radní pro územní plán za Zelené, městská část a většina těch subjektů, které se participace účastnily. Ukázalo se, že to jde. Museli jsme v lecčems ustoupit. Například bulvár pro pěší se fakticky změní vpodélný park, snížíme patra a rozšíříme Radlickou, ale bude to stát za to. Udělali jsme ústupky tak, abychom respektovali původní ráz Smíchova a přitom přinesli moderní architekturu v přísných ekologických standardech. Tvorba veřejného prostoru je důležitá, protože i ta přispívá k občanské identitě. Věřím, že to, co tam vznikne, bude mít slavné kafkovské pražské drápky, které vás chytí a nepustí.


Realitní bublina v Pařížské: byt v centru Prahy vyjde až na 260 tisíc Kč za metr


Ten koncept se mi líbí. Jenomže není to tak, že jste si mohli dovolit ústupky jen díky tomu, že jste drahám za pozemky během těch 12 let ještě nezaplatili ani korunu?

Jiní developeři také čekají na rozvoj velkých brownfleldů roky a mají v nich umrtvený vlastní kapitál. Nesli jsme veškeré náklady transformace. To jsou stovky milionů na studie, projektování, soutěže. Pozemky budeme kupovat za cenu posudku.

Kolik České dráhy dostanou za to území?

To teď nemohu říci. Cena bude stanovena na základě znaleckého posudku.

Bude to alespoň miliarda?

Nepochybně.

To je dobře.

Vy asi budete pracovat na drahách.

Za tolik prodala SŽDC před 12 lety podobně velké Bubny.

Tady to bude víc než v Bubnech.

Bude na Smíchově nějaká zajímavá architektura, která by se třeba za pár stovek let mohla stát památkou, nebo třeba vznikne druhý Tančící dům?

Uspořádali jsme společně směstem mezinárodní soutěž na urbanismus celého území. Soutěžíme ijednotlivé fáze. Teď probíhá soutěž na budovu České spořitelny, kam se přihlásila opravdu velká jména z celého světa. Ta bude vyhodnocena na jaře. Někteří architekti jsou hodně odvážní.

Erste má ve Vídni centrálu na novém hlavním nádraží, je to velmi kvalitní budova, která může být jakýmsi benchmarkem. Když hovoříme o velkých jménech, tak například první fázi Rohanu nám navrhla Eva Jiřičná.


Přečtěte si rozhovor s autorem V Tower, Prague:

Radan Hubička: Nechci kreslit dvojplošníky


Vy prý chystáte v Praze nějaké veřejné debaty s velkými jmény?

Chceme začít dělat veřejné diskuse na témata, která jsou důležitá pro rozvoj občanské společnosti a kultivaci veřejného prostoru. První taková diskuse bude 21. března v Národním divadle. Měla by tu být rektorka Oxfordu a tématem bude úloha univerzit ve věku populismu. Rádi bychom se věnovali i architektuře a modernímu městu - co to vlastně je, jaké má mít funkce, jak by k němu měli přistupovat politici na jedné straně a soukromé subjekty na druhé, tak aby urbanismus přispíval ke kvalitě života. Kromě toho bych chtěl, aby se jeden ze dvou velkých parků, které vybudujeme na Smíchově, stal pražským Hyde Parkem.

Změnil se vám nějak pohled na development, když se vám narodil syn?

Syn i dcera. Určitě ano, když vidím projekt mateřské školky, je mi hned bližší. Vyžití pro děti je důležitá součást veřejného prostoru.

Tak to budete u svých projektů dobrovolně a rád stavět školky, a až děti povyrostou, tak školy.

Oslovují nás i soukromé školky, že by chtěly lepší prostory. Ale vzdělání je na samostatné téma. To je naprostý základ. Tam je největší problém. Máme talentované studenty, i na zahraničních univerzitách patří mezi nejlepší, ale po absolvování se nevracejí. Jak je dostat zpátky? A jsme zase u bytů.

Dále čtěte:

Michael Gubbins: Véčko by se do New Yorku hodilo

Ještě o nás uslyšíte: architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof se chystají „dobýt svět“

Masarykovo nádraží, Waltrovka, nyní Juliska. Penta postaví nové byty



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 2.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Co je dobré vědět o dobrovolném důchodovém pojištění?
Chemických škodlivých látek bývá víc doma než venku
Nezapomeňte do půlky října zaplatit zálohy na silniční daň
Jak a kde sledovat zásilky ze zahraničí
Výprodeje na akciových trzích mohly způsobit algoritmy
Auta
Bude Cargo e-Bike dopravou budoucnosti?
Retro: Tatra 700 byla ve své době nejrychlejším českým autem
Lifestylový Fiat Talento Shuttle by Irmscher
Galerie: Co byste si mohli koupit, kdyby vám po Vánocích zbylo opravdu hodně peněz
Scania – komunální nástavby
Technologie
Microsoft Surface Go: jak z tabletu, klávesnice, pera a myši udělat počítač (recenze)
Ani Nokia 8.1 ještě pořád není high-end, ale načančaná střední třída
A zase jinak. Counter-Strike: Global Offensive je teď opravdu „zdarma“
Investování a obchodování s akciemi
Sportem proti stárnutí. Proč je pro naše zdraví důležitý aktivní pohyb?
Hry pro příležitostné hráče