Vyzbrojit, či nevyzbrojit? Německá armáda zvažuje nové využití dronů

18. 5. 2020

Autor: čtk

Německá vláda opět po letech oživuje debatu, zda se ve výbavě armády mají objevit vyzbrojené bojové drony. V současné době Bundeswehr využívá drony pouze k průzkumným operacím. Nad použitím útočných variant strojů se doposud vznášelo mnoho otázek.

Německá
ministryně obrany Annengret Kramp-Karrenbauerová dilema ohledně
vyzbrojených dronů otevřela na konci minulého roku na návštěvě německých vojáků
v Afghánistánu. „Musíme se zcela vážně ptát, zda jsme opravdu ochotni
nevyužít všechny možnosti, které máme k dispozici, když jsou v sázce životy
vojáků,“ uvedla na základně v provinicii Kunduzu AKK, jak ji zkráceně
německá média přezdívají.

Po vlně kritiky, která se na Kramp-Karrenbauerovou po jejích výrocích snesla, se německá vláda usnesla, že konečné rozhodnutí učiní až po odborné debatě expertů a politiků. Odmítání vyzbrojení se očekává zejména z levé části politického spektra a to od Zelených a Levice. Koaliční smlouva Křesťanských demokratů (CDU/CSU) a Sociální demokracie (SPD) téma vyzbrojených dronů popisuje vágně, a tudíž tuto možnost nevylučuje.

Naopak dosluhující člen armádní komise Hans Peter-Bartels, který byl zvolen za SPD, podporuje možnost vyzbrojení dronů. Podle něj jsou vhodnější pro krizové situace a jejich zásah je tak pohotovější, než je tomu například u helikoptér nebo stíhacích bombardérů. „Také ale nikdo nechce, abychom využívali ozbrojené drony jako USA k cílenému zabití,“ doplnil Peter-Bartels.

Kramp-Karrenbauerová už je v pořadí třetí šéfka ministerstva obrany, která se využitím vyzbrojených dronů zabývá. Pokud se tak koalice dohodne a skutečně přistoupí k tomuto kroku, půjde v rámci Bundeswehru o důležitý milník.

Německá armáda prochází další fází ujasňování, jakými prostředky vlastně chce v budoucnu disponovat. Donedávna Bundeswehr stál v ústranní zájmu politiků a dlouhá léta chátral a trpěl podstavy vojáků, jejichž počet se setrvale snižoval – jen mezi lety 2011 a 2018 se jejich počet snížil o více než 20 tisíc.

Měly by se drony používat k bojovým účelům?

V nedávné době na
povrch vypluly informace o stavu armády – všech šest ponorek, polovina
tanků a dvě třetiny stíhaček jsou mimo provoz. Dle zástupců armády za stav
mohla i častá alianční cvičení, při kterých se stroje opotřebovaly.

„Země naší velikosti s naší ekonomickou a technologickou sílou, země s tak strategickou polohou a globálními zájmy zkrátka nemůže stát stranou, pozorovat a čekat, až ostatní budou konat,“ uvedla na podzim AKK. Německo po hubených letech zvýšilo podíl armádních výdajů na státním rozpočtu na 1,36 procenta HDP. Postupně by se tak měly dostat na slíbená dvě procenta hrubého domácího produktu, ke kterému se státy NATO zavázaly v roce 2014.