Vláda schválí odkup vepřína v Letech možná do září

11. července 2017, 18:09 - čtk
11. července 2017, 18:09

Vláda by mohla do konce prázdnin projednat a schválit odkoupení vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy. V září by se pak celý proces výkupu mohl dokončit. Do konce týdne si zástupci kabinetu a majitelů výkrmny ze společnosti AGPI předají cenové nabídky a požadavky. Řekl to ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

„Jednání probíhají velmi dobře. Nemám důvod se domnívat, že by se cokoliv mělo zaseknout. Jsme v podstatě před posledním krokem, tedy před dohodou, kterou by na jedné straně schválila vláda, na druhé straně akcionáři,“ uvedl Herman.

Ministerstvo kultury nechalo letos vypracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení farmy. Vlastní posouzení má i společnost AGPI. Cenu ale ani jedna ze stran neoznámila, své představy o konkrétní částce si vzájemně sdělí nejspíš v pátek. Zda je někdy zveřejní, není jisté. „Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodního partnera, nechceme a nemůžeme poškozovat jeho zájmy. Vše se bude dít na základě dohody s partnery, s akcionáři. Budeme respektovat jejich přání,“ řekl ministr. Poukázal také na důvěrný režim.


Připomeňte si, jak si Miloš Zeman v souvislosti s táborem protiřečil:

Aktivisté usvědčili Zemana z další lži. Tentokrát o táboře v Letech


Podle předpokladů by se vláda mohla materiálem zabývat po své letní pauze na jednání 21. srpna. Herman odhaduje, že by mělo být „do září rozhodnuto“. Řekl, že kabinet určitě stihne do říjnových voleb záležitost uzavřít. „Ten nejdůležitější krok je připraven a jsem přesvědčený, že nic nestojí v cestě tomu, abychom ho v rámci naší koaliční vlády ukončili úspěšně,“ dodal ministr kultury.

Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.

Politici vybírali ze tří možností

Sobotkův kabinet začal řešení hledat v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém utajení. Informace odtajnil až loni. S majiteli společnosti AGPI, která výkrmnu provozuje, s Hermanem vyjednával bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). V úřadu ho loni v listopadu vystřídal stranický kolega Jan Chvojka. Ten zmínil, že ve hře byly původně tři varianty - záležitostí se nezabývat, nabídnout vlastníkům vepřín na jiném místě, nebo výkrmnu odkoupit. Jedná se o odkoupení. Firma se pak rozhodne, zda si za utrženou sumu pořídí novou farmu jinde, popsal Chvojka. Podle místopředsedy představenstva Jana Čecha společnost nejprve upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale nebrání ani prodeji.

V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny řekl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů. Je prý také proti likvidování prosperujícího podniku. Už dřív mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana v letském vepříně pracuje ale jen osm zaměstnanců.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková už dřív řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Herman řekl, že úprava areálu je záležitost dalších roků.

Koncentrační tábor v Letech
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Takhle budou za pár let vypadat hry. Unity je v nejlepší formě
Intel chystá samostatná GPU odvozená z čipů Tiger Lake a Alder Lake. První za dva roky?
Hry pro příležitostné hráče