Vláda a firma AGPI si vyměnily nabídky k odkupu vepřína v Letech

14. července, 13:46 - čtk
14. července, 13:46

Zástupci vlády a společnosti AGPI, která provozuje vepřín v Letech u Písku v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy, si předali nabídky k případnému odkupu výkrmny. Konkrétní cena zatím nepadla, jednalo se spíš o modelech jejího stanovení. Schůzka se uskutečnila už ve čtvrtek odpoledne. Přípravy na odkup se odehrávají v důvěrném režimu, tedy v částečném utajení.

Vládu na jednání zastupovali náměstci ministrů kultury a pro lidská práva. Podle zástupců firmy i státu se nyní jedná o tom, jak se k výsledné ceně obě strany dostanou.

„Schůzka byla ve vyhrazeném režimu, případné cenové nabídky tedy není možné komentovat. Spíše než o konkrétních cenových dispozicích se mluvilo o způsobu stanovení struktury ceny za případný odkup velkovýkrmny,“ uvedl mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek.

Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech řekl, že by nyní expertní skupina zástupců ministerstev a firmy měla zvolit jeden z modelů. „Zatím stále nepadlo žádné konkrétní číslo, ale vybíráme mechanismus, jak se k finální částce dostat. Stále existuje varianta, že se během léta podaří konkrétní cenu stanovit,“ uvedl Čech.

Archeologové prokázali, kde tábor v Letech stál

Archeologický výzkum prokázal pozůstatky bývalého romského koncentračního tábora v katastru obce Lety u Písku. Archeologové pod vedením Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni nalezli pozůstatky objektů tábora, který na konci druhé světové války shořel. Objevili také předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. ČTK to dnes řekl Vařeka. Dodal, že projekt měl získat materiály, na jejichž základě by bylo možné vyhlásit tábor kulturní památkou.

„Jednoznačně jsme dokázali, že pozůstatky tábora skutečně existují. Proto usilujeme o to, aby se z místa stala kulturní památka,“ uvedl archeolog. Pozůstatky po objektech bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy odhalily sondy do země.

„Artefakty, které jsme objevili, představují většinou zbytky šatů vězňů,“ nastínil Vařeka. Archeologové našli i knoflíky nebo podkůvky z bot. Nálezy budou předány Muzeu romské kultury v Brně.

Výzkum na louce, která patří obci, začal na podzim. Výzkumníci se nedostali dovnitř vepřína Lety, který stojí na většině rozlohy tábora. Výsledky ale podle Vařeky potvrzují, že se tábor nacházel v místech, kde nyní tento objekt stojí.


Připomeňte si, jak si Miloš Zeman v souvislosti s táborem protiřečil:

Aktivisté usvědčili Zemana z další lži. Tentokrát o táboře v Letech


Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění výkrmny několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.

Podle šéfa evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) Benjamina Abtana vepřín v místech romského holokaustu představuje „mezinárodní skandál, který trvá už příliš dlouho“. Organizace dlouhodobě požaduje zbourání výkrmny. „Ti, kteří rozhodují, by měli najít rychlé řešení. Majitel musí přistoupit na normální cenu a vláda musí navrhnout relevantní částku,“ sdělil Abtan. Míní, že pokud by jednání státu s firmou v krátké době úspěšně neskončilo, měla by vláda začít rychle s vyvlastněním výkrmny, aby problém stihla do voleb vyřešit.

Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Koncentrační tábor v Letech
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
5 tipů, proč se vyplatí operativní leasing
Prodám auto. Zn.: rychle a výhodně
Může vás šéf nutit, abyste zůstali v práci přesčas?
Kde o Vánocích čekají na váš dobrý skutek?
Pozor na změnu záloh na zdravotním a sociálním u OSVČ v roce 2018
Auta
I nástupce Subaru WRX STI dostane hybridní pohon. Ale…
Nový Volkswagen Touareg se představí v dubnu v Číně. Bude to hybrid
Test Range Rover Velar D300: Takhle má vypadat SUV
Retro: Ostré hatchbacky jsou s námi skoro 50 let. VW Golf GTI nebyl první
BMW postaví u Sokolova nový polygon. Testovat na něm bude hlavně autonomní vozy
Technologie
Vědci vytvořili nejmenší vánoční přání. Na poštovní známku by se jich vešlo 200 milionů
Hodnota všech kryptoměn je 30krát vyšší než na začátku roku
Intel chce hardwarově uzamknout systém ME, nebude možné se vrátit na starší firmware
Epson Moverio BT-300: vyzkoušeli jsme létání s dronem v brýlích pro rozšířenou realitu
Američané natočí remake seriálu IT Crowd. Zkusí to už potřetí
Hry pro příležitostné hráče