Nová Evropská komise chce definovat standardy pro udržitelné investice. Nepanuje shoda na tom, zda tam mají patřit i investice do jaderných technologií, které jsou sice zelené z pohledu produkce skleníkových plynů, ale vyvolávají obavy ochránců životního prostředí z dalších potenciálních rizik.
V Bruselu se s nástupem nové Evropské komise, jejíž místopředsedkyní bude Věra Jourová, řeší spor o to, jak mají být definovány udržitelné investice, které mají pomoci EU dosáhnout klimatických cílů. Bez soukromého kapitálu toho nelze dosáhnout.
Předchozí šéf komise Jean-Claude Juncker už v roce 2017 prohlásil, že je třeba investovat do udržitelných technologií 180 miliard eur ročně (4,7 bilionu korun), aby unie splnila cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Ty mají klesnout o 40 procent oproti roku 1990.
Podpora investic potřebuje jejich přesnou definici, na kterou by se mohly spolehnout banky, pojišťovny a investiční fondy, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung. Komise si od tohoto kroku slibuje větší transparentnost při investicích, jež mají snižovat uhlíkovou stopu Evropy.
Jednotlivé členské státy ale závazná pravidla odmítají, názory Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU se nedaří sjednotit. Shoda nepanuje na tom, zda investice do jaderné energetiky a technologií spojených s jaderným palivem, mají být certifikovány jako udržitelné. Z pohledu emisí skleníkových plynů je tento zdroj energie dokonale zelený.
Odpůrci jádra, často členové evropských zelených stran, ale zdůrazňují další environmentální rizika spojená s potenciálním únikem radioaktivity nebo s nakládáním a uložením vyhořelého jaderného paliva.
Podobně sporným tématem je podpora hydroelektráren, protože v mnoha lokalitách není dostatek vody v řekách, aby se takové investice vyplatily, případně dojde ke zničení unikátních ekosystémů.
Jez v Děčíně je nesmysl, Česko může přijít o dotace, varují ekologové
Bruselští úředníci navrhují přísná pravidla pro udělení „zeleného“ certifikátu, přitom členské země nechtějí, aby byla tato klasifikace povinná. Například Německo jako největší ekonomika v EU s tím nesouhlasí. „Spolková vláda považuje v současné době dobrovolné standardy za nejvhodnější,“ nechali se slyšet zástupci německého ministerstva financí.
Německý zelený europoslanec Sven Giegold varuje před tím, že pravidla musí být pro členské státy závazná. Pokud tomu tak nebude, může docházet k takzvanému „greenwashingu“. Některé investice se budou vydávat za zelenější, než ve skutečnosti jsou. Tvrdí, že iniciativu nejvíce brzdí zástupci jednotlivých států v rámci Rady EU.
Přečtěte si:
Finští zelení: Že jsme začali podporovat jádro? Nesmysl, výstavba reaktorů je fiasko
Dále čtěte:
Evropa se chystá obrátit naruby finanční svět. Důležité nemají být výnosy, ale ekologičnost investic
Klimatolog Ač: Potřebujeme uhlíkovou daň a další systémové změny, sázet stromy nestačí
Německo nabízí železničním přepravcům miliardy za úspory energie. Přihlásila se jediná firma
Pozor na Rusko. Zelení varují východní státy EU před Rosatomem