Umí v Rusku vůbec někdo počítat? Analytici zpochybňují nízký počet koronavirových úmrtí - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Umí v Rusku vůbec někdo počítat? Analytici zpochybňují nízký počet koronavirových úmrtí

,
Umí v Rusku vůbec někdo počítat? Analytici zpochybňují nízký počet koronavirových úmrtí
Zdroj: Anton Zelenov, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Z hlediska počtu nakažených je Rusko třetí nejpostiženější zemí světa, pohled do kolonky evidující osoby, které zde v souvislosti s nemocí covid-19 zemřely, je však v relativním srovnání o poznání pozitivnější. Jenže právě to nedá některým politologům a dalším expertům spát.

Podle údajů serveru Worldometers.info odhalili ruští epidemiologové na území své země již celkově přes 353 tisíc případů nákazy nebezpečným koronavirem. Více než 118 tisíc lidí se z nemoci už dokázalo zotavit a pouze zhruba tři a půl tisícovky tamních obyvatel jí podlehly. Je tomu ale skutečně tak?

„Existuje spousta otázek týkajících se počtu lidí, kteří byli v Rusku označeni za mrtvé právě kvůli (nemoci) covid-19,“ řekl zpravodajskému webu CNBC politický analytik Anton Barbašin.

„Dá se však s jistotou předpokládat, že je to o poznání víc, než jak naznačují oficiální statistiky. V mnoha případech, které souvisejí s covidem, je jako příčina úmrtí uváděno něco jiného (selhání srdce, nebo nějaké chronické onemocnění). Navíc zde existuje spousta otázek ohledně čísel, která jednotlivé (ruské) regiony poskytují… Takže počet pozitivních případů a lidí, kteří na covid zemřeli, by mohl být daleko větší, než jak je uváděno,“ vysvětlil.

Až příliš okatý nepoměr

Ostatně, data z jiných zemí, kde se koronavirová nákaza rovněž rozšířila ve velkém, by jeho slova potvrzovala. Velká Británie, aktuálně pátá nejpostiženější země světa, eviduje bezmála 260 tisíc nemocných a více než 36 tisíc mrtvých. Na infekci covid-19 zde tak zemřel v průměru každý sedmý nakažený. To samé se dá říci i o Itálii, která celkově zaznamenala téměř 230 tisíc případů a přes 32 tisíc úmrtí. Oproti tomu v Rusku koronaviru podlehl „pouze“ každý osmadevadesátý.         

Takto nízká čísla jsou až podezřele nápadná i analytikovi společnosti Verisk Maplecroft Daraghu McDowellovi: „Oficiální údaje o šíření nákazy a počtu zemřelých značně bagatelizují rozsah celé pandemie. Úřady už to v podstatě přiznaly – starosta Sergej Sobjanin odhadl, že jen v samotné Moskvě bylo 7. května na 300 tisíc nakažených.“

Jedná se o záměr, či nikoliv?

A zatímco nižší celkový počet nemocných je podle McDowella do značné míry důsledkem nedostatečné technické vybavenosti některých tamních oblastí, relativně málo mrtvých naznačuje, že ruské úřady s oficiálními čísly záměrně manipulují.

„Například Dagestán, který je vedle Moskvy jedním z nejpostiženějších míst vůbec, uvádí z celkových 3 553 případů pouze 35 úmrtí. Ve stejnou chvíli zde přitom více než 650 lidí zemřelo v důsledku ‚komunitně získané pneumonie‘,“ zdůraznil s tím, že takovéto počínání lze přičíst snahám místních úřadů zalíbit se Moskvě.

Ta však podobné spekulace rázně odmítá. „Nic neskrýváme,“ ohradil se vůči těmto nařčením mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Příčina smrti se určuje na základě pitvy. Je to pitva, který nám pomáhá k přesným počtům, a na této bázi určování příčiny smrti funguje. To je rozdíl mezi Ruskem a západními zeměmi, které posmrtní examinace neprovádějí,“ dodal.

Putinova popularita uvadá

Současná situace kolem pandemie nebezpečného koronaviru se během uplynulých týdnů a měsíců proměnila z krize čistě zdravotnického charakteru na krizi politicko-společenskou. Podobně jako v řadě jiných zemí se i ruská vláda včele s prezidentem Vladimirem Putinem ocitá pod velkým tlakem veřejnosti, která ji obviňuje z toho, že nákazu podcenila a neodkázala včas zareagovat přijetím nezbytných bezpečnostních opatření.

Zatímco ještě během letošního února podporovalo sedmašedesátiletého politika podle serveru CNBC 69 procent tamních obyvatel, v dubnu to bylo procent již jen 59, tedy nejméně během obou jeho dosavadních funkčních období.

Podle Barbašina si za to současný prezident nicméně může do značné míry sám, neboť způsob, jakým se rozhodl proti krizi bojovat, se jeví poněkud zmatečně: „Zaprvé, většina zodpovědnosti byla přesunuta na ruské regiony, jejichž zdravotnická infrastruktura není na tak velký počet případů stavěná. Přísná karanténní opatření (jako ta v Moskvě) byla přijata příliš pozdě a ne vždy dávala smysl.“

„Tím největším Putinovým problémem je ale ekonomická katastrofa, která přichází společně se (zdravotnickou) krizí, a nedostatečná reakce na ni: to, co úřady nyní nabízejí, je příliš málo a přichází to příliš pozdě,“ uzavřel.

Zdroj: www.cnbc.com, www.worldometers.info

Ohodnoťte tento článek
Diskuze