Trumpův účet: Blízký východ, jmenování soudců i velká daňová reforma - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Trumpův účet: Blízký východ, jmenování soudců i velká daňová reforma

,
Trumpův účet: Blízký východ, jmenování soudců i velká daňová reforma
Zdroj: Profimedia.cz

Donald Trump vtrhnul do velké politiky nečekaně, ale o to více o něm bylo slyšet ze všech stran. Jeho vítězství v prezidentských volbách v roce 2016 zažehlo v milionech lidí obavy i nadšení, Trumpova osobnost zkrátka vyvolávala intenzivní emoce, mluvilo se o konci Spojených států, jak je známe, ale i o nutné změně, která probudí dosavadní politické struktury. Po čtyřech letech v Bílém domě je čas na hodnocení. Jak se choval 45. prezident Spojených států ve svém úřadu?

Překvapivě konvenčně. Na začátku jeho mandátu se mnozí novináři, politici a další odborníci obávali, že Trumpova povaha je v kombinaci s přístupem k jadernému arzenálu příliš velkým rizikem. Republikánský prezident však po čtyřech letech dokázal, že žádnou revoluci neplánuje. Jeho chování bylo mnohdy výstřední, kontroverzní, nevhodné a někdy až hrubé, nicméně i přes nezvyklou formu obsah Trumpovy politiky nebyl tak jedinečný, jak se všeobecně očekávalo.

V evropském kontextu je ze všeho nejdůležitější zahraniční politika Spojených států, jelikož Američané jsou zaoceánští spojenci, kteří vytvořili současný bezpečnostní systém, jenž na jejich ochotě aktivně udržovat Severoatlantickou alianci stále stojí. Ano, Trumpova politika byla odlišná od jeho předchůdců jako jsou Barack Obama, George Bush mladší nebo Bill Clinton. Nicméně spíše než o radikální změnu se jednalo o navázání na izolacionistickou politiku amerických prezidentů z předválečné doby.

Americké stahování se ze světové scény tak nemusí být spojené pouze s Donaldem Trumpem. Veřejnost ve Spojených státech už hlasitě dává najevo, že ne každý konflikt, který se na světě odehrává, musí být nutně starostí Američanů. A republikánský prezident na tyto výzvy vyslyšel – za jeho působení se americké vojenské síly postupně stahují z nekonečných angažmá na Blízkém východě.

Druhou kapitolou je viditelný odpor k multilaterálnímu řešení světových problémů. Trump odstoupil od pařížské klimatické dohody a íránské jaderné dohody, vystoupil ze světových zdravotních i obchodních organizací a všeobecně upřednostňoval jednáni na dvoustranné úrovni, před širokou diskuzí vícero účastníků.

V kontextu nenahraditelnosti Spojených států v západních aliancích je potřeba zmínit jeden důležitý aspekt – od začátku svého mandátu Donald Trump tlačil na evropské státy, aby konečně začaly plnit závazek vydávat na armádu finance odpovídající podílu dvou procent hrubého domácího produktu. To ostatně členské státy slíbily už v roce 2014, nicméně i šest let poté ze 30 členských zemí plní svůj závazek pouze 10 – Česká republika mezi nimi není a zřejmě ani ještě dlouho nebude.

Obecně byl Blízký východ důležitým regionem zájmu 45.amerického prezidenta. Jedním z neúspěchů, které je možné Trumpovi připsat, je ponechání Kurdů napospas tureckému prezidentovi, Bašáru Assadovi a dalším blízkovýchodním hráčům. Američané Kurdy využili v boji proti samozvanému Islámskému státu, který se během Trumpova mandátu podařilo téměř zničit. Nicméně ihned poté, co byl společný nepřítel poražen, se Kurdové museli vypořádat s ostatními regionálními mocnostmi a na pomoc Spojených států čekali marně.

Naopak za historický úspěch je možné označit sbližování Izraele s arabskými státy. Díky asistenci Spojených států došlo v posledních měsících k navázání diplomatických států mezi Izraelem a Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty a Súdánem. I tento krok může v budoucnosti pomoci ke většímu klidu v regionu. Celkově byla Trumpova zahraniční politika značně pozitivně nakloněna k Izraelskému státu, o tom značí i přestěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzalému a jeho uznání jako hlavního města.

Ani v domácí politice se nechoval Trump nikterak nestandardně, jeho politiky v podstatě odpovídaly republikánskému mainstreamu. Trumpem prosazený návrh na snížení daní byl největším zásahem do daňového systému za poslední tři dekády. Jak se po uvedení do provozu však ukázalo, navzdory slibům daňová reforma ulevila velkým korporacím, jednotlivci však zásadní pomoc nepocítili, stejně tak nedošlo k podpoře ekonomiky, jak si republikáni slibovali. Přitom pro fyzické osoby se jedná o snížení daní jen do roku 2025, u korporací je změna trvalá.

Procentuální růst hodinové mzdy od začátku Trumpova mandátu, Zdroj: tradingeconomics.com

Výraznou kapitolou v historii Trumpova prezidentství bude obsazování soudců. Během čtyřletého mandátu Donald Trump stihl obsadit hned tři pozice na devítičlenném Nejvyšším soudu, což převážilo poměr jmenovaných soudců na stranu republikánů. Právě Nejvyšší soud má v americkém politickém systému silnou roli, kdy se do jeho rukou dostávají nejdůležitější problémy, které by standardně měli řešit zákonodárci s mandátem od voličů.

Předvolební slib, který zřejmě v roce 2016 nejvíce rezonoval, byly plány na stavbu zdi mezi Mexikem a Spojenými státy. I přes zarputilou snahu, kdy byl Trump schopen týdny držet zemi v rozpočtovém provizoriu, se mu to však nepovedlo. Kongres, z poloviny ovládán opozičními demokraty, mu na to nedovolil vynaložit peníze. Avšak i tak byla migrační politika důležitým bodem Trumpova čtyřletého mandátu. Separace dětí nelegálních migrantů od jejich rodičů a detenční tábory pro ně určené zřejmě zůstanou jejím symbolem. Dosud se svými rodiči neshledalo 545 dětí.

Svoji čestnou zmínku mezi úspěchy si ještě zaslouží založení Space Force, neboli Vesmírných sil, a tvrdé soupeření s Čínou. Naopak mezi neúspěchy lze řadit Trumpovo mnohdy nevhodné chování, nepředvídatelnost, nefungující vztahy se zástupci demokratických zemí, překračování pravomocí a decimace amerických diplomatických služeb.

Trumpův účet: Blízký východ, jmenování soudců i velká daňová reforma
4 (80%) 3 hlasování
Zdroj: businessinsider.com, npr.org, stripes.com, foreignpolicy.com
Diskuze