Svéráz ruských investic. V Česku neuspěly ani skupiny Lukoil a Gazprom

David Tramba 13. ledna, 12:00  -  David Tramba
13. ledna, 12:00

Podnikání ruských společností u nás končí nápadně často debaklem. Vedle menších byznysmenům zde neuspěly ani velké energetické skupiny Lukoil a Gazprom.

Na první pohled to vypadá, že ruský kapitál je u nás jako doma. Podle statistik České národní banky činily před deseti lety ruské investice do tuzemských podniků méně než tři miliardy korun, na přelomu předminulého a loňského roku to bylo již více než 22 miliard. To máme osminásobný růst během necelého desetiletí.

Skutečný objem ruských investic je přitom ještě vyšší. Řadu tuzemských firem totiž Rusové ovládají nepřímo prostřednictvím společností registrovaných na Kypru či v Nizozemsku. Navíc přímým vlastníkem Sberbank CZ není ruská Sberbank, ale v roli vlastníka je zapsán subholding se sídlem ve Vídni.

Jenže kvantita nepřináší vždy s sebou i kvalitu. Podnikání společností s ruskými vlastníky totiž nápadně často končí neslavně. Jedná se o celý „hřbitov“ podnikatelských záměrů, na kterém lze nalézt ERB bank, Chladicí věže Praha, Lukoil Aviation Czech a možná zde brzy přibude Vemex. Těžké chvíle má za sebou také ocelárna Pilsen Steel či výrobce letadel Aircraft Industries.

Gazprom a 40 loupežníků

Nejprve k případu firmy Vemex. Tu založily v roce 2001 tři fyzické osoby, až v září 2009 byl jako většinový vlastník zapsán ruský plynárenský koncern Gazprom. Vemex jako první prolomil před jedenácti lety monopol skupiny RWE na dovoz ruského plynu do Česka. Krátce poté rozjel dodávky koncovým zákazníkům z řad velkoodběratelů a po akvizici firmy RSP Energy v roce 2011 vstoupil pod značkou Vemex Energie také na trh s elektřinou a plynem pro domácnosti.

Problémy nastaly na podzim roku 2015, kdy šéfové Vemexu navzdory varování kolegů z risk managementu začali obchodovat s podvodníky, kteří se nezatěžovali odváděním DPH do státní kasy. Příběh skončil zásahem finančního úřadu a dlužnou daň ve výši 430 milionů korun musel zaplatit Vemex. Firmu to předloni stáhlo do zhruba půlmiliardové ztráty.

Bankéř bez licence. Roman Jakubovič Popov v Česku založil Evropsko-ruskou banku, kterou později přejmenoval na ERB Bank. Po zásahu centrální banky v říjnu 2016 přišla o licenci, mimo jiné kvůli úvěrování rizikových projektů ruských byznysmenů.

V první fázi se Gazprom pokusil svou českou dceru zachránit. Zavedl zde tvrdý úsporný režim a vyměnil vedení. Ve funkci skončil dokonce i zakladatel a dlouholetý šéf Vemexu Vladimir Ermakov. Jenže ani to nakonec nestačilo. Vemex bude rozprodán po částech. Zatímco o plnicí stanice na stlačený plyn pro pohon aut je na trhu zájem, dceřinou firmu Vemex Energie nikdo nechce.

Samotný Vemex podle zdroje týdeníku Euro z energetické branže přestal podepisovat nové smlouvy na dodávky plynu aty stávající už neprodlužuje. „Stane se z nich jen prázdná schránka, která povede spor sfinančním úřadem o doměřenou daň,“ tvrdí zmíněný zdroj. Gazprom se tedy vrací výhradně k roli exportéra plynu určeného ke spotřebě v Česku.

Zklamání v Praze i Plzni

Celý příběh bychom mohli považovat za výjimečné selhání, jenže neúspěšných ruských investic lze napočítat řadu. Tak například na počátku roku 2015 skončila v insolvenčním řízení firma Chladicí věže Praha s ruským vlastníkem. Holding Atomenergomaš měl české firmě přinést nové zakázky v zahraničí, ale zůstalo jen u slibů. Insolvenční správce poslal firmu do likvidace a rozprodává ji po částech.

Smutnou historii má za sebou také podnik Pilsen Steel. V podstatě se jedná o hutě a kovárny, jež dříve byly součástí plzeňské Škodovky a v roce 2004 je koupil ruský holding OMZ. Potíže nastaly až po roce 2010, kdy hutě a kovárny převzal ruský podnikatel Igor Šamis. V létě 2012 již do médií pronikly první zprávy, že devět stovek zaměstnanců nedostává včas mzdy a zakázek ubývá. Za pár měsíců už byl podnik v insolvenčním řízení.


Mnoho povyku pro nic. Číňané v Česku jen ukládají peníze a kupují vliv


Kontrolu nad podnikem se pokusila převzít skupina KKCG miliardáře Karla Komárka, ale bez úspěchu. Po reorganizaci schválené v roce 2014 se novým vlastníkem stala financující banka - ruská Vněšekonombank. Budoucnost podniku, který připomíná technické muzeum a který jen za předminulý rok prodělal 776 milionů korun (celková neuhrazená ztráta již převyšuje dvě miliardy), však zůstává nejistá.

Pod kontrolou strojírenského holdingu OMZ naopak dodnes zůstává sousední plzeňský podnik Škoda JS, zaměřený na oblast jaderné energetiky. Tato společnost zatím nemá o zakázky nouzi a prosperuje. Škoda JS by měla prospěch z rozhodnutí 0 stavbě nových jaderných bloků v Česku, ale zřejmě už nebude mít tak výsadní postavení, jaké měla z pozice lídra česko-ruského konsorcia v prvním jaderném tendru; ten ČEZ zrušil kvůli chybějícím státním zárukám v dubnu 2014.

Banky pod dohledem

Poměrně aktivní jsou ruští investoři v oboru finančních služeb; pod jejich kontrolou jsou dodnes dvě banky. Sberbank 1 Expobank v Česku fungují celkem normálně. Jedna z mála negativních zpráv se objevila v září 2016, kdy Česká národní banka omezila finančnímu ústavu Sberbank CZ možnost poskytovat další úvěry na projektové financování a na komerční nemovitosti.

Centrální banka reagovala na závěry předchozí kontroly v bance. „Zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že účastník řízení nedodržuje náležitým způsobem o bezpečnostní pravidla, jimiž se musí každá úvěrová instituce řídit, v důsledku čehož pak může být ohrožena jeho finanční stabilita a zájmy jeho vkladatelů,“ uvedla tehdy ČNB na svém webu.

O mnoho hůře dopadl menší finanční ústav ERB bank (původně Evropsko-ruská banka). Banka založená Romanem Popovem se původně zaměřovala na financování obchodu s Ruskem, později začala nabízet i retailové služby. Kontrola ČNB narazila na tak vážné prohřešky ve fungování banky, že v říjnu 2016 rozhodla o odebrání licence. Ztráty za banku odskáče státní Garanční systém finančního trhu, který následně vkladatelům vyplatil téměř 3,5 miliardy korun.

ERB banka poté zbankrotovala a není jisté, kolik stát získá peněz zpět. Jak na konci minulého roku upozornil Český rozhlas, ERB banka poskytovala ruským byznysmenům levné úvěry bez ohledu na riziko. Příkladem může být zhruba 50 milionů korun, které skončily v neúspěšném projektu na výrobu umělých safírů firmy Aled Praha. Mimochodem, majitelem této firmy byl již dříve zmíněný podnikatel Vladimir Ermakov.

Zmizení leteckého petroleje

Když jsme u podnikatelských průšvihů, nelze zapomenout na případ firmy Lukoil Aviation Czech. Ta skončila v červnu 2015 v likvidaci. Stalo se tak krátce poté, co soud firmu odsoudil k zaplacení pokuty přesahující 27 milionů korun. Zmíněná dcera Lukoilu totiž poškodila Správu státních hmotných rezerv při obchodování s leteckým palivem.

Podivné jednání firmy Lukoil Aviation Czech po několik let přitahovalo zájem médií. Menšinovým vlastníkem a jednatelem této firmy totiž byl Martin Nejedlý, který dodnes zastává funkci poradce prezidenta Miloše Zemana pro oblast energetiky. Pachuť z celého případu nezmizela ani poté, co Lukoil dlužnou částku předloni uhradil.

Plzeňský bolehlav. Ocelárny a kovárny Pilsen Steel jsou i po změně vlastníka chronicky ztrátové. Jen za rok 2016 prodělaly 776 milionů korun; celkově neuhrazená ztráta přesahuje dvě miliardy korun.

Z českého trhu zmizely také čerpací stanice značky Lukoil. Ruský ropný koncern prodal svých 44 čerpacích stanic na českém území před třemi lety maďarské společnosti MOL. Červené benzinky Lukoilu jsou již dávno přebarvené nazeleno a nesou brand nového vlastníka.

Těžké časy má za sebou také výrobce letadel Aircraft Industries, dříve známý jako Let Kunovice. Po zhroucení kurzu rublu v roce 2014 přišel výrobce malých dopravních letadel L-410 o své hlavní odběratele. Věřitelé se hlásili o nezaplacené faktury a zaměstnanci skončili doma na nucené dovolené. K obnovení normálního provozu ve firmě došlo až loni v květnu.

Značnou bouři nevole vyvolala před dvěma lety zpráva ruských médií, že vlastník firmy Aircaft Industries - holding UGMK - chce převést výrobu letadel L-410 z Kunovic do Jekatěrinburgu. Ruský holding UGMK následně reagoval, že výrobu na Moravě udrží a oba závody budou produkovat letadla souběžně.

Alespoň trochu rozumu

Na prezidenta Miloše Zemana se loni v listopadu snesla kritika za způsob, jakým Česko reprezentoval při návštěvě Ruska. Řádnou dávku kritiky si zaslouží, ale i jednu pochvalu. Prioritu u něj totiž měla podpora českého exportu a investic v Rusku. Je to tedy výrazný rozdíl oproti vztahu s Čínou, kde se prezident a jeho okolí až nezdravě zaměřuje na lákání tamních investorů do Česka.

Příklady ERB bank či firem Vemex, Lukoil Aviation Czech a Pilsen Steel totiž ukazují, že v případě ruských investic unás často není o co stát.

Přečtěte si také:

Ruská bankovní ruleta. Kdy je soukromá banka státní a naopak?

Šéf Lukoilu počítá s tím, že protiruské sankce potrvají 10 let

Tah Poldovkou: o zkrachovalou huť má zájem Rakušan Foltin


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Příjmy v předčasném důchodu v roce 2018
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Takhle budou za pár let vypadat hry. Unity je v nejlepší formě
Intel chystá samostatná GPU odvozená z čipů Tiger Lake a Alder Lake. První za dva roky?
Hry pro příležitostné hráče