Smyčka z ledového hedvábí. Grónsko je pro Dány bezpečnostním problémem číslo jedna - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Smyčka z ledového hedvábí. Grónsko je pro Dány bezpečnostním problémem číslo jedna

,
Smyčka z ledového hedvábí. Grónsko je pro Dány bezpečnostním problémem číslo jedna
Zdroj: Profimedia.cz

Grónsko se stalo žádanou destinací pro čínské těžaře ropy, uranu i vzácných zemin. Pro Západ je novým bezpečnostním rizikem.

Když letos řekl americký prezident Donald Trump, že koupí Grónsko, svět to považoval za další divoký, ale neškodný výplod oranžové hlavy, zhruba na úrovni proslulého nočního tweetování neologismu „covfefe“. Čerstvá dánská premiérka Mette Frederiksenová řekla, že je to pitomost a že Grónsko není na prodej.

Šéf Bílého domu se proto urazil, prohlásil, že Frederiksenová zlobí, a zrušil plánovanou návštěvu Kodaně. Běžný pracovní den nové transatlantické současnosti, řeknete si.

Naneštěstí tentokrát Trumpův nápad nebyl tak absurdní, jak na první pohled vypadá. Grónsko je coby sídlo jediné americké letecké základny mezi americkým a evropským kontinentem geostrategicky důležité pro NATO. Západ si je také za posledních pár desetiletí zvykl brát jako samozřejmou součást svých bezpečnostních a ekonomických struktur.

Dnes je všechno jinak. Grónsko je také nesmyslně bohatým a dosud minimálně využitým zdrojem vzácných nerostných surovin. Právě kvůli tomu se na ně zaměřili politici v Pekingu. Loni vydalo čínské vedení nástin programu rozšíření takzvané ledové hedvábné stezky, tedy prostoru, v němž hodlají čínské firmy investovat. V praxi to znamená prostor, jejž hodlá Peking ekonomicky a politicky (a v případě potřeby i vojensky) ovládnout. Hlavní součástí onoho rozšíření je právě Grónsko.

Z ekologie do politiky

Ten ostrov není tak strašlivě veliký, jak na mapě vypadá, za což může nedokonalý převod kulatého povrchu Země na dvourozměrný papír či monitor. I tak je velký až až – vešlo by se do něj na třicet Českých republik nebo dvanáct Británií. Tato obrovská masa země je z více než tří čtvrtin pokryta ledem. Ekologové se baví podrobným sledováním akcelerujícího tání tamních ledovců. Jen nedávno přinesl časopis Scientific American zprávu o tom, že jezero o pěti milionech kubíků během několika hodin zmizelo, když jeho voda protekla nově vzniklou štěrbinou v ledu kamsi do moře.


Cena za Trumpův odkaz: Grónsko by stálo biliony dolarů

 Grónské hlavní město Nuuk


Klimatické změny však otevřely dveře neméně důležitým změnám ve smyslu politickém. Na dvou milionech čtverečních kilometrů bydlí dohromady sotva 58 tisíc lidí, z toho přes 45 tisíc Eskymáků či dnes korektně Inuitů (zbytek jsou etničtí Dánové, což je logické, protože Grónsko je součástí Dánského království). Ti lidé jsou povětšinou chudí jako příslovečná kostelní myš, protože dosud platilo, že co nevylovíte z moře, nemáte. Výjimkou jsou dotace kodaňské vlády, jež ročně čítají bratru půl miliardy eur. Ty přímo tvoří asi čtvrtinu tamního HDP. Na vyskakování to zrovna není.

Přesto – či proto? – se mezi tamními obyvateli množí touha po osvobození od krutého dánského jha. Důležitý krok tímto směrem učinili v roce 2009, kdy dostali od Kodaně širokou autonomii. Současné uspořádání velí, že Nuuk (grónská metropole, jež se populací téměř vyrovná českým Lounům) rozhoduje o všem s výjimkou bezpečnosti a zahraniční politiky. Gróňané si tedy hrdě vládnou sami; Dánsko to zaplatí a všichni budou spokojeni, uvažovala tehdejší vláda v Kodani.

Bude se těžit ve velkém

Nejsou. Již v roce 2012 varovala americká Brookings Institution, že ve střednědobém horizontu se v Grónsku začne těžit ve velkém (těžit vskutku je co, viz mapa). Autoři studie viděli dva nezbytné předpoklady takového vývoje. Prvním z nich bylo, aby Nuuk uvolnil přísná omezení těžby; druhým, aby se našel investor dostatečně silný, že unese riziko plynoucí z nevyzpytatelných klimatických změn (ačkoli studie v duchu doby ještě mluvila o „globálním oteplování“).

Obě podmínky jsou dnes bohatě splněny. V roce 2013 povolila grónská vláda přípravu na – do té doby zapovězenou – těžbu uranu a thoria australské firmě Greenland Minerals and Energy, dnes již jen Greenland Minerals. Od té doby odsouhlasila spuštění výzkumu těžby vzácných zemin (kvůli drahým kovům), ropy, diamantů, olova a zinku.


FBI školí akademiky: obává se čínské špionáže

 Čínská špionáž, ilustrace


V Kodani na to nahlíželi skepticky. Těžbu uranu napadla tamní vláda z ekologických důvodů dokonce soudně; výsledek v roce 2016 znamenal kompromis v podobě zpřísněných pravidel. Potom však přišel loňský rok a s ním deklarovaný zájem Číňanů.

Z otázky domácího státoprávního uspořádání se najednou stala otázka bezpečnosti. Kdo a co u nás těží, je naše věc, tvrdí Nuuk. Není, protože to jednoznačně spadá do oblasti bezpečnosti, zní z Kodaně. Pro dánskou vládu to představuje nepěkné dilema.

Kodaň má po dobrém skandinávském zvyku silnou nechuť k autoritativnímu vystupování. Má k tomu dobrý důvod: jak napsal server BBC, veřejné mínění v Grónsku se nečekaně ostře rozdělilo podle etnických linií. Tamní dánská menšina souhlasí s bezpečnostními obavami Kodaně i jejích partnerů z NATO a z plánované čínské těžební aktivity nemá pražádnou radost. Eskymácká většina, která vidí především okamžitý ekonomický efekt (už proto, že Nuuk z definice musí otázky zahraniční politiky nechat k řešení Kodani), naopak příchod čínských firem vítá.

Nervozita v Kodani

Argument, že čínské investice pomáhají více čínské ekonomice než ekonomikám hostujících zemí, jde stranou. Špatná zkušenost z Afriky, kde čínské peníze především prohloubily korupci, právě tak. „Prostě ty peníze potřebujeme,“ řekl reportérovi BBC expremiér Kuupik Kleist, „někdo je investovat musí.“ Je zjevné, že politika tvrdé ruky by se Kodani mohla velmi snadno vymstít posílením separatismu.

Považujete čínské aktivity v Grónsku za bezpečnostní hrozbu?

Pro dánskou vládu je to důvod ke značnému znepokojení. Tajná služba FE letos poprvé ve své každoroční zprávě uvedla Grónsko jako bezpečnostní problém číslo jedna před terorismem a kyberzločinem, jež v posledních letech žebříčku rizik bezkonkurenčně vládly. Vláda již v srpnu vyslala – vůbec poprvé – ke Grónsku největší plavidlo svého vojenského námořnictva, loď Absolon. Podle dobře informovaného dánského zpravodajského serveru Olfi.dk intenzita dánské kontroly grónského vzdušného prostoru posílila od té doby na dvojnásobek.

 Číňané v Grónsku

Hlavním důvodem k takové nervozitě je důl Kvanefleld na jihu Grónska. Tam získala před šesti lety licenci zmiňovaná australská firma Greenland Minerals and Energy. Od té doby se však radikálně proměnila její vlastnická struktura: nejsilnějším akcionářem je (byť jen s 12,5 procenta) čínská firma Shenghe Resources.

Letos pak vyšlo najevo, že Shenghe vytvořila společný podnik se státní firmou China National Nuclear Corporation; jmenuje se China Nuclear Hua Sheng Mining a jejím jediným úkolem je dodávat vytěžený uran a thorium ke zpracování do Číny. Zároveň s tím uvádí zpráva FE, že čínské firmy drží prostřednictvím třetích stran podíly v jiné australské společnosti Ironbark, která hodlá těžit zinek v Citronen Fjordu na severu země.

Ropné firmy China National Petroleum a China National Offshore Oil se ucházejí o licence, jež by jim v roce 2021 umožnily začít průzkum ropných polí na jihovýchodě země. Kromě toho chtěli Číňané postavit i tři nová letiště, která se v Grónsku budují (Grónsko tak bude mít celosvětově největší hustotu letišť na hlavu); zakázku jim odepřela až intervence z Kodaně.

To vše za situace, kdy pár set kilometrů ode všech zmiňovaných lokalit stojí na základně v Thule masivní americký radar, jedna z klíčových součástí protivzdušného obranného systému NATO. Nervozita v Kodani je tak pochopitelná. A dokonce i Trumpův výrok o koupi Grónska dává v tomto světle větší smysl.

Čtěte také:

Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí zatopení rozsáhlých oblastí

Chcete si odpočinout od lidí? Zkuste tento hotel v Grónsku. Je nejodlehlejší na světě

Esej: Freedom for Tibet y Catalunya