Reakce hodná zemi třetího světa, řekl o způsobu řešení koronakrize v USA uznávaný ekonom Stiglitz - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Reakce hodná zemi třetího světa, řekl o způsobu řešení koronakrize v USA uznávaný ekonom Stiglitz

,

Profesor Kolumbijské univerzity a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz tvrdě zkritizoval politické vedení své země za způsob, jakým se rozhodlo přistoupit k současné pandemii koronaviru. Reakce Spojených států amerických, kde se nákaza rozšířila o poznání později než ve zbytku světa, byla podle něj tristní a rozhodně neodpovídala úrovni jedné z nejvyspělejších zemí vůbec, ba naopak.

USA nebyly zcela určitě jediné, koho rozsah a důsledky šířící se infekce zastihly nepřipravené. Stačí vzpomenout například na to, jak beznadějně vypadala situace během ledna a února v daleké Číně nebo o něco později v ne již tak vzdálené Itálii a Španělsku. I přesto se ale nelze ubránit dojmu, že Washington aktuální krizi tak úplně nezvládá. Čísla totiž hovoří za vše: k dnešnímu dni Spojené státy evidují podle serveru Worldometers.info celkem přes 930 tisíc nakažených osob, přičemž více než 52 tisíc lidí této nemoci již podlehlo.

Výše uvedená bilance nicméně není hlavním důvodem, proč si Stiglitz myslí, že Spojené státy pandemii nezvládly. Vadí mu nedostatky tamního systému sociálního zabezpečení, kvůli nimž se nedokáže země o své obyvatele v době nouze řádně postarat.

„Počet (lidí) obracejících se na potravinové banky je prostě enormní a daleko za hranicí jejich dodávkových kapacit,“ cituje známého ekonoma list The Guardian. „Je to tu jako v zemi třetího světa,“ dodal.

Chabý zdravotní stav obyvatelstva a žádná nemocenská

Podle Stliglitze, který se dlouhodobě řadí mezi hlasité odpůrce současného prezidenta Donalda Trumpa, je na 14 procent místní populace odkázáno na potravinové lístky, což jasně poukazuje na to, jak je zdejší systém nespravedlivě nastaven.

„Nerovnost je ve Spojených státech až příliš velká. Tato nákaza cílí na ty, kteří jsou na tom se svým zdravím nejhůře. V rámci vyspělého světa se Spojené státy řadí mezi země, jejichž obyvatelé se těší celkově nejhoršímu zdravotnímu stavu vůbec a zároveň i největším rozdílům v něm,“ tvrdí ekonom.

Jednou z věcí, které Stiglitzovi vadí, je například absence jakékoliv formy nemocenské, která by byla lidem vyplácena ve chvíli, kdy by vzhledem ke své dočasné indispozici nemohli docházet do práce. Pakliže chtějí tamní zaměstnanci z důvodu nemoci zůstat doma, mají nárok pouze na neplacené volno, přičemž i to jim je udělováno pouze v závažných případech. A nic na tom nezměnil ani nedávný návrh na zavedení 10denní nemocenské, jenž se někteří politici snažili prosadit. „Republikáni řekli ne, protože by to podle nich znamenalo špatný precedens. To je doslova neuvěřitelné,“ postěžoval si.

Hrozí USA opakování Velké hospodářské krize?

Stiglitz je přesvědčen, že v důsledku pandemie může nezaměstnanost v Americe vystoupat až k hranici 30 procent, a v takovém případě by se podle něj měly USA připravit na nejhorší.

„Ano, odpověď je krátká,“ reagoval uznávaný vysokoškolský profesor na dotaz Guardianu, zda Spojené státy potenciálně směřují k opakování recese ze třicátých let minulého století. „Pokud to necháte na Donaldu Trumpovi a Mitchi McDonellovi (předsedovi republikánských senátorů pozn.red.), pak tu budeme mít Velkou hospodářskou krizi. Kdybychom ale měli správně nastavenou politickou strukturu, mohli bychom se jí snadno vyhnout.“

Současnému šéfovi Bílého domu pak Stiglitz vyčítá především to, že na místo věcného řešení aktuálních problémů mimo jiné způsobených i nedostatečným předzásobováním se potřebnými zdravotnickými pomůckami činí rozhodnutí, která mohou vést k dalšímu šíření této nebezpečného nákazy na území USA. Jako příklad uvedl Trumpův páteční tweet, v němž prezident pobídl několik tamních států, aby začaly s rušením omezujících opatření a opět nastartovaly své ekonomiky.

„Za takových okolností to nebude vláda, která bude vynucovat plošnou uzavírku všeho, ale bude to strach. Obávám se toho, že (kvůli koronaviru) nebudou lidé chtít utrácet za nic jiného než za jídlo. To je definice Velké hospodářské krize,“ zdůraznil a dodal: „Byli jsme nepřipraveni, ale i vzhledem k míře nepřipravenosti znamenají Trumpova rozhodnutí přistupovat k této (krizi) politicky spíše než vědecky, že jsme zareagovali hodně mizerně.“

Zdroj: www.theguardian.com, www.worldometers.info