Průzkum: Většina Evropanů chce silné lídry, kteří přinesou změnu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Průzkum: Většina Evropanů chce silné lídry, kteří přinesou změnu

,
Průzkum: Většina Evropanů chce silné lídry, kteří přinesou změnu
Zdroj: ČTK

Nedůvěra ve vládu a touha po silnějších vůdcích, kteří „nasměrují zemi správným směrem“. Nový průzkum společnosti Ipsos ukazuje, že napříč evropskými zeměmi panuje nespokojenost, která podle mnohých odborníků pomohla ke zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa či rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii. Jedinou výjimku představuje Německo.

Většina Evropanů se dle průzkumu domnívá, že jejich země se nachází v úpadku. V Itálii se tak vyjádřilo 73 procent lidí, ve Španělsku 69 procent, ve Francii 67 procent, ve Velké Británii 57 procent a v Německu 47 procent. Průzkum zpovídal obyvatele celkem 22 zemí (z toho devíti evropských, bez Česka) loni v říjnu, píše web EurActiv.

Důsledkem je nebývale nízká důvěra ve vládní garnitury. Hned 89 procent Španělů má jen velmi nízkou nebo žádnou důvěru v tamní vládu. V Itálii je to 80 procent, ve Francii 77 procent, v Německu 70 procent a v Británii 66 procent.

Podle autorů studie tato nedůvěra přeje populismu. Většina respondentů si proto přeje silného vůdce, který by zemi „nasměroval správným směrem“. Ve Španělsku si to myslí 72 procent lidí, ve Francii 70 procent, v Itálii a Británii 67 procent. Pouze v Německu je situace jiná – silného lídra chce 34 procent Němců.


Světoví „Trumpové“ dostali dávku testosteronu. Čtěte:

Vzpoura blonďáků. „Trumpové“ po celém světě cítí šanci

Donald Trump

Mnohé evropské země přitom letos čekají zásadní politické události a volby. Francie bude v dubnu a květnu volit nového prezidenta. Podle průzkumů by se do druhého kola měla dostat kandidátka krajní pravice Marine Le Penová, která o víkendu odstartovala kampaň, když se opřela do ekonomické globalizace, islámského fundamentalismu a Evropské unie. V druhém kole by nicméně Le Penovou měl porazit nezávislý centrista Emmanuel Macron. Ještě donedávna byl největším favoritem kandidát tradiční pravice François Fillon, tomu však sráží naděje obvinění ze zneužívání státních peněz.

Ještě předtím v březnu se budou konat parlamentní volby v Nizozemsku, kde má největší šance na vítězství euroskeptická a protiislámská strana Geerta Wilderse. Vládu však zřejmě nesestaví, protože se očekává vznik široké koalice právě za účelem nepustit jej k vládnutí. Také Itálii čekají parlamentní volby, patrně v červnu. Šanci v nich má populistické Hnutí pěti hvězd v čele s komikem Beppe Grillem, které si stanovilo za cíl zvítězit s podporou 40 procent voličů v celé zemi.

V Německu se budou konat parlamentní volby v září. V zemi posiluje euroskeptická Alternativa pro Německo Frauke Petryové. Ačkoli favoritkou zůstává konzervativní unie Angely Merkelové a sociální demokraté, jejichž šance značně pozvedla kandidatura Martina Schulze, Alternativu ještě mohou posílit předcházející zemské volby ve třech spolkových zemích.

Přečtěte si o letošním politicky nabytém roce:

Rok zlomu. Evropské politiky čeká zátěžový test

Vojenská přehlídka v Moskvě

Ohodnoťte tento článek
Diskuze