Přístup do archivů z totalit se neztíží, výjimka pro historiky platí

11. ledna, 14:34 - čtk
11. ledna, 14:34

Dostupnost archivních pramenů z dob totalit se nezhorší. Badatelé ale při jejich případném zveřejnění musejí dbát na ochranu citlivých osobních údajů.

Ústavní soud (ÚS) nevyhověl návrhu směřujícímu proti výjimce, která historikům usnadňuje přístup k dokumentům nacistického i komunistického režimu. Například nepotřebují k nahlížení souhlas žijících lidí, jejichž citlivé osobní údaje se v dokumentech objevují. V některých případech ale potřebují badatelé získat souhlas žijících aktérů minulých událostí s následným zveřejněním dokumentů.

Právě kvůli osobním údajům požádal Nejvyšší soud (NS) ústavní soudce, aby zvážili soulad právní úpravy s ústavním pořádkem. Ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková dnešní verdikt přivítala. Opak by podle ní paralyzoval historické bádání, k některým dokumentům by se nikdo nedostal.

Ústavní soudci v nálezu apelovali na zodpovědnost badatelů, což je podle Ptáčníkové správné. Badatelé museli dbát na ochranu citlivých údajů i dosud. Jsou to například informace o trestné činnosti, zdravotnímu stavu, sexualitě, politických postojích či náboženství.

Samotná možnost nahlížení do archiválií z dob totalit podle soudce Jiřího Zemánka není protiústavním zásahem do práv lidí zmiňovaných v dokumentech. Nahlížení totiž neznamená totéž co zveřejnění. „Zpřístupnění těch archiválií za účelem jejich publikace na veřejnosti už podléhá souhlasu,“ řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Připomněl, že česká právní úprava přístupu k dokumentům totalit je nejotevřenější v Evropě.


Hledání historických faktů z dob totality není vůbec lehké. Čtěte:

Zkušení kamuflážníci. Odhalit komunistickou minulost je oříšek i pro odborníky


ÚS se sice v nálezu věcně zabýval zněním zákona před poslední novelizací, současné znění je však prakticky stejné, změnilo se ale číslování paragrafů. Soud návrh částečně zamítl, částečně odmítl, důvody spočívají v tom, že Nejvyššímu soudu přiznal možnost napadnout jen část sporných ustanovení.

Nález prošel těsnou většinou, sedm soudců mělo odlišné stanovisko k odůvodnění. Poukázali na to, že zákon o archivnictví se ocitá v kolizi se starším zákonem o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti, který režim ochrany citlivých údajů sledovaných osob nastavuje jinak - přísněji. „Sedm soudců se domnívá, že stále platí a že se musí aplikovat,“ řekl soudce Pavel Rychetský.

Historici v poslední době vyjádřili obavu, že případný zásah do zákona o archivnictví by značně zkomplikoval a zpomalil jejich práci. Dokumenty by dostávali se začerněnými osobními údaji, případně by pro ně zůstaly nedostupné. „Pro nás by to skutečně znamenalo fakticky uzavření našeho archivu,“ řekla Ptáčníková. Proti zásahu se postavila také vláda. Poukázala na potřebu poznávat historické prameny a přinášet svědectví o obou totalitách.

Zákon říká, že podmínka předchozího vyrozumění ani písemného souhlasu žijících osob s nahlížením do archivních fondů se netýká konkrétních typů dokumentů. Jde o archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek, některých soudů, Národní fronty, dále na archiválie německé okupační správy a dokumenty, které již dříve měly veřejnou povahu.

NS konkrétně řeší případ muže, který od státu neúspěšně žádal odškodnění 300 tisíc korun za to, že archiv zpřístupnil novinářům z České televize jeho citlivé osobní údaje ze svazku vedeného komunistickou Státní bezpečností. Soud řízení o mužově dovolání přerušil a obrátil se na ústavní soudce.

NS zdůraznil, že nechce historikům uzavřít cestu k dokumentům, ani nezpochybňuje potřebu zkoumat totalitní režimy. Od ústavních soudců však očekával vyjádření, zda je široce vymezené zpřístupnění osobních údajů přiměřené a zda nepřipadá v úvahu citlivější řešení. „Nejvyšší soud nyní ve věci rozhodne zavázán závěry Ústavního soudu. Samozřejmě poté, co se s velmi rozsáhlým a podrobným odůvodněním nálezu pléna Ústavního soudu příslušný senát do detailu seznámí,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Přečtěte si: Staré struktury pro novou dobu. KSČM se chystá do vlády


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
Velký přehled: Kdo vlastní naše pojišťovny?
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Vyšel Total Commander 9.10. Co je nového?
Philips začíná upgradovat své televizory na Android 7.0, na rozdíl od Sony ale ne všechny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít