Případ Laury Kövesiové. Bojovnici s korupcí nepustila do Bruselu rumunská vláda - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Případ Laury Kövesiové. Bojovnici s korupcí nepustila do Bruselu rumunská vláda

,
Případ Laury Kövesiové. Bojovnici s korupcí nepustila do Bruselu rumunská vláda
Zdroj: Profimedia.cz

Úspěšná rumunská právnička se měla stát hlavou nového protikorupčního úřadu EU. Evropští politici ji podtrhli.

Liviu Dragnea (56) je vystudovaný inženýr a úspěšný rumunský politik. Však je také šéfem největší tamní strany, sociální demokracie, a předsedá rumunskému parlamentu. Kromě toho je to šíbr, který moc nehledí na to, jakou má kočka barvu, hlavně když chytá myši. A když mu někdo kouká pod prsty, říká si o malér.

Ten potkal Lauru Codrutu Kövesiovou, pětačtyřicetiletou právničku, která má pověst nejvýkonnějšího potíratele korupce planety. A že je co potírat: Rumunsko je podle Transparency International čtvrtou nejzkorumpovanější zemí Evropské unie po Řecku, Maďarsku a Bulharsku.

Kövesiová je dnes – s možnou výjimkou Donalda Tuska v čele Evropské rady – zřejmě nejvýraznější postavou veřejného života postkomunistické Evropy. Ve třiatřiceti se stala šéfprokurátorkou a jako dosud jediná ve funkci strávila celé období. Když vypršelo, zasadila se o vznik nového úřadu na potírání korupce a sama se ujala role jeho hlavní žalobkyně. To není bezvýznamné; práce jejího úřadu pomohla inspirovat evropské politiky k vytvoření obdobného úřadu, na nějž přijde řeč zanedlouho.

Půl miliardy eur

Úřad, v rumunské zkratce DNA, začal od svého vzniku v roce 2013 sbírat úspěchy, o nichž se mnoha zemím (včetně nejedné z těch, které jsou na žebříčku Transparency International na podstatně lichotivějším místě než Rumunsko) ani nezdá. V roce 2015 odhalila Kövesiová a její lidé úplatky v celkové výši 431 milionů eur – a to číslo se týká vyřešených případů, tedy včetně formálního obvinění, procesu a pravomocného rozsudku. V dalších letech je statistika jen o málo hubenější.

Šéfžalobkyně tak byla za hvězdu především v zahraničí. Dostala Řád čestné legie ve Francii a Řád severní hvězdy ve Švédsku. Ocenění – výslovně za protikorupční práci – se jen hrnula, americkou ambasádou počínaje a firmou McAfee konče. Když Evropská unie začala zvažovat, že namísto protikorupčního úřadu OLAF (který sám může jen sdělovat členským zemím, co zjistí, ale nemá pravomoc někoho stíhat) bude lepším prostředkem proti politické korupci úřad generálního žalobce vytvořený víceméně po rumunském vzoru, bylo jen přirozené, že by se jeho vedení ujala právě Kövesiová.

Jedním z těch, kteří v její síti uvízli, byl však i šéf sociální demokracie Dragnea. Muž, o němž se mluví jako o lokálním baronovi kraje Teleorman na jihu země, vlastní osm pozemků, hotel, hospodu, tři rodinné domy a činžák – to vše jen ve dvacetitisícovém městečku Turnu Mágurele.

Šikovný šofér

Tam také začaly jeho trable se zákonem. Jen namátkou – coby tamní hejtman nechal zprivatizovat hotel v hodnotě 1,3 milionu dolarů za 27 tisíc; vítězná firma byla na světě jen pár dnů a jejím majitelem byl Dragneův řidič. Kdo by to byl řekl, že? Jindy žádal o evropské peníze na stavbu hraničního přechodu s Bulharskem, ale vyšlo najevo, že přitom zfalšoval všechny možné údaje, takže nedostal nic.

V roce 2015 zjistil Kövesiové úřad, že Dragnea organizoval podvody při referendu o ústavní žalobě na prezidenta. Tehdy už coby ministr pro regionální rozvoj dostal podmínku. A k dovršení všeho v prosinci 2016 otevřela DNA další případ proti němu, tentokrát na popud OLAF. Šlo o defraudaci asi 20 milionů eur pomocí jakéhosi složitého schématu táhnoucího se od roku 2001 od Rumunska po Brazílii. Detaily případu jsou pro tento text vedlejší, důležité je, že Dragnea dostal tři a půl roku natvrdo.


Přečtěte si:

Šéf Transparency: Vazby Faltýnka na podnikatele jsou ukázkový střet zájmů

 První místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek


Týž měsíc, v prosinci 2016, však tento šikovný chlapík také vyhrál v čele sociálních demokratů parlamentní volby. „Od té doby nedělá socdem vláda nic jiného, než že se snaží udržet Dragneu mimo vězení,“ komentoval to rumunský server G4Media.ro. Daří se, rozsudek stále není pravomocný a Dragnea sice nemůže být premiérem, ale předsedat parlamentu smí.

Vláda si předsevzala, že jmenování Kövesiové do Bruselu zabrání stůj co stůj. Nejprve v červenci loňského roku 2018 byla kvůli technikálii odvolána z funkce. Potom letos 7. března, v den, kdy Brusel potvrdil její nominaci do čela nového úřadu, jí rumunské orgány obvinily z pokusu o manipulaci justice. Dostala zákaz opustit zemi a mluvit s médii.

Evropská komise i Evropský parlament začaly vydávat nesouhlasné zvuky, ale hlavní slovo zde má Evropská rada. A ejhle, tento orgán složený ze sedmadvaceti exekutiv členských zemí na návrh předsedající země namísto Kövesiové podpořil do čela protikorupčního úřadu Francouze Jeana-Frangoise Bohnerta. Předsedající zemí je – hádejte – Rumunsko. A Liviu Dragnea je v klidu.

Čtěte také:

Česko si v žebříčku vnímané korupce polepšilo o čtyři místa, je 38.

Lotyšskem hýbe korupční kauza s účastí plzeňské Škody. O funkci přišel i primátor Rigy

Transparency International: Jen málo zemí trestá přeshraniční korupci, Česko patří mezi nejhorší

Ohodnoťte tento článek
Diskuze