Přijetí eura v Česku: rituál politických výroků, nebo reálná šance?

05. července, 16:50 - David Bohuněk, Peak.cz
05. července, 16:50

Jako bumerang. I tak by se dalo hovořit o tématu přijetí eura v Česku, které v posledních týdnech nabralo na intenzitě. Slováci euro používají již od roku 2009, my zatím o možnosti přístupu stále jen hovoříme. Podle mnohých jsme ten správný termín již propásli. Jak je na tom Česko z hlediska kritérií nutných pro přijetí této měny?

Ještě v roce 2014 Andrej Babiš, tehdejší skoro ministr financí, nabádal, aby se nastavily takové podmínky, aby mohla Česká republika v budoucnu vstoupit do eurozóny.

O rok později prohlásil, že by se na toto téma mělo vypsat referendum, a plánoval ho spojit s volbami v letošním roce. Zároveň však také dodal, že výsledek tohoto referenda by nebyl závazný.

Nyní, necelých pět měsíců před volbami, Andrej Babiš euro odmítá. Svůj postoj podporuje tím, že nechce další věc, do které by zasahoval Brusel. Zároveň dodává, že projekt eura je zkrachovalý a že chce suverenitu ve formě české koruny a nezávislé národní banky.

Názor na to, jestli se jedná pouze o populistickou změnu směru před volbami, ať si udělá každý sám. Každopádně je to aktuální ilustrace „českého přístupu k přijetí“ jednotné evropské měny.

Nemluvě o tom, že toto téma u samotných Čechů nijak netáhne.

Zdroj: Kantar TNS

Červnový průzkum nazvaný Trendy Česka, jejž pro Českou televizi provedla společnost Kantar TNS, zjistil, že o téma přijetí eura má zájem pouze 12 procent lidí, daleko více táhne zdravotnictví (49 procent) nebo důchodová či rodinná a sociální politika (41 procent).

Pomineme-li politické proklamace, pojďme si objektivně zhodnotit a projít, která kritéria pro přijetí musí být splněna a zda by Česko vůbec mohlo euro přijmout…

Základem je Maastricht

Postup přijetí nových zemí do eurozóny je podmíněn splněním tzv. maastrichtských kritérií, která by měla být závazná, aby země mohla přijmout euro.

Členské státy EU, jež chtějí zavést euro, musí splnit tato kritéria:

Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (to nutně neznamená tři země s nejnižší inflací, ale spíše – i když to není nikde explicitně napsané – tři země s inflací nejblíže k inflačnímu cíli ECB; tento cíl je definován jako hodnota inflace nižší, ale blízká dvěma procentům).

Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do systému ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.

Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajícími se cenové stability.
Veřejné finance

Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 procent. Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než tři procenta.

Většina zemí eurozóny však tato kritéria nyní nesplňuje a řada z nich je nesplňovala ani v době přijímání eura.

Klíčová kritéria

Pojďme se podívat blíže a podrobněji na jednotlivá kritéria. S kritériem měnové stability členské země příliš velké problémy nemají. Členské státy by měly dlouhodobě držet cenovou stabilitu, to znamená, že průměrná roční míra inflace by neměla přesáhnout 1,5 procentního bodu tří členských států s nejlepším výsledkem v oblasti cenové stability.

Kritérium týkající se veřejných financí je pak rozděleno na dvě části. První část upravuje schodek veřejných financí, ten nesmí přesáhnout tři procenta HDP. V tomto případě je tato hranice benevolentnější a povoluje výjimky.

Kritérium veřejného dluhu znamená, že poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 procent. Kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Je třeba také dbát na metodiku. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru.

Systém směnných kurzů

Kritérium stability kurzu měny a účasti v Evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II) znamená, že členský stát dodržoval rozpětí, která jsou stanovena mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let.

Zejména by pak země neměla z vlastní iniciativy devalvovat bilaterální směnný kurz domácí měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu (po zavedení eura vůči euru).

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před rozhodnutím průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než dva procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

Úrokové sazby se zjišťují na základě výnosů dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů.

Kromě ekonomických kritérií konvergence stanovuje i kritéria institucionálněprávní. Konvergence v legislativní oblasti obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákazu zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí.

Rozhodující slovo má inflace

Logika tzv. maastrichtských kritérií vychází z představy, že nízká a předvídatelná inflace nejenže vytváří stabilní prostředí příznivé pro investiční rozhodnutí, a vede tudíž k rozvoji vnitřního trhu, ale zároveň její souběžné dosahování ve více zemích brání šíření cenové nákazy mezi nimi.

Jednotně nastavené mantinely pro fiskální disciplínu a pravidla penalizace za jejich porušování mají bránit tendenci rozpočtově méně ukázněných zemí profitovat na úkor těch odpovědnějších. Zároveň Maastrichtská smlouva stanovuje i tzv. bail-out clause, což je princip odpovědnosti zemí za vlastní hospodaření.

Účelem je tedy zakázat ostatním zemím případnou záchranu zemí ve finančních problémech. Odpovědné hospodaření s veřejnými financemi by mělo zároveň vést k dlouhodobě nízkým a stabilním sazbám vládních dluhopisů a také dlouhodobě udržovat stabilní měnový kurz. Tedy stát se musí prokázat tím, že je schopen vést odpovědnou monetární politiku, aby se jí později se vstupem do eurozóny mohl vzdát, což do určité míry nedává přílišnou logiku.

České čekání na Godota (na datum)

Termín vstupu je zcela v kompetenci členského státu. Česká republika se k němu sice zavázala, avšak není blíže stanoveno datum. Než přijme společnou měnu, musí být minimálně dva roky součástí mechanismu ERM II a kurz české koruny bude ve fluktuačním pásmu navázán na kurz eura.

Co se týče kritéria cenové stability, Česká republika jej plní již od roku 2013. Protiinflačně působila řada faktorů, jako třeba produkční mezera v ČR v letech 2013 a 2014, pokles cen elektřiny a ropy.

Avšak nízká inflace dělala vrásky na čele celé eurozóně a některé státy se dokonce dostaly i do deflace. Nyní se situace již postupně stabilizuje. Inflace dosahuje střednědobého dvouprocentního cíle a vše nasvědčuje tomu, že by již neměla klesat. Dle ČNB by měla tohoto zdravého růstu dosahovat i ve střednědobém horizontu. Toto kritérium by mělo být splněno s dostatečnou rezervou.

Každoroční saldo státních rozpočtů má sice od finanční krize určitý klesající trend a za rok 2016 bylo dokonce v přebytku 60 miliard, čímž se velice rád chlubí bývalý ministr financí Andrej Babiš. Tento přebytek byl však způsoben kromě růstu ekonomiky také čerpáním zdrojů z Evropské unie a drastickým snížením kapitálových výdajů států, kdy oproti roku 2015 klesly o více než 90 miliard, což odpovídá více než 50 procentům.

Život v deficitu

A letošní rok zřejmě nebude výjimkou. Jenže letos už se počítá s deficitem 60 miliard korun, což s přihlédnutím ke stavu české ekonomiky není příliš potěšující zpráva. A o moc lepší to nebude ani příští rok.

Nový ministr financí Ivan Pilný (ANO) sám přiznal, že situace kolem rozpočtu na příští rok je hrozivá. Vzhledem k předvolebním průzkumům to však vypadá, že Andrej Babiš bude mít výrazný vliv na rozpočet i v dalším volebním období.

Situaci okolo veřejných financí tedy nelze hodnotit jako dobrou také vzhledem k faktu, že v době dobré kondice české ekonomiky vykazuje státní rozpočet výrazný deficit a zároveň vláda není schopna financovat investiční záměry.

Konvergenční rezerva?

Z pohledu konvergenčních kritérií má však Česká republika značné rezervy. Za rok 2017 by podíl deficitu na HDP neměl překročit 1,5 procenta a další rok by měl být tento ukazatel ještě nižší.

V tomto ohledu však kritérium dodržuje většina států eurozóny. Jenže státy, které vstoupí do eurozóny, by měly dle smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii dodržovat strukturální deficit ve výši 0,5 procenta HDP, k čemuž máme poměrně daleko.

Státy, které mají poměr dluhu vládních institucí k HDP výrazně nižší než 60 procent, mohou mít tento limit ve výši jednoho procenta. Toto však již nesplňuje podstatná část členů. Jen samotné kritérium zadluženosti nedodržuje drtivá většina zemí. Tradičně nejhorší čísla vykazuje jih Evropy – Řecko s Itálií.

Zadlužení kleslo, ale…

Vládní zadlužení ČR se sice v souvislosti s finanční krizí výrazně zvýšilo, ale stále je na celkem nízké úrovni v porovnání s ostatními zeměmi. Za současné vlády se toto zadlužení snížilo, ale to zdaleka nebyla její zásluha, jak to bývá mnohdy prezentováno veřejnosti.

Jedním z činitelů tohoto snížení byly nízké, až záporné výnosy ze státních dluhopisů. Snížily se náklady na obsluhu dluhu.

Naše ekonomika je silně exportně založená a také velice závislá na eurozóně. A to nejen z pohledu obchodního, ale také z hlediska vlastnické struktury jednotlivých podnikatelských subjektů.

Přijetí eura by přineslo snížení transakčních nákladů a měnového rizika. Česká ekonomika by se stala ještě přitažlivější pro zahraniční investory, kterým by odpadly náklady související s měnovým zajištěním.

Negativní stránkou je, že by česká ekonomika přišla o poměrně důležitý nástroj monetární politiky a svou suverenitu (jak často zní z úst politiků). Česko by tak mohlo být náchylnější vůči asymetrickým ekonomickým šokům.

Vstup by nebyl zadarmo

Další kapitolou jsou finanční náklady související se vstupem do eurozóny. Například vklad prostředků do Evropského mechanismu stability by činil více než 50 miliard korun během čtyř let.

Celková výše podmíněného závazku v případě potřeby by činila téměř 390 miliard korun.

Vstup do ERM II se ale nedá předpokládat v nejbližší době. Ať už kvůli stále negativnějšímu postoji politiků, nebo kvůli české měně, která ještě po nějakou dobu bude hledat svůj rovnovážný bod a také z dlouhodobého hlediska se očekává postupné posilování kurzu.

Stanovení kurzu vůči euru při vstupu do ERM II bude hrát nesmírně důležitou roli. Obecně lze říci, že Česká republika je již téměř připravena ke vstupu do ERM II, ale její čas ještě dostatečně neuzrál.

Datum? Nadále neznámé

V dodržování kritérií máme zatím značné rezervy, na druhou stranu ve střednědobém horizontu se nepředpokládá jejich nedodržení.

Se samotnou aplikací přechodu bychom se mohli inspirovat u Slovenska, které se zase inspirovalo ve Finsku. Jejich přechod proběhl poměrně hladce a velký strašák v podobě inflačních šoků či ztráty konkurenceschopnosti se nakonec neprojevil.

Nicméně nelze předpokládat, že by v dohledné době Česko směrem k euru vykročilo. Jak nedávno prohlásil v MF Dnes poměrně trefně bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer: „Debata o euru v Česku už je jen rituál. Nikdo nevěří, že euro přijmeme, protože je u drtivé většiny obyvatel nepopulární. A sebevražednou politiku nikdo dělat nechce.“

Článek vyšel na webu Peak.cz


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Rozdíly v placení zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ
Měli byste se bát, když nakupujete na českých e-shopech?
Když za škodu může sport...
Auta
Další věc, která zamotá pražským taxikářům hlavu: Uber…
Škoda spustí výrobu elektromobilů v roce 2020, plug-in hybridů o rok dřív
Tajemný prototyp z českých silnic přišel o maskování. Jedná se o nové Lynk&Co 02
Elektrický tahač Tesla Semi má po premiéře. Někteří ho ale za žádný zázrak nepovažují
První upoutávky na Mercedes-Benz CLS ukazují předek a digitální interiér
Technologie
Dostupnost šestijader Coffee Lake se asi zlepší v půli prosince, Intel spustí další linku
Operátoři slibují „datování bez počítání“. Je to prachsprostá lež [komentář]
Tip: Firefox vám poradí, čím nahradit nefungující doplňky. Jak na to?
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Google Maps budou přehlednější. Navíc se přizpůsobí chodcům i řidičům
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít