Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

V Mánesu se budou dražit díla Kokoschky, Zrzavého a Špillara

Sběratelé českého umění mají další šanci rozšířit své sbírky o jedinečná díla. Galerie…

Jak vybrat správný firemní dluhopis?

Úroky na spořících účtech v dnešní době klesají tak závratnou rychlostí, že každý, kdo si…

Tipface – sociální síť pro sázkaře

Při zahájení MS 2019 v hokeji, které se odehrává na Slovensku, byl spuštěn velmi…

 Symbol eura před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu
Symbol eura před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu
Autor: Tabrez Syed via Flickr (CC BY 2.0)

Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?

 Zámečník 06. srpna 2017, 10:00  -  Miroslav Zámečník
 Symbol eura před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu
Symbol eura před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu
Autor: Tabrez Syed via Flickr (CC BY 2.0)
06. srpna 2017, 10:00

Ani mezi zastánci přijetí eura nepanuje shoda. Jedni tvrdí, že musíme nejdřív zbohatnout, kdežto druzí míní, že přijetí eura prospívá ekonomické konvergenci. Kéž by to bylo tak jednoduché.

Český národ euro jako náhradu české koruny valnou většinou odmítá. Přesto se nám znovu dává do pohybu debata mezi zastánci brzkého přijetí eura a „realisty“ o tom, nakolik společná měna přispěje ke sbližování ekonomické úrovně členů eurozóny.

Pomiňme teď ty, kteří rychlé přijetí eura vnímají jako politický imperativ, bez nějž budeme v Unii odstaveni na druhou kolej, ale i zaryté zastánce suverenity, kteří nejenže nechtějí společnou měnu, ale nejraději by z EU vystoupili. Obě polohy jsou dosti vypjaté. Samostatnou skupinu pak představují ti, kteří poukazují na to, že eurozóna nepředstavuje ani z ekonomického, ani z politického hlediska optimální měnovou oblast, což je mimochodem intelektuálně docela obtížně vyvratitelný argument.

Soustřeďme se na ekonomickou obhajobu těch, kteří si přinejmenším uvědomují existující závazek euro přijmout, anebo by tak učinili i bez něj, protože jsou přesvědčeni o tom, že je to pro Česko prospěšné a není třeba otálet. I v tomhle táboře ovšem existuje docela pozoruhodné pnutí, neboť lze velmi často zaslechnout názor, že euro přijmeme až ve chvíli, kdy se naše ekonomická úroveň přiblíží bohatším sousedním zemím, čemuž existence národní měny napomáhá.


Přečtěte si komentáře Miroslava Zámečníka:

Nula celá dvě procenta na hypoteční bublinu nestačí

O lančmítu a lidech

„Oni nám voliči ty programy nečtou!“ Ano, naštěstí

Miroslav Zámečník ( Autor: Euro )

Není nad vítěznou střelu do vlastní brány aneb Daň za Alzheimera

Kruh ruské pšenice se uzavřel

Čínský růst (n)a dluh


A dokonce v téhle skupince najdete lidi, kteří současně a téměř jedním dechem tvrdí, že je třeba držet samostatnou měnu, ale zároveň odmítají praktické využití dosti limitovaných nástrojů měnové politiky v malé otevřené ekonomice: třeba kurzového závazku. Česko je navíc součástí mezinárodních dodavatelských řetězců ve zpracovatelském průmyslu, a to v roli subdodavatele, který ceny nikdy nediktuje, ale přijímá.

V téhle optice kurzový závazek trvající tři a půl roku oslabil investiční aktivitu firem, jejich inovační úsilí a promítl se do sníženého růstu produktivity, protože měkký kurz snížil laťku. Aby tenhle názor měl nějakou vnitřní logiku, pak jeho zastánci musejí usilovat o měnovou politiku, která drží korunu jako pevnou měnu, a je tedy přísnější než politika Evropské centrální banky.

Pokud si to také myslíte, pak si odpovězte na otázku, jak dlouho by trvala recese v Česku a jakým tempem by se snižovala nezaměstnanost, kdyby po pádu Nečasovy vlády měla země zároveň relativně přísnou měnovou i rozpočtovou politiku. Anebo jak by vypadal státní dluh, kdyby se ještě mnohem více uvolnily rozpočtové výdaje. Troufám si tvrdit, že tempo inovací by bylo stejně nízké, jako je teď, a soukromé investice by také nebyly vyšší.

Rozežrat se před půstem

Potíž i přednost současné situace tkví v tom, že si tak nějak uvědomujeme, jak se předchozí ekonomický model vyčerpal, a do budoucna žádné rychlé sbližování ekonomické úrovně Česka s Německem (to je v Česku už pár generací etalonem) nehrozí. Jenomže ono nehrozí ani v případě kladného úrokového diferenciálu a rychlého posilování koruny.

Je pozoruhodné, že země, která si na vlastní kůži vyzkoušela, co s ní udělalo reálné zhodnocení koruny v letech 1991 až 1997, dospívá k závěru, že její úspěšnost tentokrát zvýší nominální zhodnocení koruny oproti euru. Ani jedno, ani druhé nemá šanci na úspěch, natožpak představa, že Česko by se k dlouhodobé prosperitě mělo dopracovat přes rozpočtové schodky, z nichž valná část nebude investována do budoucnosti, ale prožrána prostřednictvím nárůstu platů a mandatorních výdajů.

Po očištění o saldo finančních toků z EU totiž schopnost financovat veřejné investiční projekty z národních zdrojů v čase klesá a závislost na transferech roste. A vzhledem k tomu, co se v Unii po odchodu Británie chystá - nazvěme to testováním evropských transferů na ochotu k fiskálním a strukturálním reformám, případně hodnocením z hlediska přínosů k evropské integraci (cokoli to bude v praxi znamenat) -, nelze než dojít k závěru, že peněz bude méně. Přitom každý sedlák vám řekne, že „nejhorší je rozežrat se před půstem“. Pokud toto dopustíme, pak je liché doufat, že nás před důsledky ochrání brzké přijetí eura.

Jestli totiž existuje nějaké morální naučení z období let 2008 až 2014, pak spočívá vtom, že jižní křídlo eurozóny, kterému trh zkomplikoval přístup k (re)financování dluhu, vesměs zchudlo: a to často velmi důkladně jako v případě Řecka. Jenže ani ti, kteří fiskální disciplínu tradičně ctili a v přístupu na finanční trhy nijak omezováni nebyli, nedosáhli odměny v podobě rychlejšího tempa růstu HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Jen se podívejte na Švédsko s nezávislou měnovou politikou a vlastní měnou, ale také na velké relativní zchudnutí Finska s eurem, které dodnes nedokázalo najít recept na pád „národního šampiona“ v podobě Nokie.

Změna v HDP na obyvatele v regionech EU (NUTS II)

Změna v HDP na obyvatele v regionech EU (NUTS II) ( Zdroj: Eurostat, )

Slovensko s eurem bylo mírně odměněno, ale prosperita se koncentruje na bratislavskou aglomeraci, jinak je to nepřesvědčivé i ve srovnání s Českem (viz mapa). Vítězové jsou dva: skoro celé Polsko (se zlotým, bez eura), ale také celé Německo, především však jeho jižní část. Euro je zjevně měkčí měnou, než by byla bývala německá marka, natožpak německá marka bez sjednocení Německa.

Skutečnost, že na kurzu měny od jisté hranice záleží, dokazují právě východní spolkové země. Ty po roce 1990 prošly díky uměle stanovenému kurzu východní a západní marky 1 : 1 (asi jako kdyby Česko zavedlo plnou konvertibilitu v kurzu šest korun za marku) nejrychlejší deindustrializací v dějinách lidstva, aby poté důkladně pustily (západnímu) Německu žilou, přičemž transfery trvají dodnes. V celém prostoru eurozóny však penězovody srovnatelného rozsahu (v poměru k HDP příjemce) zjevně nepřicházejí v úvahu, takže při existenci společné měny se nerovnováhy kompenzují podstatně bolestivěji.

Ke konvergenci samozřejmě může i v rámci eurozóny docházet, a dokonce rychlé, a nemusíte s přijetím eura čekat, až zbohatnete. Koneckonců v Estonsku, které euro přijalo v roce 2011, rostly mzdy v následujících šesti letech v rozmezí 5,7 až 7,6 procenta ročně na průměrných 1228 eur měsíčně.

Dokonce ani v zemi, jejíž celkový veřejný dluh nedosahuje deseti procent HDP, ale tohle tempo nevydrží věčně, neboť produktivita výrazně zaostává, a vzestup mzdových nákladů se promítá do poklesu rentability firemní sféry a poklesu investic. Stejně tak ale může docházet k rychlé konvergenci i mimo eurozónu (viz mapa).

Ekonomické argumenty pro přijetí eura a proti němu nejsou prozatím nijak přesvědčivé, takže to bude spíš politické rozhodnutí, které by mělo být učiněno tehdy, až si to bude většina přát.

Čtěte také:

Přijetí eura v Česku: rituál politických výroků, nebo reálná šance?

Evropská centrální banka se zdráhá stanovit datum konce nákupů dluhopisů



Čtěte také

Události  Ropovod Družba

Rusko a Bělorusko se dohodly na vyčištění ropovodu Družba, ropa poteče v červnu

Ruský provozovatel ropovodů Transněfť se dohodl s Běloruskem na technickém plánu…

před 5 hodinami

 Dan Ťok

Exministři Ťok a Nováková míří na velvyslanecké posty

Bývalí ministři Dan Ťok a Marta Nováková (oba za ANO) mají zájem o působení v českých…

před 6 hodinami

Události Dispečink, ilustrační foto

Dvě pětiny Čechů se v práci neobejdou bez internetu, nejvíce v Praze

Více než dvě pětiny Čechů (43 procent) jsou při své práci závislé na internetu. Dalších 2…

před 6 hodinami

 Superb iV

Škoda představila Superb plug-in hybrid a elektrické Citigo

Škoda Auto představila elektrické Citigoe iV a plug-in hybridní Superb iV. Kromě toho…

před 7 hodinami

Události Vizualizace komunikace samořídících vozů

Studie: Vzájemná komunikace samořídících vozů zrychlí provoz až o třetinu

Spolupráce samořídících vozů může zrychlit provoz na víceproudých silnicích až o 35…

před 7 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Komentáře

Finance
Mobilní platby jsou nedílnou součásti fenoménu digitálního parkování. Jejich využití roste
Volby do Evropského parlamentu: kdy budou výsledky
K čemu je dobré vědět devizový kurz ČNB?
Co je dobré vědět o odpočtu DPH?
Volby do Evropského parlamentu 2019: kde a kdy volit
Auta
Škoda Superb dostala v rámci faceliftu diodové řasy, více…
Škoda na hokejovém MS vstoupila do elektrické éry. Co nabízí elektrické Citigo a nový Superb iV?
BMW vrací do hry osmiválce: X5 a X7 dostávají rychlé verze M50i
H-D Sportster Custom vs. Moto Guzzi V9 vs. Triumph Bonneville Bobber
Videodojmy: Volkswagen Amarok DoubleCab Dark Label 3.0 TDI 4Motion
Hry pro příležitostné hráče