Prezident z časů korony. Polsko směřuje k volbě hlavy státu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Prezident z časů korony. Polsko směřuje k volbě hlavy státu

,
Prezident z časů korony. Polsko směřuje k volbě hlavy státu
Zdroj: čtk

Polsko směřuje k prezidentským volbám, ze kterých virová pandemie dělá stále větší frašku. Opozice zvažuje bojkot.

Pozn. red. Ve středu 6.5. pozdě večer se dohodl předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński s Jaroslawem Gowinem, šéfem menšího koaličního uskupení Dohoda na odložení termínu voleb. Text vyšel v týdeníku Euro dne 4.5.

Nemoc covid-19 už ovlivnila mnohé. Na celém světě se zastavil průmysl, obchod, vzdělávání i sport. Ještě ale nemáme zkušenost, jak se v čase pandemie vypořádat s volbami. Zkusme si představit, že by poslední tuzemské prezidentské volby, kde se proti sobě ve druhém kole postavili profesor Jiří Drahoš a pozdější vítěz Miloš Zeman, probíhaly v současném nouzovém stavu a pouze prostřednictvím korespondenčního hlasování. V takové situaci jsou nyní naši severní sousedé. Mají před sebou volby, které měly původně proběhnout 1. května.

Vládní koalice Sjednocené pravice (Právo a spravedlnost, Dohoda a Solidární Polsko) ale nakonec hlasování posunula, a volit by se tedy mělo o devět dní později. Podle opozičních politiků bude ale i tento termín „předčasný“ a nahraje vládnímu kandidátovi a současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi. Neplechu by navíc mohlo udělat právě i zmíněné korespondenční hlasování, s nímž Poláci podobně jako my nemají moc zkušeností a vláda ho protlačila navzdory tomu, že pravidla voleb se v Polsku nesmějí měnit půl roku před jejich konáním.

Řada opozičních politiků včetně jedné z kandidátek Malgorzaty Kidawové-Bloňské (Občanská platforma) nebo bývalého premiéra a expředsedy Evropské rady Donalda Tuska (Občanská platforma) proto v posledních dnech vyzývala k bojkotu voleb. „Jsem velmi ráda, že Donald Tusk hrdě prohlásil, že se vůbec nejedná o volby. Je to nespravedlivé, nebezpecné. Každý slušný člověk, kterému záleží na bezpečnosti a životech dalších, který respektuje zákony a ústavu platné v naší zemi, by o tom měl promluvit. To, co se připravuje na květen, je jeden velký skandál velká ostuda,“ uvedla Kidawová-Bloňská která aktuálně zastává funkci vicepředsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu. Před korespondenčními volbami v tomto období varoval Polsko i Evropský parlament. V polovině dubna vydal rezoluci, kde označil snahu konat volby v květnu za „zcela nekompatibilní s evropskými hodnotami“.

Duda naopak tvrdí, že čím dříve bude mít země nového prezidenta, tím snadněji se může vypořádat s následky šíření viru. Jinak se bude podle něj odvádět pozornost od „existenciálně důležitých“ problémů k podřadnému volebnímu boji.

Opozice se o post prezidenta, který může vetovat veškerou legislativu ze Sejmu, pere ze všech sil. Pokud by ho získala, změnilo by to mocenské poměry v zemi a síly vládnoucí strany Právo a spravedlnost a opozice by se rázem vyrovnaly. „Žádné rozhodnutí by nebylo možné udělat bez kompromisu a to by mohlo být pro současné rozdělené Polsko zdravé,“ říká šéf think-tanku Visegrad Insight Wojciech Przybylski.

Ztráta důvěry ve stát

Možné scénáře dalšího vývoje v Polsku představila analytická divize Jagellonského klubu, který sdružuje experty, novináře i akademiky. Pro polský server Onet představil na konci dubna tyto možnosti polský právník a profesor na Univerzitě Vytautase Velkého v litevském Kaunasu Arkadiusz Radwan.

Bojkot ze strany opozičních kandidátů by měl podle Radwana jen symbolický efekt. „Rozhodně by to nezabránilo znovuzvolení Andrzeje Dudy. Při této možnosti by pravděpodobně zvítězil současný prezident, a to ve volbách s rekordně nízkou účastí,“ píše Radwan. V prezidentských volbách není stanovena minimální účast pro platnost voleb, prezidenta tak může vybrat třeba jen deset procent voličů.

Podle Radwana aktuálně existují tři scénáře, jak s volbami naložit. První možností je, že si vláda prosadí svou a volby uspořádá v nějakém květnovém termínu, to znamená korespondenční hlasování mezi desátým a třiadvacátým květnem, kdy se volby podle ústavy musejí konat.

„V tomto případě se dá očekávat, že dojde k narušení důvěry ve vládu a všechna oficiální data budou zpochybňována opozicí i velkou částí veřejnosti. Nejhorší na tom je, že dojde ke ztrátě důvěry ve státní instituce odpovědné za boj proti pandemii, což může mít fatální důsledky pro účinnost tohoto boje,“ myslí si Radwan.

Jako další možnost pak zpráva Jagellonského klubu uvádí přesunutí voleb v důsledku nouzového stavu na léto nebo podzim. Polsko by muselo zavést „stav přírodní katastrofy“, který by posunutí volebního termínu umožňoval. Jinak to není možné, což potvrdil i bývalý šéf evropské odnože organizace Amnesty International John Dalhiusen. „Posunutí voleb kvůli tomuto stavu by bylo legální, stav přírodní katastrofy totiž zakazuje volby během tohoto stavu a ještě tři měsíce po něm. Je možné, že nakonec bude potřeba uspořádat volby nějak korespondenčně nebo elektronicky, ale nebude potřeba spěchat, takže bude čas na řádnou přípravu voleb,“ napsal Dalhiusen pro britský list Financial Times. Toto řešení by ale znamenalo významné omezení občanských svobod.

Poslední možnou cestou podle Radwana je odložení voleb v rámci ústavního kompromisu. Funkční období současného prezidenta by se tak mohlo prodloužit o 12, 18 nebo 24 měsíců, a volby by se tak mohly konat příští rok, nebo dokonce až na jaře roku 2022. Do uzávěrky tohoto textu nebylo vůbec zřejmé, zda se volby v původním termínu 10. května opravdu uskuteční.

Žádná kampaň pro opozici

Po prohře v loňských senátních volbách by nejsilnější vládní strana Právo a spravedlnost potřebovala, aby právě její kandidát Andrzej Duda svůj post obhájil, což by při současné konstelaci nebyl příliš velký problém. Kvůli zakázanému shromažďování občanů je totiž pro opoziční kandidáty prakticky nemožné vést jakoukoli kampaň. Není možné konat pravidelné předvolební mítinky a pozornost voličů i médií je teď nasměrována úplně jinam než na rozbor programů jednotlivých kandidátů. Duda na druhé straně může ze své pozice prezidenta do veřejného prostoru vstoupit kdykoli. Ba co víc, současná bezpečnostní situace jeho roli ještě zvýrazňuje. Právě kvůli tomu je podle opozice současný termín voleb v rozporu s pravidly svobodné soutěže politických stran jako hlavním principem liberální demokracie.

Není proto překvapením, že podle nejnovějších průzkumů by kandidát Sjednocené pravice Duda zvítězil už v prvním kole se ziskem 52 procent hlasů. V čele je i díky tomu, že vládní strana Právo a spravedlnost neoficiálního polského vládce Jaroslawa Kaczynského se zatím těší neotřesitelné důvěře polské veřejnosti. Poslední průzkumy jí přisuzují až 43 procent hlasů. Varováním pro Dudu však může být poslední průzkum oblíbenosti polských ústavních činitelů. V něm současná hlava státu ztrácí a oproti březnu ho víc Poláků nepodporuje, než podporuje. Jeho nepopularita vzrostla během posledních měsíce dokonce až o osm procentních bodů.

Na druhém místě v průzkumech preferencí prezidentských kandidátů skončil šéf Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Ten může také těžit z oblíbenosti své politické strany. Podpora liberálně-konzervativní Polské koalice, jíž je Polská lidová strana součástí, se v posledním průzkumu zvýšila až na 16 procent a uskupení se vyšvihlo na třetí příčku. Jedná se přitom o nejvyšší podporu Polské koalici od jejího založení v červenci loňského roku.

Neoficiální lídryně opozice, původně filmová producentka a vzděláním socioložka Malgorzata Kidawová-Blonská by podle průzkumu z 24. dubna skončila až na čtvrtém místě se ziskem pouhých osmi procent hlasů. Je ale podstatné, že průzkumy dále ukázaly nechuť Poláků jít v květnu k volbám. Tři čtvrtiny z nich termín 10. května odmítly.

Pokud bude ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost chtít, nic jí v pořádání květnových voleb pravděpodobně nezabrání, protože bude postupovat v rámci ústavy. Mandát vítěze voleb, jímž bude nejspíš současný prezident Andrzej Duda, ale zřejmě nebude příliš silný a dalších pět let může nosit přízvisko „prezident z časů korony“.