Praha stagnující. Peníze by metropole měla, není ale do čeho kopnout - Euro.cz

Přihlášení

Praha stagnující. Peníze by metropole měla, není ale do čeho kopnout

,
Praha stagnující. Peníze by metropole měla, není ale do čeho kopnout
Zdroj: čtk

Adriana Krnáčová (ANO) už nebude v tomto svém primátorském angažmá stříhat žádnou pásku u významné stavby ani poklepávat na základní kámen.

Vyčerpala se na začátku své pražské krasojízdy slavnostním otevřením dvou do značné míry kontroverzních děl – tunelu Blanka a pokračování trasy metra A do Motola, které zdědila ještě z dob primátora Pavla Béma (ODS). Praha má přitom takový rozpočtový přebytek, že se rozhodla předčasně splatit osmimiliardovou půjčku u Evropské investiční banky. Všechny největší dopravní investice – pokračování vnějšího a vnitřního silničního okruhu, trasa metra D a rychlodráha na letiště –, které ovlivní život a rozvoj nejen hlavního města, nejsou ale tak připravené, aby se dalo v jejím volebním období kopnout.

Metropolitní priority

Společnost Deloitte v únoru sestavila žebříček investičních priorit města. Vyšlo jí, že by se měl nejdřív dostavět vnitřní městský okruh, který naváže na Blanku a povede na východ metropole. Z okruhu je v provozu 22 kilometrů, dostavět chybí deset. Následuje rychlodráha na letiště a dál do Kladna. Investorem stavby, která se připravuje už čtvrt století, je ovšem stát. Na třetí místo posadili analytici investice do technologických inovací pro správu města – projekt Smart Cities.


Přečtěte si s primátorkou exkluzivní rozhovor:

Musíme v Praze zprovoznit brownfieldy, říká primátorka Krnáčová

Adriana Krnáčová


Až za ním je dostavba vnějšího Pražského okruhu, z něhož je v současné chvíli reálná jen jeho východní část od dálnice D1 do Běchovic. I tady je investorem stát. Na pátém místě potom skončilo metro D. Celkem by mělo mít deset stanic s konečnou v Písnici.

I když lze polemizovat s pořadím priorit, není těžké souhlasit s jejich výběrem. Pojďme se tedy podívat, jak si klíčové projekty za Adriany Krnáčové stojí.

Papírový okruh

Nejdůležitější stavbou, která metropoli chybí, je Pražský okruh. (A mimochodem je logickou i právní podmínkou dostavby toho vnitřního okruhu…). Státu příprava fakt drhne – jen územní řízení běželo osm let a skončilo přerušením. Pražští politici si konečně loni, když okruh opět přišel o stanovisko k vlivu na životní prostředí (tzv. EIA), uvědomili, že by bylo záhodno vyvinout nějakou aktivitu. Pokusit se otupit odpor Běchovických, kteří stavbu roky úspěšně torpédují u soudů, nějakou dohodou, měli už dávno. Tady je ovšem šance, že se silnice dožijeme, o dost vyšší než u okruhu vnitřního. Tzv. Blanka II se chystá v horizontu deseti let, a to v optimistické řeči politiků. Jak chce město do té doby vyřešit situaci v ulici V Holešovičkách kromě toho, že se odvolá po prohraném soudu s těmi, kteří žalovali Prahu kvůli překročeným hlukovým a emisním limitům, stále není jasné.

Metro bez stanic

Další stavbou, která drhne a padá na rozdíl od Pražského okruhu jen na vrub radnice na Mariánském náměstí, je trasa metra D. Ta se vesele projektovala, aniž by někoho napadlo oslovit majitele potřebných pozemků. Nemluvě o tom, že město nemá žádnou majetkověprávní pozemkovou politiku obecně… A tak se v polovině vlády Krnáčové najednou zjistilo, že vlastníci parcely prodat nechtějí, bez čehož se ale metro stavět nedá. Pražané se pak dost pobavili, když politici prezentovali možnost, že metro bude v provozu bez některých stanic tam, kde se s majiteli parcel nepodaří dohodnout. Jeden z nich dokonce napadl u soudu územní rozhodnutí na celou stavbu metra, a pokud by uspěl, průšvih je dokonán… Že nejde o vtip, v rozhovoru potvrdila i primátorka. I tehdy, kdyby se to nakonec povedlo, začne se ovšem budovat jen část metra z Pankráce do Písnice, protože etapa na náměstí Míru, která by umožnila opravit Nuselský most, přijde na řadu na základě rozhodnutí této koalice až „někdy příště“.

Na letiště po kolejích

Poprvé se nyní zdá, že Praha se státem konečně prosazuje jedny a ty samé koleje na letiště. Rychlodráhu na Kladno už jeden pražský primátor „zamázl“, když nejprve prolobboval metro A na letiště, které následně bémovskou otočkou poslal místo toho k Motolu. Vedení města rychlodráhu podporuje, jen je možné, že ji Praha tentokrát umrtví nikoli ideově, ale nákladově. Projekt, kterému zatím nevyšla ekonomická efektivita nutná pro evropské dotace, už Praha „prodražila“ o tři miliardy, když na státu vybojovala tunely pod Střešovicemi.


Přečtěte si víkendového průvodce Prahou:

Zůstaňte v Praze! Průvodce týdeníku Euro víkendovou metropolí #48

Ilustrační foto


Hodnotit projekt Smart Cities, na který jsou alokovány miliardy, primátorka jej adoptovala a moc ráda o něm mluví, je předčasné. Buď se opravdu podaří Prahu pomocí technologií trochu „zchytřit“, nebo se může překlopit v pěkný IT tunel. Nápad vykoupit brownfieldy uvnitř města by byl logický, ale žijeme v době posudkové, a je tedy otázkou, zda je vůbec reálné domluvit se s majiteli na ceně.

Mít vize Prahy jako sladkého větrníku je jistě pěkné, pokud je ale pro rozvoj města něco zásadní, pak je to nový Metropolitní plán, který tato koalice pod vedením Krnáčové málem, ne-li úplně zabila.


Z Prahy čtěte více:

„Hořkost v ústech“. Pražský „maršmeloun“ mění majitele

Bytů je málo. Většina developerů zvedne ceny

Netransparentní. Tendr na úklid pražského metra zrušil regulátor

Stanice pražského metra Můstek