Poslanci chtějí urychlit výstavbu vysokorychlostní železnice o 10 let - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Poslanci chtějí urychlit výstavbu vysokorychlostní železnice o 10 let

, čtk,
Poslanci chtějí urychlit výstavbu vysokorychlostní železnice o 10 let
Zdroj: S. Terfloth (Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0 de)

Poslanci napříč parlamentními stranami podpořili výstavbu vysokorychlostní železnice v Česku. Vláda má podle nich plánovat tratě pro rychlost minimálně 300 kilometrů v hodině a uspíšit jejich přípravu. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Výstavbu je možné zahájit v roce 2025 a v roce 2035 ji dokončit.

„Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst, co se týče výstavby dopravní infrastruktury,“ řekl poslanec TOP 09 František Laudát. Česko by se podle něj mělo s přípravou vysokorychlostních tratí dostat alespoň na úroveň Británie, kde příprava před zahájením výstavby trvala osm roků.

Podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česko zvládlo jak z hlediska peněz, tak i stavebních kapacit. Smyslem dnešního prohlášení má být podle zúčastněných poslanců zavázání vlády a zbylých politických sil, aby na časově náročné přípravě spolupracovaly. Vláda by se pak měla zavázat k plnění konkrétních kroků ve stanovených termínech, což by Sněmovna měla do budoucna kontrolovat.

Poslanci podporují výstavbu nových tratí, a nikoliv modernizaci stávající sítě na rychlosti kolem 250 kilometrů v hodině. Právě rychlost 250 kilometrů za hodinu je nejnižší rychlostí, pro kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyhodnocovat ekonomickou efektivitu projektů rychlostních tratí. Opuštění stávajících konvenčních tratí u dálkové osobní dopravy podle poslanců zlepší dopravní obslužnost regionů. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Rozhodnutí poslanců dnes ocenilo i Centrum pro efektivní dopravu (Cedop), které výstavbu vysokorychlostních tratí v Česku dlouhodobě prosazuje. „Poslanecká sněmovna správně rozhodla, že parametry budoucích tratí musí být na úrovni doby a do přípravy musí být zapojena celá vláda a sněmovní hospodářský výbor. Jedině tak nebudou vznikat paskvily jako třeba poslední návrh ministerstva dopravy, aby rychlovlaky Praha – Ostrava jezdily přes stanici Přerov šedesátikilometrovou rychlostí,“ uvedl Petr Šlegr z hnutí, které má nově spolupracovat na přípravě studie proveditelnosti pro uvažovanou rychlotrať z Prahy do Drážďan.


Přečtěte si o plánech na vysokorychlostní železnici:

Vysokorychlostní železnice v Česku? Za půl bilionu

Miroslav Zámečník: A vidíte, to jsem si ani nevšim’ aneb Miliardy v českých rychlotratích

Makrooko Miroslava Zámečníka

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.

Kromě Kolovratníka a Laudáta se dnešní tiskové konference účastnili například poslanci Karel Šidlo (KSČM), Marek Černoch (Úsvit) a Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podporu jejich prohlášení vyjádřil i bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který se ale ranní konference neúčastnil.

První projekty vysokorychlostních tratí jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k výstavbě jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030.

Sněmovna dnes dopoledne po debatě k tomuto tématu schválila usnesení, v němž mimo jiné žádá vládu, aby za prioritu považovala spojení z Drážďan do Břeclavi a také do Ostravy. Pokud to bude odůvodněné, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav – Mnichov. Sněmovna také žádá vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.


Ohodnoťte tento článek
Diskuze