Orovillská přehrada byla varování. Pohroma může přijít i jinde - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Orovillská přehrada byla varování. Pohroma může přijít i jinde

,
Orovillská přehrada byla varování. Pohroma může přijít i jinde
Zdroj: Profimedia.cz

Nebezpečí obrovských záplav, jež vyhnalo z domovů na 200 tisíc Američanů, se může každým dnem objevit i jinde.

Roman Polanski vytáhne nůž a ve znepokojivě realistické demonstraci síly nařízne Jacku Nicholsonovi nos. V proslulém výjevu z filmu Čínská čtvrť jde o varování: Nicholsonova postava se stala svědkem toho, jak kdosi vypouští drahocennou pitnou vodu z přehrady a nelegálně – a na úkor veřejného blaha – ji nechává odtéct na soukromé pozemky. U přehrady se sbíhaly nitky velkého kšeftu a vysoké politiky.

V polovině února se obyvatelům severní Kalifornie dostalo „od vody“ nevybíravého varování. I tady hrály roli politika a byznys, jen v obráceném gardu: oné drahocenné komodity, jež je v posledních letech v převážně vyprahlé Kalifornii čím dál vzácnější, bylo najednou příliš mnoho. Rychlá a nevábná smrt ve vodním proudu, před níž Polanski varoval Nicholsona, mohla potkat na dvě stě tisíc obyvatel údolí Feather River. Nakonec to dopadlo celkem dobře, ale něco podobného hrozí daleko většímu počtu lidí po celé Kalifornii.

Technologický div

Orovillská přehrada zhruba sto kilometrů na sever od hlavního kalifornského města Sacramenta je jedním z klíčových bodů vodního systému, jenž se táhne celou Kalifornií a má přivádět vodu z relativně vlhkého severu na suchý jih. Byla dokončena v roce 1968; tehdy patřila k divům technologické vyspělosti, když na jejím úpatí začala fungovat největší podzemní vodní elektrárna své doby.

Orovillské předpeklí, plánek hrozící katastrofy při možném protržení kalifornské přehrady

Plánek hrozící katastrofy. (Zdroj: USA Today)

Přehrada byla postavena za federální peníze, což je důležitější, než by se na první pohled zdálo. Dnes je její provoz financován z prostředků státu Kalifornie, jehož rozpočet je chronicky přetížený. Jedním z důsledků tamní přímé demokracie (o kdečem se rozhoduje v referendech) je, že polovina státních výdajů musí jít na školství a zároveň ze zákona nelze zvyšovat některé druhy daní. Není divu, že peněz v tamním rozpočtu nebývá nazbyt.


Přečtěte si, jak se katastrofu podařilo zažehnat:

Kalifornská katastrofa zažehnána. Nejvyšší přehrada USA je stabilizovaná, protržení nehrozí

 Poškozená kalifornská přehrada Oroville


Vládu v Sacramentu to nutí stanovovat priority střídmě. Systém přehrad, jenž původně měl dvojí funkci – v deštivých obdobích bránit povodním, za sucha držet zásoby pitné vody – se v posledních desetiletích věnoval drtivou většinou posledně jmenovanému účelu. Kaliforňané jsou zvyklí počítat s mnoha vrtochy tamní přírody od sucha až po zemětřesení, povodně k jejich prioritám však nepatří.

Sníh a déšť

Letošní zima přinesla po celé Kalifornii mohutné sněžení. V pohoří Sierra Nevada na severovýchodě státu napadlo až pětinásobné množství sněhu ve srovnání s obvyklým přídělem.

Za běžných okolností by to bylo požehnání. Kalifornie již několik let trpí krutými suchy; na jihu země už například běžně platí zákazy kropení trávníků před domy, majitelé proto plochy natírají na zeleno (jako kdysi vojáci Československé lidové armády). Rezervoáry pitné vody, jejíž nedostatek proti sobě poštval filmové postavy Polanského a Nicholsona, se vesele plnily.

Čím hrozila voda. Jak se voda přelévala přes zeď nouzového přepadu, začala podemílat terén, přes nějž mířila do údolí řeky Feather. Kdyby eroze pokročila příliš blízko hlavní zdi přehrady, hrozilo by její zničení a nekontrolované vypuštění milionů kubíků vody do říčního koryta.

Voda začala podemílat terén. (Zdroj: LA Times)

Ke sněhu se však naneštěstí přidal déšť. V oblastech, kde jindy prší sotva jednou za rok, naměřil NASA letos v lednu několik dnů, kdy spadlo stěží uvěřitelných pětadvacet centimetrů vody a více. Nádrže na horních tocích najednou dosáhly stavu, kdy musely vodu upouštět, čímž ještě zesilovaly tlak na veškeré nádrže níže v kaskádě.

Orovillská přehrada nebyla výjimkou. Její systém umožňuje případnou přebytečnou vodu vypouštět regulovatelným přepadem (viz nákres). Kdyby ani to nestačilo, existuje ještě záložní, nouzový přepad. Ten je vytvořen tak, že přehradní hráz je v místě vedoucím na neobydlený svah o šest metrů snížená. Proti již tak nepravděpodobnému přívalu příliš velké vody tudíž měla být přehrada dobře chráněna.

Biblická potopa

Nebyla. Podle očitých svědků, které citovaly místní zdroje, to pod přehradou vypadalo jako biblická potopa. Tam, kde býval vždy suchý betonový kanál přehradního přepadu, se valily více než stokilometrovou rychlostí tisíce krychlových metrů vody.

Padesát let stará stavba nemohla takový nápor vydržet – a také nevydržela. Zhruba ve dvou třetinách cesty kanálu, jenž vede vodu od přepadu na vrcholu přehrady do řeky, se začal beton drolit. Během několika hodin byl kanál v tak špatném stavu, že vedení přehrady nemělo jinou možnost než proud vody omezit – a vystavit tak statisíce obyvatel území dále po proudu řeky smrtelnému nebezpečí. Že na tragédii nakonec nedošlo (tak to alespoň vypadalo na konci minulého týdne, kdy úřady uvažovaly o zrušení evakuačního příkazu pro více než 188 tisíc lidí), je více dílem příznivé shody okolností než čehokoli jiného.

Omezení proudu vody tekoucí regulovaným běžným přepadem mělo za následek, co se dosud nikdy nestalo: na řadu přišel neregulovaný, nouzový přepad. A najednou se zjistilo, že problém je daleko horší, než se zdálo. Nouzový přepad totiž – jakkoli to zní neuvěřitelně – nebyl připraven na to, že přes něj bude skutečně protékat obrovské množství vody. Okamžitě začala působit eroze; laicky řečeno, voda si v místě, kudy měla jen sklouznout do řeky, začala nekontrolovaně hloubit vlastní koryto.

Mezi dvěma zly

Šéfové přehrady tak byli nuceni rozhodovat se mezi dvěma zly: buď hnát vodu naplno poškozeným přepadem a riskovat jeho totální zničení, nebo v podstatě obětovat nezpevněný nouzový přepad. Obojí hrozí pekelným průšvihem, protože čím větší je vnitřní eroze terénu (viz nákres), tím větší je možnost narušení statiky celé stavby. Pokud by v horách ještě týden pršelo, mohla být v ohrožení celá přehrada. Jaké by to mělo důsledky? „Přijít o Oroville by bylo pro vodní systém velkou ranou,“ citoval deník Los Angeles Times Petera Gleicka, vodohospodářského experta z oaklandského Pacifického ústavu. „Ale kdyby se přehrada protrhla, byl by nedostatek pitné vody pro údolí řeky Feather rozhodně až druhotným problémem,“ řekl kulantně.

Komu patří voda. Voda je v Kalifornii vzácnou komoditou a zároveň ničivou silou. O práva na ní se dělí několik subjektů rozličné povahy, což vodohospodaření žádnému z nich nijak neusnadňuje.

Voda je v Kalifornii vzácnou komoditou. (Zdroj: US Bureau of Reclamation)

Maléru přitom šlo do jisté míry předejít. Kdyby byla plocha nouzového přepadu také betonová jako v případě přepadu běžného, nebezpečí by zmizelo (či by bylo redukováno na minimum). Tak je tomu například u nedaleké Folsomské přehrady, kde před dvanácti lety nechali nouzový přepad pro jistotu vybetonovat. Proč ve Folsomu ano, a v Orovillu ne? Odpověď je jednoduchá: Folsomskou přehradu spravuje federální vláda, zatímco tu orovillskou stát Kalifornie – a ten, jak bylo řečeno, na velkou investici nemá dost peněz. Vtip je samozřejmě v tom, že teď bude oprava přehrady stát podle prvních odhadů mezi 100 a 200 miliony dolarů, kdežto vybetonování by bylo o řád levnější.

Situaci zhoršuje fakt, že Folsomská přehrada je výjimkou: většina ostatních vodních děl je na tom stejně jako Oroville. Komentátoři tamních novin to sborem označili za známku úpadku celé kalifornské společnosti.

Tentokrát přispěchala na pomoc šťastná shoda okolností, když včas přestalo pršet. To však neznamená, že země je z nebezpečí venku: voda, která z Orovillské přehrady odtekla, zatíží veškeré nádrže po proudu řeky. „Nejméně devět přehrad na dolním toku Feather River má před sebou složité období,“ řekl Los Angeles Times vodohospodář Gleick. Jinými slovy, Kaliforňanům nezbývá než doufat, že nebude moc pršet.


Čtěte další články autora:

Sběratel whisky Thomas: 4500 lahví a zdvojnásobený vklad

Milovaný superchytrý vůz. Kam se vyvine vztah člověk – auto?

Špionka Cayla. Německo zakázalo mluvící panenku

 Panenka Cayla


Ohodnoťte tento článek
Diskuze