Odpor k jádru znemožní včasnou záchranu klimatu, tvrdí studie

28. června 2016, 15:39 - Jonáš Kříž
28. června 2016, 15:39

Emise skleníkových plynů by v Evropě měly do roku 2050 v porovnání s devadesátými lety klesnout o více než 80 procent. Globálně by snížení mělo činit procent šedesát. Plán, ke kterému se vyspělé země zavázaly, je nyní podle Světové asociace pro jadernou energetiku v ohrožení kvůli nedostatečné výstavbě a podpoře jaderných elektráren. Názory expertů se rozcházejí.

„Rychlost výstavby je nedostatečná pro to, aby bylo v boji proti globálnímu oteplování možné dosáhnout stanovených cílů,“ tvrdí Agneta Rising, šéfka Světové asociace pro jadernou energetiku.

K náhradě plánovaného výpadku „špinavé“ energie by podle ní bylo zapotřebí minimálně tisíc gigawatů elektřiny pocházející z jádra. Současný výkon jaderných elektráren však globálně nedosahuje ani poloviny (pro ilustraci: jeden gigawat je schopen energií zásobovat přibližně sedm set tisíc domácností).

Při současném tempu vývoje technologií a nárůstu jaderných kapacit by to podle asociace znamenalo stavbu přibližně stovky nových jaderných elektráren. V minulém roce však byly postaveny pouze tři. Příznivci jaderné energetiky z toho viní nedostatek veřejné podpory v evropských zemích a havárii v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011.

V reakci na ní Japonsko trvale odstavilo všechny své reaktory a také Německo odstoupilo od jádra úplně. Obě země přitom podle agentury Bloomberg v krátkodobém horizontu nahrazují výpadky jádra spalováním fosilních paliv.

Přečtěte si, čím jádro nahradili Japonci:
Zelená Japonsku nevyšla. Klíčovou roli v energetice převezme uhlí

Německo podle údajů Kanadské jaderné asociace zaznamenalo v roce 2013 44procentní nárůst uhelné energetiky, největší skokový nárůst za posledních dvacet let.

Emise skleníkových plynů, které v zemi mezi lety 1990 a 2010 výrazně klesly, tak začaly opět stoupat. Dva roky po Fukušimě tak emise CO2 v zemi stouply o necelé dvě procenta, zatímco v Evropské unii jako celku poklesly o více než procento.

Jaderné projekty v Evropě
Slovensko Dokončuje dva bloky o výkonu 470 megawattů v Mochovcích. Spuštěny by měly být v roce 2017.
Francie Přistavuje blok jaderné elektrárny ve Flamanville o výkonu 1600 megawattů.
Bulharsko Plánuje výstavbu velkého reaktoru v jaderné elektrárně Kozloduy.
Polsko Plánuje výstavbu dvou jaderných elektráren o výkonu 3000 megawattů.

Zdroj: World Nuclear Association

Ani jaderné elektrárny se během provozu neobejdou bez vedlejší produkce „proklínaných“ skleníkových plynů. Jedna jaderná elektrárna v současnosti podle serveru Nuclear-news.net produkuje oproti moderní uhelné elektrárně přibližně jednu třetinu CO2.

K nepřímým emisím lze započítat ty, ke kterým dochází během energeticky vysoce náročné těžby radioaktivních nerostů.

Názory expertů se různí

Podle Dereka Abbota z univerzity v australském Adelaide je „svět, ve kterém jádro nahradí při výrobě elektřiny fosilní paliva, vzhledem k realitě pouhou utopií“.

„Jaderná elektrárna je energeticky náročná a kromě fosilních paliv vyžaduje její konstrukce i celou řadu dalších vzácných materiálů,“ sdělil vědec serveru PhysOrg.com.

Podle jeho výpočtů by jaderných elektráren k omezení skleníkových plynů bylo zapotřebí mnohem více a sice v řádu tisíců. Taková expanze však vzhledem k výši rizika, investic a ekologických dopadů naprosto nepřipadá v úvahu.

Kam směřuje jádro?
Podle Světové organizace pro jadernou energetiku je na světě 437 funkčních jaderných reaktorů a dalších 60 se plánuje. Většina z nich bude stát v asijských ekonomikách. Rychle se rozvíjející Indie chce do roku 2050 získávat čtvrtinu své elektrické energie právě z jádra. Dynamický jaderný program má i Čína, která chce v Jihočínském moři postavit dvacet mobilních plovoucích reaktorů.

Opačného názoru je klimatolog James Hansen z Columbijské univerzity v New Yorku. V roce 2013 byly jaderné elektrárny podle něj v USA zodpovědné za dvacet procent veškeré elektrické energie a údajně pomohly ušetřit 64 miliard metrických tun skleníkových plynů.

„Uhlí je odpovědné téměř za polovinu všech emisí,“ tvrdí Hansen. „Pokud nahradíte uhelné elektrárny moderními a bezpečnými reaktory, můžete vysoký objem emisí velice rychle eliminovat,“ dodává.

Jako důkaz podle něj slouží dosud největší zdokumentované snížení skleníkových plynů v historii. To zaznamenala Francie mezi lety 1970 a 1980 a právě v době, kdy masivně přecházela z fosilních paliv na jadernou energetiku.


Přečtěte si o podpoře jádra v EU:

Obrat? Brusel chce podporovat jadernou energetiku

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Co je dobré vědět o otcovské dovolené po porodu v roce 2018?
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Týdeník Euro z vydavatelství Mladá fronta vydává speciál Top advokátní kanceláře 2017
Auta
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně…
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Nejvlasatější auto světa na sobě vozí 100 kg lidských vlasů za dva miliony korun
Ekologův koutek: Volvo PV544 dostalo motor z tanku. A vypadá brutálně
BMW dá dvě turba na základní dieselový čtyřválec 18d a 20d. Pomůže to spotřebě
Technologie
Intel chce z počítačů odstranit podporu legacy BIOSu, znefunkční to staré OS a hardware
Je plnohodnotný Skype příliš pomalý a přebujelý? Zkuste Skype Lite pro Android
Nejnovější produkt Elona Muska je… powerbanka Tesla
Microsoft experimentuje s vyhledáváním ve Windows. Co možná nabídne Redstone 4?
Opera Dev umožňuje zpřehlednit nabídku se seznamy otevřených a zavřených stránek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít