Odpad ve vzduchoprázdnu. Stát potřebuje 110 miliard na uložení jaderného odpadu

Jan Brož 30. prosince 2017, 11:00  -  Jan Brož
30. prosince 2017, 11:00

Potřebných 110 miliard na uložení vyhořelého jaderného paliva se podaří nastřádat, jen když se v Česku postaví nové reaktory.

Na speciálním účtu u České národní banky leží v současnosti 25,4 miliardy korun. Peníze se tam jen tak neválí, částka narůstá o výnos a hlavně tam každoročně dosypou kolem 1,5 miliardy producenti radioaktivního odpadu, tedy především ČEZ. Jde o takzvaný jaderný účet určený na financování výstavby a následný provoz konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Jen zlomek peněz spolyká provoz již existujících úložišť nízko a středně aktivních odpadů z nemocnic a výzkumu.

Stát nyní řeší otázku, zda peníze na účtu přibývají dostatečně rychle. Výstavba a následný provoz úložiště mají podle odhadů stát 110 miliard korun a k této sumě se naspořené peníze ještě ani nepřibližují. Do zahájení stavby zbývá sice ještě více než 30 let, zda peníze na účtu budou stačit, však závisí především na výstavbě nových jaderných bloků v Česku. Tedy na projektu minimálně stejně časově, administrativně a finančně náročném, jako je samotný hlubinný sklad.

Týdeník Euro má k dispozici studii, kterou si u ČVUT zadala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). A z té vyplývá, že doposud nejasná budoucnost nových jaderných elektráren bude hrát zásadní roli v tom, jestli na účtu v budoucnu nevznikne deficit v řádu desítek miliard korun.

Suma, kterou ČEZ na jaderný účet každoročně odvádí, se totiž odvíjí od množství elektřiny vyrobené v temelínských a dukovanských reaktorech. Za každou megawatthodinu musí zaplatit 55 korun. Pokud by v Česku vznikly nové jaderné bloky, znamenalo by to přirozeně daleko více vyhořelého paliva, a tedy i potřebu postavit mnohem větší a dražší úložiště. (Konkrétně by šlo o 2731 kontejnerů s vyhořelým palivem navíc k 3801 kontejnerům, které vyprodukují už existující reaktory.) Jenže náklady na větší úložiště a následný delší provoz konečnou cenu zdaleka tolik nenavýší a poplatky z elektřiny vyrobené v nových jaderných blocích by je hravě pokryly.

Pokud však nové bloky nevzniknou, hrozí státu při současné výši poplatků fatální schodek. „Z výsledků výpočtů vyplývá, že v případě, kdy již nebudou stavěny další nové jaderné zdroje, je současná výše poplatku 55 Kč/MWh dlouhodobě nedostačující a systém nakládání s radioaktivními odpady je v deficitu,“ varuje studie ČVUT.

Němcům chybí přes sto miliard eur

Jaké to může mít důsledky v praxi, je vidět v sousedním Německu, které vypne své poslední jaderné elektrárny (předčasně) nejpozději v roce 2022. Poté, co kancléřka Angela Merkelová posvětila takzvaný „Atomausstieg“, se ukázalo, že vlastníci elektráren nestačili na uložení paliva našetřit dost peněz. Po dlouhém a emotivním handrkování se nakonec s tamní vládou dohodli, že do státem spravovaného fondu převedou celkem 23,5 miliardy eur a veškeré náklady nad tuto částku zaplatí daňoví poplatníci.

Podle propočtů auditorské společnosti Warth & Klein se cena za úklid po německé jaderné éře vyšplhá až na 170 miliard eur. V tom je sice započítaná i demontáž odstavených jaderných elektráren, kterou si musejí energetické firmy nadále zaplatit ze svého, jen málokdo však pochybuje, že velká jaderná čtyřka (RWE, Vattenfall, E. ON a EnBW) vyvázla ze závazku ohrožujícího jejich samotnou existenci velmi lacino. Svědčí o tom skutečnost, že akcie koncernů po oznámení detailů dohody vystřelily nahoru.

Zpátky do Česka. Pokud jaderné elektrárny nepostavíme, je podle propočtů ČVUT nutné výši odvodu stanovit na 78,4 koruny za megawatthodinu, tedy o třetinu nad současnou sazbu. To by zasáhlo hospodaření ČEZ. Při loňské výrobě Temelína a Dukovan ve výši 24,1 terawatthodiny by to znamenalo o více než půl miliardy vyšší odvod na jaderný účet.

Stát už jednou sazbu citelně navýšit chtěl. Před dvěma lety vláda v rámci atomového zákona navrhla, aby se za každou megawatthodinu platilo až 80 korun, tedy částku velmi blízkou výsledkům propočtů ČVUT. Při projednávání zákona ve sněmovně však poslanec ČSSD Jan Birke navrhl stanovit sazbu na 55 korun, na což poslanci nakonec kývli. Od letošního ledna tak platí ČEZ jen opět korun více než dříve.

V odůvodnění Birkeho návrhu mimo jiné stojí, že není nijak podloženo, proč by sazba poplatku měla být právě 80 korun, a není ani jasné, jak vláda právě k této částce dospěla. Má to jistou logiku: je zbytečné, aby stát bezdůvodně zatěžoval ČEZ, ze kterého do státní kasy plynou každoročně miliardy korun. Aktuální studie ČVUT však nyní právě takové zdůvodnění přináší.

Zda se bude s poplatkem v nejbližší době hýbat, není úplně jasné. Ministerstvo průmyslu na dotaz neodpovědělo. A podle ČVUT není nutné zvedat poplatek okamžitě. Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní vlády nebyly schopny výstavbu nových reaktorů ani definitivně prosadit, ani zarazit a celá jaderná budoucnost Česka se vznáší ve vzduchoprázdnu, jde však o záležitost, kterou bude třeba vyřešit.

Vyplatí se jenom průzkum

Bez ohledu na stav prostředků na jaderném účtu se otázka úložiště začíná dávat do pohybu. Vláda na konci listopadu schválila s mírným zpožděním aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, tedy v podstatě jízdní řád pro proces výstavby, který muselo Česko předložit Unii. Už příští rok bude mít zásadní význam pro výběr lokality, kam se vyhořelé palivo naveze.

V současnosti je ve hře devět možností. Tři lokality jsou na Vysočině, dvě v Jihočeském, jedna v Plzeňském kraji a jedna na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje. V úvahu přichází také okolí obou jaderných elektráren, které byly k původnímu seznamu přidány dodatečně s nadějí, že odpor místních vůči hlubinnému úložišti nebude tak silný. Všude jinde totiž SÚRAO naráží na silnou nevoli obyvatel. Už v příštím roce by měli být vybráni čtyři finalisté, do roku 2025 pak konečný vítěz.

Proces výběru nejvhodnějšího místa přitom zkomplikovalo neprodloužení průzkumu na vytipovaných územích ze strany ministerstva životního prostředí (MŽP). Proti verdiktu se SÚRAO ohradila, po celý rok však správa prováděla pouze „výzkum“, na který nepotřebuje povolení.


Čtěte: Rakouský aktivista: Jaderný odpad si zahrabejte u Prahy, když je tak bezpečný


Podle kritiků z Platformy proti hlubinnému úložišti jde pouze o slovíčkaření a správa v podstatě dále dělala to samé. To situaci v dotčených obcích ještě více vyhrotilo. Ty totiž mají nárok na příspěvek z jaderného účtu ve výši 600 tisíc ročně plus 0,40 koruny za každý metr čtvereční. Ročně to dělá od 0,6 do 6,6 milionu korun, což pro obecní rozpočty není málo. Radnice však peníze dostávají pouze v případě, že leží v průzkumném území. Z výzkumu nemají nic.

Před několika dny MŽP uznalo námitky SÚRAO. Na třech lokalitách průzkumná území až do konce roku povolilo a je pravděpodobné, že stejně se zachová i u dalších čtyř. Obce tedy ještě mají šanci na peníze za letošek dosáhnout.

Pravděpodobně to však bude naposled. SÚRAO totiž chce získat povolení pro průzkumná území pouze zpětně za letošní rok a na příští rok už o něj žádat nebude. „Na základě dat získaných v rámci dosud provedených geologických prací učinila SÚRAO závěr, že na všech lokalitách disponuje již dostatečným množstvím dat, jejichž získání bylo předmětem této etapy vyhledávacích činností, tj. pro potřeby zpracování podkladových dokumentací k zúžení počtu lokalit“ napsal ředitel SÚRAO Jiří Slovák starostům dotčených obcí. Z toho vyplývá, že správa je pevně rozhodnuta držet se časového plánu a v průběhu příštího roku opravdu vybrat čtyři finalisty.

Státu nevěříme

Lze očekávat, že výsledný výběr vyvolá značné rozhořčení ve vybraných územích. To se ukázalo už loni, když tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek uspěchaně rozhodl vyřadit ze soutěže pět z tehdy ještě sedmi lokalit. Zdůvodnil to právě silným odporem místních. Výsledkem však bylo, že zbylé dvě lokality proti Mládkovu kroku ostře protestovaly a argumentovaly tím, že u nich je negativní postoj minimálně stejně silný jako všude jinde. Ministr pak obratem musel vzít vyřazené lokality zpět a otočka ještě více posílila nedůvěru obcí vůči státu.


Kde leží zbytky po jaderné bombě z projektu Manhattan? Na skládce. Čtěte více


Ty si dlouhodobě stěžují na údajnou neprůhlednost celého procesu a kritizují, že při výběru lokality mají jen malé slovo. Že tyto hlasy není radno brát na lehkou váhu, ukazují opět zkušenosti z Německa. Léta se počítalo s tím, že hlubinné úložiště vznikne v dolnosaském Gorlebenu. Poté, co tam energetické koncerny proinvestovaly desítky miliard korun, však plány kvůli masivním protestům veřejnosti vzaly zasvé. Dnes je Německo opět na začátku a počítá, že výběr lokality bude trvat ještě desítky let.

Tuzemští kritici proto radí ubrat a změnit přístup. „Do roku 2025 sice můžou ukázat na místo, ale že by bylo možné garantovat bezpečnost, tím si jistý úplně nejsem. Namístě by bylo rozvolnění a vrátit se kousek zpátky,“ míní Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Související články:

Příprava hlubinných úložišť jaderného odpadu bude stát 1,2 miliardy

Radioaktivní koule do Ameriky? Němci si neví rady s jaderným odpadem

Jaderný odpad má být uložen v lokalitě Horka, nebo Kraví hora


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 3.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Příjmy v předčasném důchodu v roce 2018
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Takhle budou za pár let vypadat hry. Unity je v nejlepší formě
Intel chystá samostatná GPU odvozená z čipů Tiger Lake a Alder Lake. První za dva roky?
Hry pro příležitostné hráče