Moje první velká funkce. Benjamínci české politiky míří do úřadů - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Moje první velká funkce. Benjamínci české politiky míří do úřadů

,
Moje první velká funkce. Benjamínci české politiky míří do úřadů
Zdroj: Jan Mihaliček/Euro

Pečlivá příprava a zájem o lidi ve svém okolí. To je tajemství úspěchu českých politických benjamínků Adély Šípové a Jana Grolicha.

Při příjezdu do jihomoravských Velatic ho skoro minete. Není v úplném středu obce, jak je obvyklé, ale spíš na jejím okraji. Přesto je dominantní. Zdejší nový obecní úřad v opravené budově bývalé školy už na první pohled dává na srozuměnou, že se tady pracovalo s obrovským citem pro historický detail a zároveň i pro soudobou architekturu.

A že vedení obce muselo být natolik osvícené, že si uvědomovalo, nakolik je důležité, aby obecní úřad sídlil v kvalitní budově a současně byl i otevřený obyvatelům obce.

„Všimněte si těch okapů, jak jsou citlivě zasazeny nad historickou římsu, aby ji zbytečně nepoškodily. To není úplně obvyklá věc,“ ukazuje starosta Velatic Jan Grolich (KDU-ČSL) na netradiční zavěšení okapového systému budovy zrekonstruované před čtyřmi lety.

Někdejší základní škola je kromě kapličky na návsi jedinou historickou stavbou ve Velaticích. Samospráva právě v čele s šestatřicetiletým Janem Grolichem se v roce 2014 rozhodla školu zrekonstruovat a vytvořit z ní jedno z nejdůležitějších center sedmisethlavé obce.

Velkorysé prostory bývalých tříd a kanceláří umožnily do budovy umístit kromě samotného úřadu i knihovnu, rodinné centrum a menší kavárnu. Součástí rekonstrukce byla také úprava celého okolí. „Zbourali jsme původní plot, který školu odděloval a byl jakousi bariérou. Dnes budova působí mnohem otevřeněji,“ říká starosta Grolich.

Rekonstrukce velatického obecního úřadu je symbolická. Nejen pro poslední rozvoj Velatic, ale i pro nový styl lidovecké politiky, který reprezentuje Grolich. „Podařilo se mi nastavit lepší atmosféru v obci, ta se oživila, otevřela,“ říká. A volební výsledky důvěru mezi vedením obce a lidmi, kteří tu žijí, potvrzují. V říjnových krajských volbách volili Grolicha tři ze čtyř občanů Velatic. A kromě toho tisíce dalších lidí po celé jižní Moravě. Díky tomu dotáhl Grolich coby lídr jihomoravské lidovce na druhé místo.

Posléze se domluvil s ODS, Piráty a Starosty na koalici a obešel tím vítězné hnutí ANO. A ve středu 11. listopadu bude na prvním povolebním jednání jihomoravského zastupitelstva zvolen aktuálně nejmladším hejtmanem v Česku a jedním z nejmladších českých hejtmanů v historii.

 Současně se stane nejvýše postaveným lidovcem v zemi. Jiného šéfa kraje totiž KDU-ČSL mít nebude, ve vládě není a svého představitele nemá ani v čele žádné z parlamentních komor. „No vidíte, to jsem si neuvědomil. To si ještě musím uvědomit,“ směje se budoucí hejtman. S vedením Velatic chce teď skončit, podle něj nelze zvládat najednou obě funkce, pokud je člověk chce dělat naplno.

Prostě s tím souzním

Ve Velaticích začal „starostovat“ v roce 2010, tedy ve svých 26 letech. Měl pár let po promoci na brněnských právech a zrovna se připravoval na advokátní zkoušky v brněnské advokátní kanceláři se zaměřením na IT právo. Původně si myslel, že odslouží v čele Velatic jen jedno volební období a pak si otevře nějakou menší právnickou firmu. Jenže možnost ovlivňovat chod obce se mu zalíbila.

„Musel jsem si vybrat. Advokacie mě nenaplňovala tolik jako starostování. Potřebuju mít také tu manažerskou práci,“ říká. Kromě nového obecního úřadu stihl ještě ve Velaticích v posledních letech zrekonstruovat kulturní dům či obecní hospodu, na jejichž zvelebení se podíleli především místní řemeslníci.

Ve svém prvním volebním období byl ještě nezávislým starostou. Po několika letech vstoupil k lidovcům. „Nikdy jsem nepřemýšlel nad jinou stranou. Vždycky jsem volil lidovce. Prostě s tím souzním,“ vysvětluje ve své kanceláři s výhledem na zvlněnou jihomoravskou krajinu. Tady ostatně mají lidovci svou tuzemskou základnu. A také díky Grolichovi zřejmě ještě nějaký čas mít budou. Budoucí šéf kraje si svou kampaň do krajských voleb postavil na tom, že se liší skoro ve všem od stávajících (nejen lidoveckých) politiků.

Volební heslo „Grolich je jinej“ to jen potvrzovalo. „Z lidovců trošku vybočuju. Taky proto se mi podařilo oslovit tolik lidí. Pokud jsme chtěli na jižní Moravě získat víc než pět procent, tak jsme museli mířit i mimo naši cílovou skupinu, abychom oslovili také městské liberálnější voliče a mladé lidi,“ míní starosta, který s kampaní do krajských voleb začal už loni s obrovským předstihem.

Sice se podle svých slov nechce přirovnávat ke čtyřiatřicetiletému Sebastianu Kurzovi, který vládne o pár kilometrů jižněji ve spolkové republice Rakousko, ale jistou inspiraci si u něj bere. „On má úplně standardní konzervativní program, který prostě prezentuje liberálně, moderním způsobem,“ tvrdí.

I Grolich má vlastně konzervativní program založený na vztahu k půdě (prosazuje vrácení remízků a mokřadů do krajiny, rozdělení velkých lánů) či na mezigenerační solidaritě (domácí péče o seniory), ale prezentoval ho netradičně. Třeba i pomocí krátkých videí z „roadshow“ po kraji s názvem „Grolich jede“, v nichž zpovídal různé zajímavé místní osobnosti. Grolich má s vystupováním na veřejnosti zkušenosti.

Už od dětství hrál ve Velaticích divadlo, poté vedl místní divadelní spolek a i dnes se věnuje žánru stand-up comedy či improvizovanému divadlu. „To se v politice hodí. Aspoň mě nic nepřekvapí,“ směje se za volantem svého vozu, když nám ukazuje novou alej stromů, které nechal vysadit mezi jednotlivými poli nad Velaticemi.

Marian mi nevadí

Grolich zatím popírá, že by v příštích letech mířil výš než na brněnské Žerotínovo náměstí, kde sídlí jihomoravské hejtmanství. Ale někdy v budoucnu to nevylučuje. A už ví, co by na KDU-ČSL chtěl změnit. Lidovecké kampaně jsou podle něj zaměřené jen na tradiční volební jádro. Měly by se víc rozkročit i k jiným voličům.

„Další věcí je personální obměna. Pořád za nás kandidují lidé, kteří nás v roce 2013 vrátili do sněmovny. Tenkrát možná šlo o zajímavé mladé tváře, ale dnes už to jsou tváře staré a ohrané,“ nebere si servítky vůči stranickým kolegům. Myslí tím i současného předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku? „Mně zrovna Marian nevadí, ale když jsme nedávno volili nového předsedu, mezi kandidáty nebyla žádná nová tvář, žádný nový impulz,“ dodává.

Lidovce podle jeho názoru výrazně poškodil rozchod s hnutím STAN před třemi lety poté, co s ním plánovali společnou předvolební koalici. „To byl zlomový bod, který nás mohl vystřelit nahoru, ale my jsme udělali strategickou chybu. Nevím, jak to říct slušně, možná to byla připosranost. Od té doby je STAN vnímaný velmi pozitivně a my jsme naopak vnímáni negativně. Stojí strašně moc práce, abychom zase získali nějakou pozitivní energii,“ říká s tím, že minulý týden stvrzená koalice s ODS a TOP 09 je pro lidovce momentálně tím pravým spojením.

„Teď je mnohem strategičtější, aby se vytvořily dva bloky: jeden konzervativnější a jeden liberálnější složený ze STAN a Pirátů. Pokud by se STAN připojil k té konzervativnější trojici, tak už nezískáme další hlasy. Naopak když se připojí k Pirátům, mohou získat hlasy i mandáty navíc,“ uvažuje Grolich.

KlaPiCe

Ať už předvolební spolupráce naznačená v Grolichových úvahách dopadne jakkoli, jisté je, že na české politické mapě začíná být živo. Důkazem je mimo jiné i fakt, že po nedávných krajských a senátních volbách není Grolich jediný, kdo se od svých kolegů ve vysokých politických funkcích výrazně odlišuje nízkým věkem. Za další novou tváří na politické scéně jsme se vypravili na Kladno.

Je podzimní podvečer a obchody na ulici Generála Klapálka pomalu zavírají. Jeden ale ještě svítí. Není to běžný obchod. Ze stropu visí vlajky Pirátské strany a na zemi jsou naskládané bedny s citrony a jogurty.

Tady se za potraviny neplatí. A za stolem nesedí pokladní, ale historicky nejmladší česká senátorka Adéla Šípová. Čtyřicet jí bylo teprve na konci září, takže do horní komory českého parlamentu stihla kandidovat opravdu jen těsně. Zato její volební výsledky jsou více než jasné. Ve druhém kole porazila starého známého politického harcovníka z ODS Petra Bendla, když získala sedm z deseti hlasů voličů na Kladensku.

Uspěla i díky tomuto „obchůdku“, kde teď sedí. Ve skutečnosti jde o Kladenské pirátské centrum (KlaPiCe) – právní poradnu a výdejní místo potravinové banky.

„Odsud jsme dělali naši kampaň. Nikdy předtím jsem žádnou nedělala, takže s tím moc zkušeností nemám. Ale nakonec odpovídala tomu, jak jsem založená. Mám ráda, když nějaká věc nemá jen jeden účel, když je lidem zároveň prospěšná,“ říká čerstvá politička, která za Piráty kandidovala jako nezávislá.

Před lety začínala v Kladně jako samostatná advokátka, poté pracovala ve větších pražských advokátních kancelářích, kde působila až do letošního února. „Naučila jsem se spoustu věcí a dovedností, ale moc mě to nenaplňovalo. Měla jsem pocit, že nemám na nic vliv. Byla jsem jen takový dělník. Chyběli mi obyčejní lidé,“ tvrdí. Její rodina vždy politikou žila. Pradědeček Adély Šípové Karel Kácl byl poválečným poslancem za Kladensko, nejprve za národní socialisty, po únorovém puči za socialisty.

„Velká část mé rodiny jsou přívrženci ODS. Já jsem o něco solidárnější. Byli překvapení, že vůbec kandiduju za Piráty, to je pro ně něco nepřijatelného. A také že kandiduju jako matka,“ říká Šípová s odkazem na svou velkou rodinu s pěti dětmi.

Letos v březnu se na ni obrátila jedna z bývalých kladenských radních s dotazem, jestli by jí pomohla se seznamem právních poraden, kam by se mohli obrátit občané Kladna, kteří nebudou mít kvůli koronavirové krizi peníze na nájem v městských bytech. Šípová ji nejprve odkázala na advokátní komoru a neziskové organizace, jež mohou pomoci. Ale to je vše trochu komplikované.

Nakonec se tedy do právního poradenství pustila sama a vedení města jí vyhradilo prostory přímo na radnici, kde jeden den v týdnu nabízela bezplatnou právní pomoc lidem v nouzi. Později poradnu přesunula právě do Kladenského pirátského centra, kde pokračuje doteď.

Charitativní politici

„Chodily za mnou desítky lidí týdně. Matky z ubytoven, jež se domáhají nedoplatků na výživném, senioři, Romové, kteří třeba dostali neplatnou výpověď a žijí v hrozných podmínkách. Někdy přišli hlavně pro potraviny, ale pak řekli: Já mám také problém s nájmem… I dnes existují lidé, kteří nemají internet, jejich gramotnost je dost nízká a nevědí, kam se mají obrátit,“ říká Šípová stále tak trochu plaše. Na mediální pozornost si podle svých slov ještě zvyká.

Během kampaně se také zapojila do vydávání obědů zdarma bezdomovcům, rozjela už zmíněnou potravinovou pomoc a kvůli tomu založila Nadační fond humanitární pomoci. Ten má podat pomocnou ruku lidem, na než ostatní politici zapomněli. „Myslím, že politici jako třeba Petr Bendl jsou dost odtržení od reality. Úplně nevědí, jak tito lidé žijí,“ říká Šípová v narážce na svého soka z druhého kola říjnových senátních voleb. Šípová bude na účet fondu posílat část svého senátorského platu. „Myslím, že politici by měli být charitativní,“ míní.

Věnovat se déle než půl roku intenzivní kampani a práci pro lidi si mohla dovolit i díky dědictví po dědečkovi. „Minulý rok jsem zdědila po dědovi nějaké peníze, tak jsem přemýšlela, jestli si mám koupit auto, nebo co jiného by mi udělalo radost. Nakonec jsem se rozhodla, že to využiju ke svému živobytí po dobu kampaně. Jinak jsem dost skromný člověk,“ líčí Šípová.

Na práci v Senátu se hodně těší. Začíná stejně jako Jan Grolich ve středu 11. listopadu. Prvním cílem je pro ni zefektivnění exekucí. Šípová je velkou zastánkyní takzvané teritoriality, současný výběr exekutora ze strany věřitele považuje za nespravedlivý.

„Nevidím důvod k tomu, aby jedna strana měla právo vybrat si exekutora a druhá ne. Mělo by být pevně stanoveno, kdo tím exekutorem bude,“ argumentuje nová senátorka. Současný systém „tržních exekucí“ podle ní poškozuje drobné věřitele a je extrémně nevýhodný pro dlužníky. Ti mají pak menší přehled, co komu dluží a menší šanci se z toho všeho vymanit.

„Nedává smysl, aby jednu čtvrtinu exekucí v Česku měl na starost jediný úřad, který navíc sídlí v Přerově,“ dodává. Dlouhodobě neřešené exekuce Šípová vnímá jako jednu z největších bolestí české společnosti a kvůli koronavirové krizi očekává, že se z nich stane problém číslo jedna.

Další prioritou historicky nejmladší české senátorky je dostupné bydlení. Obce podle její představy musejí získat finance na to, aby znovu rozjely výstavbu obecních bytů nebo aby je mohly nakupovat.

„Kilometr odsud vyrůstají děti na ubytovnách, které byly původně zamýšlené jako dočasné bydlení pro dělníky. Vyrůstají mezi štěnicemi, neexistuje tam žádná hygiena,“ říká za stolem svého pirátského centra, který se stal pro stovky Kladeňáků i lidi z okolí vítaným záchranným bodem v jejich nouzi.

Svými prioritami Šípová zároveň ukazuje, že úspěšná politika v roce 2020 se vlastně tolik neliší od té, kterou dělali její předchůdci před sto lety. Středem zájmu zůstává člověk a jeho životní problémy.