Macrona čekají rozhodující dva roky do voleb, podaří se mu prezidentství obhájit? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Macrona čekají rozhodující dva roky do voleb, podaří se mu prezidentství obhájit?

,
Macrona čekají rozhodující dva roky do voleb, podaří se mu prezidentství obhájit?
Zdroj: čtk

Když byl v roce 2017 Emmanuel Macron zvolen francouzským prezidentem, očekávání jeho plánů byla nejen ve Francii vysoká. Po třech letech jeho vlády však už je zřejmé, že reforma, kterou Francouzům ve volební kampani sliboval, se zřejmě neuskuteční. Macron tak dva roky před konáním voleb hledá cesty, jak by se mohl v Elysejském paláci udržet i dalších pět let. Podaří se mu přesvědčit jeho dřívější pravicové odpůrce, že je nejlepší volbou?

V průběhu globální pandemie většina světových lídrů zažívala nárůst podpory napříč společností. Například německá kancléřka Angela Merkelová byla před rozšířením onemocnění covid-19 odepisována, ovšem reakce na koronavir jí pomohla opět získat ztracenou důvěru Němců. Hlava Francie se těchto pozitivních důsledků, jinak tragické pandemie, nedočkala. Naopak důvěru občanů čím dál více získával předseda francouzské vlády Edouard Philippe.

Macron se původně profiloval jako centristický kandidát, jako kompromis mezi selhávajícími sociálními demokraty, konzervativními republikány a extremistickou Marine Le Penovou. Pozicování doprostřed politického spektra se Macronovi vyplatilo a podařilo se mu porazit „staré struktury“ francouzské politiky, proti nimž se vymezoval. Francouzská společnost si od proevropského reformního kandidáta slibovala mnohé, avšak „Manu“ nedokázal protlačit důchodovou reformu, zvýšení daní elitám a nakonec ani zdražení pohonných hmot.

Pár výrazný úspěchů se však Macronovi přisoudit dá – značné snížení nezaměstnanosti a postup v evropském integraci. Už od počátku svého prezidentství dává důraz na evropskou politiku, krátce po zvolení dokonce během projevu u řeky Sorbonny předestřel svůj plán, na integrovanější a ve světě aktivní Evropskou unii. Dlouho narážel na nesouhlas ostatních členských států, až koronavirová pandemie mu umožnila prosadit něco historického – dohoda členských států na společnou půjčku pro fond obnovy je z velké části hlavně krok k větší integraci EU, a hlavně k blíže k té EU, jakou si ji Macron vysnil.

Liberálnímu francouzskému prezidentovi tak pomalu začalo docházet, že slibovaná reforma nebude tak prostupná, jak si na počátku volebního období sliboval. A stejné zklamání cítí i jeho voliči z roku 2017, když jen 76 procent z nich chce Macrona volit i za dva roky. Pro srovnání, jeho protikandidátku z druhého kola, Marine Le Penovou, chce volit 90 procent jejích voličů. Navzdory tomu, že Macrona zvolil před třemi lety hlavně levicový elektorát, který ve předešlých volbách volil Francoise Hollanda, v těch dalších volbách by voličstvo Macrona mohlo být více namixované.

Aktuální francouzský prezident bude chtít zřejmě v roce 2022 oslovit i pravicové voliče, čemuž nasvědčuje i výběr nového premiéra Jeana Castexe, který se ve vládních strukturách pohyboval už za dob konzervativního Nicolase Sarykozyho. Jak konstatuje novinář Ido Vock pro britský web New Statesman: „V průběhu volebního období se Macron přeměnil z radikála slibujícího otřes systému na držitele úřadu obklopeného zástupci establishmentu.“

Obhájí Macron v roce 2022 prezidetnský mandát?

Emmanuel Macron se ze svých let v úřadu při odporu hnutí Žlutých vest poučil, že nelze učinit rozhodnutí, se kterými nesouhlasí podstatná část společnosti s tím, že „osvícený“ panovník svým obyvatelům teprve vysvětlí, že zvolené řešení je správné, ale že to pochopí až později. Zřejmě tak nelze čekat od dalších let Macronovy vlády, že by se Francie radikálně změnila, jak stále ještě mladý prezident před třemi roky sliboval.

Bruselský vlivný server Politco konstatuje, že Macron by potřeboval ekonomický zázrak a hodně štěstí k tomu, aby si podržel svou korunu a udržel Francii co nejdál od vlády krajně pravicové Le Penové. Je pravdou, že země galského kohouta koronavirovou krizi utrpí ze všech zemí skoro nejvíce – nejen, že z evropských zemí patří mezi nejvíce postižené nákazou, ale značná část tamního průmyslu je opřena o turismus. Francie je nejnavštěvovanější zemí světa, každý rok do ní přijede kolem 90 milionů turistů a Francie je také domovem gigantů leteckého průmyslu – AirFrance-KLM a Airbusu.

Právě z ekonomických dopadů by mohla těžit radikální politička Le Penová, avšak zatím se dle průzkumů její volební preference spíše mírně snižují, jelikož v dobách pandemické krize zřejmě její protiunijní a antimigrantská rétorika nezabírá do takové míry jako v časech prosperity.

Na Macronovi tak bude, aby v průběhu dalších dvou let přesvědčil bohatší Francouze, že z pravice pro ně žádný lepší kandidát nevzejde a zároveň mladší progresivnější voliče, že to s aktuálními tématy jako je klimatická nouze nebo zastoupení žen myslí opravdu vážně. Nebude to pro něj lehká mise, avšak bez naděje rozhodně není, stále mu důvěřuje 39 procent obyvatel. A na tom se dá stavět.

Macrona čekají rozhodující dva roky do voleb, podaří se mu prezidentství obhájit?
5 (100%) 2 hlasování
zdroj: newstatesman.com, politico.eu, cnbc.com
Diskuze