Macron versus islám. Erdogan volá po bojkotu francouzských výrobků - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Macron versus islám. Erdogan volá po bojkotu francouzských výrobků

,
Macron versus islám. Erdogan volá po bojkotu francouzských výrobků
Zdroj: Ashraf Amra \ apaimages/SIPA/2010280856/Profimedia.cz

Teroristický útok vyprovokovaný použitím karikatur proroka Mohameda během školních hodin, se stal poslední kapkou pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, krátce po tragické události oznámil potřebu postavit se radikálnímu islámu. Jeho postoj se setkal se silným ohlasem v arabském světě, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan volá po bojkotu francouzského zboží.

Už od roku 2015, kdy Evropu zachvátila migrační vlna a série teroristických útoků, bylo téma islámu v politickém prostředí výbušné. Právě teroristické útoky, za které ve většině případů byli zodpovědní islamističtí radikálové podporovaní samozvaným Islámským státem, byly silným katalyzátorem vyvolávající negativní postoje k muslimské komunitě. Už tehdy na tvrdém přístupu k islámu politické strany těžily body po celé Evropě, lze mezi ně zařadit Národní frontu ve Francii, Ligu v Itálii nebo i SPD v České republice.

V zemích, kde žije početná muslimská populace, jako je Francie (8 % obyvatel), Belgie (mezi 4 až 6 %) nebo Velká Británie (5 %) sice došlo ke krokům, které měly zabránit radikalizaci místních vyznavačů islámu, dosud však žádný ze států nepřistoupil ke komplexní změně. To chce změnit francouzská hlava státu Emmanuel Macron, V prosinci by měl Macronův kabinet předložit hotovou legislativu.

Francouzský prezident záměr oznámil při projevu po vraždě učitele Sammuela Patyho na předměstí Paříže. V té době ještě nevěděl, že Francie zažije další teroristický útok, tentokrát ve městě Nice. Pachatel během středečního odpoledne nožem zavraždil v kostele tři francouzské občany a další zranil.

Francouzská vláda chce zamezit vlivu zahraničních imámů, těch by mělo na francouzském území v současné době působit kolem tří set, sám Macron to popsal jako „osvobození od zahraničního vlivu“. „Islám je náboženství, které dnes zažívá krizi po celém světě,“ řekl při proslovu. Francouzskému prezidentovi vadí, že ve Francii vzniká „paralelní společnost“ bez vazeb na francouzské hodnoty a zákony.

Podle Macrona došlo k selhání, když se dopustilo, aby se přistěhovalci muslimského vyznání uzavírali do svých ghett. „Tím jsme vytvořili místa, kde myšlenka republiky nebyla důležitá, místo toho v tomto prostředí byly radikální proudy zdrojem naděje,“ prohlásil. Návrh by měl omezit i možnost domácího vzdělávání, to by mělo být možné jen v případě zdravotních potíží. Tím chce francouzská vláda zamezit separace muslimských obyvatel od zbytku země.

Jen v samotné Francii teroristické útoky spojené s radikálními formami Islámu stály život více než 285 lidí. Mezi ty nejničivější se řadí střelba v hudebním klubu Bataclan a vjezd na promenádu ve městě Nice. Při prvním ataku bylo zavražděno 130 lidí, druhý útok si vyžádal 86 obětí. V posledních letech po rozpadu Islámského státu se počet případů snížil, nicméně nebezpečí stále existuje.

Erdoganova odpověď

Plány a prohlášení francouzského prezidenta se však nesetkaly s pochopením u části muslimského světa. Postu hlavního kritika se ujmul turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, podle nějž by Macron potřeboval „mentální vyšetření“. Turecký lídr také vyzval občany k bojkotu francouzského zboží, stejnou taktiku použil už v předešlých letech proti Spojeným státům. Stejně negativní odezvu Francouzi zaznamenali i v Pákistánu, Libyi nebo od států Perského zálivu.

Erdogan ve francouzském tisku, Macron v arabském tisku

Podle Erdogana jde o „anti-islámskou agendu“ Emmanuela Macrona. Turecko a Francie tak na sebe narážejí v posledních měsících už poněkolikáté. Obě země zastávají konfliktní pozice v případě Libye, Náhorního Karabachu i Středozemského moře a stále častěji se na obou stranách objevují silná vyjádření.

Přitom Turecko a Francie jsou formálně spojenci ze Severoatlantické aliance, nicméně je čím dál zřetelnější, že Turecko se od spojeneckého formátu odvrací. Jeho motivace se zdá být poměrně jednoznačná – stát se regionální mocností a konkurovat tak Saúdské Arábii. Dalším důvodem pro Erdoganovy výpady je domácí politika, turecká ekonomika neprožívá nejlepší období, od začátku roku se hodnota turecké liry propadla o jednu čtvrtinu oproti americkému dolaru. Erdogan se tak snaží získat podporu pomocí nekompromisní zahraniční politiky.

Pokles turecké ekonomiky

Výzva tureckého prezidenta k bojkotu francouzských výrobků a zboží přitom není pouze symbolické gesto, obě země mezi sebou čile obchodují a možné přerušení hospodářských vztahů by pro ně mohl znamenat značný problém. Vzájemný o obchod v loňském roce dosáhnul hodnoty 16,6 miliardy dolarů (375 miliard korun), Francie je šestým největším tureckým konzumentem, loni do ní směřovalo 4,3 procent z celkového exportu.

Erdoganovy odvetné kroky se však nevyplácí, turecká lira kvůli tomu klesla na své nové minimum. Ostatně hodnota turecké měny s drobnými výkyvy klesá od roku 2007. I některé konkurující islámské státy v solidaritě s Francii vyzvali k bojkotu tureckých výrobků. Erdogan se tak možná pomalu stává silným regionálním hráčem, ovšem v konflikt se Západem se mu může, zejména ekonomicky, draze vymstít.

Vývoj hodnoty turecké liry, Zdroj: ECB

Jak upozorňuje bývalá francouzská diplomatka Agathe Demarais pro web Politico, situace se pro Turky může zkomplikovat po amerických volbách. Pokud vyhraje Joe Biden, lze očekávat, že postoj Spojených států bude tvrdší než za dob Trumpova prezidentství. Je nutné připomenout, že Donald Trump si s tureckým prezidentem rozuměl více než se svými západními partnery.

Vývoj tureckého HDP od roku 2003, kdy se stal Erdogan poprvé premiérem, Zdroj: World Bank

Pro Erdogana mohly být varováním loňské komunální volby, které v Istanbulu jeho strana prohrála. V turecké politice se jednalo o důležitý moment, neboť samotný Erdogan v roce 1994 začínal na postu starosty Istanbulu. Je tak možné, že turecký „sultán“ přichází o podporu obyvatelstva. Což je o to více překvapivé, když uvážíme, že od roku 2016, kdy proběhl neúspěšný vojenský puč, turecký prezident buď uvěznil či vyhnal většinu svých kritiků a opozičních konkurentů.

Jak potvrzuje i graf vývoje hrubého domácího produktu Turecka od roku 2003, kdy v zemi vládně Erdogan, je zřejmé, že ekonomický pokles růstu nebude možné odůvodnit pouze koronavirovou krizí, která zasáhla většinu států, ale spíše pochybením politického vedení. Turecko se dlouhodobě oddaluje od Evropské unii, do které v minulosti mělo ambice vstoupit. Dosud je dokonce kandidátskou zemí, nicméně už jen málokdo věří, že by se tak skutečně stalo.

Macron versus islám. Erdogan volá po bojkotu francouzských výrobků
5 (100%) 5 hlasování
Zdroj: dw.com, politico.com, news.sky.com, euronews.com
Diskuze