Koncesionářské poplatky jako přežitek? V Británii zuří válka o BBC - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Koncesionářské poplatky jako přežitek? V Británii zuří válka o BBC

,
Koncesionářské poplatky jako přežitek? V Británii zuří válka o BBC
Zdroj: Shutterstock

Britský premiér Johnson chce zrušit koncesionářské poplatky. BBC kontruje úpravou stávajícího modelu.

Když před dvaceti lety Greg Dyke nastoupil do čela BBC jako její generální ředitel, nechtěl o žádné úpravě koncesionářských poplatků ani slyšet. Model veřejného financování nejstaršího veřejnoprávního média na světě pro něj byl svatý.

„Neexistuje žádná jiná alternativa,“ prohlašoval ještě v roce 2002. Dnes má úplně jiný názor. Najednou tvrdí, že v roce 2020 už by nikdo s něčím tak hloupým, jako je poplatek za užívání televizního přístroje, rozhodně nepřišel.

Dykeův postoj k poplatkům možná zrcadlí politický vývoj jeho osobnosti. Někdejší nejvlivnější postava mediálního světa v Británii se od původního zaníceného fanouška Blairovy Labouristické strany přeměnila ve spolupracovníka konzervativců. A v rámci Konzervativní strany není Dyke rozhodně jediný, kdo považuje koncesionářské poplatky v době nekonečného internetu a placených služeb typu Netflix za přežitek.

Brexit Bashing Corporation

Odpor vůči současnému modelu financování etalonu médií veřejné služby vede především britský premiér Boris Johnson, který BBC nemůže odpustit občasné podceňování zastánců brexitu v posledních letech a velice rád ji přezdívá Brexit Bashing Corporation (organizace hanobící brexit). Vláda už na začátku února varovala BBC, že do roku 2022 může dekriminalizovat neplacení poplatků. Tím se stanou de facto dobrovolné. A po roce 2027, kdy by mělo dojít k úpravě zakládací charty, tedy jakýchsi podmínek fungování BBC, může médium o příjem z poplatků přijít úplně.

Poplatek, který se od začátku dubna zvýšil o tři na konečných 157,50 libry (asi pět tisíc korun) ročně, generuje necelé čtyři miliardy liber (skoro 126 miliard korun) za rok a představuje tři čtvrtiny rozpočtu BBC. Podle představ britské vlády by si však BBC měli předplácet jen ti, kteří o ni skutečně stojí. Na stole je tedy přechod k „modelu Netflix“ a britský ministerský předseda už má dokonce jasno i v tom, kde by se mělo začít po výpadku příjmů z poplatků šetřit – navrhuje radikální seškrtání dosavadního počtu rozhlasových stanic, zavření několika televizních kanálů a výrazné omezení výdajů na online zpravodajství.

Ve hře je také přechod k předplácení obsahu, který BBC vyrábí, a to při částečném zachování koncesionářských poplatků. Šlo by tedy o jakýsi paywall model, který známe z většiny současných soukromých médií postupně zpoplatňujících svůj obsah. V rámci předplacené služby by britská veřejnoprávní televize mohla rozšířit svůj streaming. Tento hybridní model obhajují někteří bývalí manažeři BBC.

Vždycky si někoho najdou

BBC přitom finančním tlakům nečelí poprvé. Už v pozdních sedmdesátých letech si labouristická vláda Harolda Wilsona pohrávala s myšlenkou posílat médiu veřejné služby pouze část z výběrů poplatků. Vzájemná nedůvěra mezi vládou a vedením média došla dokonce tak daleko, že si tehdejší šéf BBC nechal prohledat kancelář s cílem najít odposlouchávací zařízení. V 80. letech pak vláda Margaret Thatcherové tlačila předplatitelský model známý dnes jako „model Netflix“, ale tradiční koncesionářské poplatky přežily i železnou lady. Ani v Konzervativní straně však nebyly a nejsou na zrušení hlavního příjmu BBC jednotné názory.

„Jednou je to BBC, podruhé soudnictví, jindy zase občanská společnost. Vždycky si najdou někoho, kdo s nimi nesouhlasí,“ řekl listu Financial Times na adresu vládnoucích politiků Chris Patten, bývalý předseda konzervativců a někdejší šéf BBC Trust, jakési obdoby Rady České televize či Rady Českého rozhlasu. Patten nevidí ani v současnosti žádnou alternativu ke koncesionářským poplatkům, které jediné podle něj mohou uchovat pozici BBC jako národního média a také jako národního majetku.

Nynější útok na samotnou podstatu BBC jako veřejnoprávního média ovšem přichází v okamžiku, kdy organizace hledá nového ředitele, který by se měl vedení ujmout v létě. Ten bude muset začít rázně škrtat ve výdajích a rozhodnout, zda budou i nadále od platby koncesionářských poplatků osvobozené osoby starší 75 let. Model, kdy senioři za média veřejné služby neplatí, je přitom běžný v řadě zemí a zvažuje ho i Česko.

Čas na změnu

Stejně jako většina ostatních médií veřejné služby po celé Evropě se i BBC dostává pod tlak také kvůli stále dostupnějšímu internetu v čele se službami jako YouTube a Facebook či kvůli placeným službám typu Netflix či HBO GO. „Hlavní úkol BBC i New York Times je teď velmi podobný. Máte globálně velmi cennou a důležitou mediální značku a je třeba přemýšlet, jak ji přizpůsobit digitální budoucnosti. Musíte přemýšlet nad tím, jaké změny to vyžaduje,“ řekl zhruba před dvěma lety v rozhovoru pro týdeník Euro bývalý generální ředitel BBC a současný šéf New York Times Mark Thompson.

BBC prohrává hlavně válku o mladé publikum, které „starou tetu“, jak se britskému klasickému médiu přezdívá, trochu s despektem přehlíží. Oxfordský Reuters Ústav pro studium žurnalistiky spočítal, že BBC má v Británii 63procentní podíl na rozhlasovém vysílání, 31procentní podíl na televizním vysílání, ale jen 1,5procentní podíl na času, který Britové stráví s online médii. Thompson proto navrhuje, aby se BBC soustředila právě na tuto slabou stránku. Třeba tím, že posílí streaming a obsah určený pro mobilní zařízení.

BBC se hájí, že stále představuje nejdůležitější médium ve Spojeném království. Zejména v kritických časech si veřejnoprávní médium v Británii skutečně udržuje vysokou důvěru publika. Je to znát například právě během probíhající koronavirové krize. BBC přitahuje masy diváků a posluchačů kvůli spolehlivosti aktuálních informací, oficiálním vystoupením politiků nebo i vzdělávacímu vysílání pro děti, kterým vláda zavřela školy.

BBC proto přišla s vlastním plánem, jak inovovat systém koncesionářských poplatků – nahradit je měsíční „daní“ za širokopásmové připojení k internetu. „Přicházíme s nápadem, jak současný systém výběru poplatků zjednodušit, zefektivnit a více zautomatizovat. Jsme ochotni se o tom bavit,“ zní jasné prohlášení.

Dominový efekt

Nezávislá média veřejné služby si od vynálezu rozhlasu či televize vydobyla ve vyspělém světě výsadní postavení a jsou mnohými označována za pilíře demokracie. Odborníci proto varují, že už jen debaty o jejich smyslu i financování mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen v Británii, ale v celé Evropě. „Jakákoli změna ve financování BBC nebo jen to, že se o tom bude veřejně mluvit, bude zneužita vládami po celé Evropě, které zrovna nejsou nakloněny myšlence médií veřejné služby. Budou to brát jako záminku k útoku na tato média,“ obává se generální ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran.

Například v Polsku či Maďarsku se už politikům podařilo dostat veřejnou mediální službu pod přímou politickou kontrolou. na Slovensku se ji podařilo zkrotit a další země mohou následovat. včetně Česka, kde apetit politiků ovládnout českou televizi i rozhlas neustal po celé období porevolučních třiceti let.