Kam schovat miliardy. Metnar má problém utratit rozpočet na obranu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Kam schovat miliardy. Metnar má problém utratit rozpočet na obranu

,
Kam schovat miliardy. Metnar má problém utratit rozpočet na obranu
Zdroj: čtk

Ani Lubomír Metnar nebude tím, komu se podaří utratit celý obranný rozpočet.

„Na účtu máš 24 miliard korun a utratit je musíš během dvou měsíců. Co uděláš?“ Ne, to není úkol z rodinné deskové hry, ale aktuální zadání pro ministra obrany a jeho úředníky.

Lubomír Metnar (za ANO) se ocitl v komplikované situaci. Přestože ještě na konci srpna usilovně bojoval za to, aby mu resort financí na příští rok příliš neškrtal, letos přidělené peníze nedokáže utrácet. Data z průběžného čerpání obranného rozpočtu ukazují, že ke konci října bylo z celkových 71,55 miliardy korun využito pouze 47,36 miliardy.

 Čerpání letošního obranného rozpočtu

„Přestože ještě do konce roku část peněz vyčerpáme, už teď je jasné, že minimálně 1,5 miliardy utratit nedokážeme,“ vypočítal pro týdeník Euro úředník ekonomické sekce. Výsledek bude ale velmi pravděpodobně ještě horší. I kdyby se resortu podařilo výrazně překonat dosavadní tempo, kdy utrácel v průměru pět miliard měsíčně, 24 miliard stále představuje obrovský balík.

Týdeník Euro se proto pokusil přímo u Lubomíra Metnara zjistit jeho strategii pro následující týdny roku. Na dotazy ale nereagoval. Odpověděl pouze mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek: „Konečné čerpání rozpočtu bude známé až v závěru roku, protože pro akviziční proces bude klíčové poslední čtvrtletí.“

Nicméně, říjen, první měsíc závěrečného čtvrtletí, ukázal, že příliš klíčovým nebyl. Resort utratil 4,7 miliardy, což představuje nižší výdaje než v červenci či srpnu.

Předplatby rozpočet nezachrání

Zásadní potíž v obranném rozpočtu představují investice. Už od začátku roku 2014, kdy se resortu ujalo hnutí ANO, se nákupy zpomalují, zastavují nebo rovnou ruší. A miliardy určené k potřebným modernizacím vojenské techniky pak není jak využít.

 Jak se vyvíjí český obranný rozpočet

Ideálním dokladem je třeba nákup izraelských radarů MADR za 3,5 miliardy korun včetně DPH. Přestože se nyní ministerstvo obrany tváří, že 5. prosince 2019 konečně kontrakt podepíše, mnohaleté zpoždění nedožene. Kdyby se třeba ještě do konce roku podařilo do Tel Avivu poslat alespoň první zálohu, půjde pouze o částečné řešení. Program financování, jak s ním počítal obranný rozpočet, měl totiž běžet už několik let. V roce 2018 tak například mělo do Izraele odejít 868 milionů, kvůli stále odsouvanému podpisu ale Praha neodeslala ani korunu.

Zajímavá kouzla s přebývajícími miliardami předváděl Martin Stropnický (ANO), první Babišův ministr obrany. Aby na konci roku resort nevypadal až příliš nešikovně, Stropnický hospodaření vylepšoval tím, že peníze „odkláněl“ do zahraničí. Bez vysvětlení například předplatil zálohy za pronájem supersoniků Jas-39 Gripen nebo platby do nákupní alianční agentury NSPA. Bojoval s opozicí, jež mu vyčítala jeho neschopnost, i Andrejem Babišem, který nechtěl obraně přidávat.

 Neutracené peníze z obranného rozpočtu

A v podobné situaci je nyní i Metnar. Tlak je na něj z každé strany. „Maximální využití přidělených finančních prostředků je jednou z hlavních priorit ministra a průběžná informace o stavu rozpočtu je pravidelným bodem na jeho poradách,“ přibližuje mluvčí Jan Pejšek.

Obrana tlačí na to, aby se kromě nákupu radarů MADR podařilo do konce roku podepsat i kontrakt na dvanáct vrtulníků Bell Helicopter. V takovém případě totiž bude moct ještě do Silvestra převést první zálohu ve výši 1,05, respektive 1,09 miliardy korun.

Rezervy tu jsou

Podle Jany Černochové (ODS), šéfky sněmovního výboru pro obranu, ovšem nejsou tyto předplatby ideálním řešením. „Svědčí o tom, že by v rozpočtu zůstaly nevyčerpané značné prostředky, což naznačuje, že schopnost plánovat a následně čerpat má stále rezervy. A to samozřejmě není dobře. Setkáváme se s tím každý rok a není vidět větší posun,“ tvrdí Jana Černochová.

Miliardy vytékající z obranného rozpočtu jako kaše z pohádkového hrnečku udivují především v souvislosti s postojem ministerstva, které stále – alespoň navenek – bojuje za rychlejší růst rozpočtu. Pokud vláda splní svůj slib a v roce 2024 pošle armádě 133 miliard korun, tedy ona magická dvě procenta HDP, obrana bude muset razantně změnit styl hospodaření.

Zpátky do současnosti. I když se vojáci na začátku letošního roku radovali, že poprvé v historii jejich rozpočet překonal magickou hranici 70 miliard korun, oslava se odkládá. Ve skutečnosti obrana v roce 2019 využije méně peněz.

Přečtěte si také:

Nábor nových vojáků drhne. Přesto ho povedou dva generálové

Komentář: Velké oči armády aneb Kde ti mladí jsou?

Jak vypnout autopilota. Tendr na obrněnce může skončit průšvihem

Metnarovi stojí další kontrakt. Nákup obrněnců Titus za 6,5 miliardy

Náhradní řešení: obrana kupuje přilby za 435 milionů