Jet do Moskvy a riskovat pošramocení pověsti? Západní státnici řeší, zda se zúčastnit oslav Dne vítězství - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Jet do Moskvy a riskovat pošramocení pověsti? Západní státnici řeší, zda se zúčastnit oslav Dne vítězství

,

Z vojenské přehlídky konané na Rudém náměstí u příležitosti oslav Dne vítězství, jež má uctít miliony sovětských vojáků padlých za druhé světové války, se v posledních letech stalo velmi ožehavé téma s politickým kontextem. Řada lídrů z prozápadně orientovaných zemí ji bojkotuje, aby tak vyjádřila nesouhlas s operacemi, jež ruská armáda v současné či relativně nedávné době za hranicemi své země podnikla. Bude tomu tak i letos?

Zatímco Česká republika si podobně jako například pobaltské státy připomíná konec druhé světové války již 8. května, v Rusku a některých dalších státech bývalého sovětského bloku tento významný okamžik na popud tehdejšího vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina oslavují až o den později.

V rámci této příležitosti se pak tradičně ve většině tamních velkoměst včetně Moskvy konají grandiózní vojenské přehlídky, jimž přihlížejí i ti nejvýznamnější političtí představitelé ruské federace. Stanout po boku současného prezidenta Vladimira Putina a pozorovat defilé jeho armády se však státníkům ze západního světa v důsledku konfliktu na Ukrajině a následné anexe Krymského poloostrova v poslední době příliš nechce.

V roce 2015 z důvodu výše popsaných událostí svoji účast odmítli například tehdejší britský premiér David Cameron, německá kancléřka Angela Merkelová, bývalý šéf Bílého domu Barack Obama či dřívější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Navzdory původním plánům se vojenské parády nezúčastnil ani český prezident Miloš Zeman.

Ovšem jak se zdá, ani po uplynutí dalších pěti let se situace příliš nezměnila. Pro některé zainteresované osoby představuje potenciální účast na přehlídce ze strany státníků prozápadně orientovaných zemí i nadále velký problém.

„Není vhodné, aby západní lídři uctívali armádu oděnou do uniforem, které stále okupují část Ukrajiny, a vzdávali hold stejným jednotkám, jenž zabíjejí lidi v (syrském) Idlibu,“ cituje web listu The Guardian nejmenovaného východoevropského diplomata.

Že se defilé na Rudém náměstí v Moskvě neplánují zúčastnit, potvrdili podle zmíněného listu již například právě zástupci Ukrajiny či Litvy. V Estonsku tamní ministr obrany Jüri Luik vyzval prezidentku Kersti Kaljulaidovou, aby případnou pozvánku rovněž odmítla. Učinila-li by opak, mohlo by to podle něj znamenat, že tím „nepřímo přijímá ruskou rétoriku“.

Naše stanovisko musí být jednotné, vyzývají západní diplomaté

Jak se k celé záležitosti postaví vrcholní zástupci Spojených států amerických, Velké Británie a Německa, je však v tuto chvíli stále nejasné. Prezident Donald Trump se v minulosti nechal slyšet, že by se nadcházejících oslav rád zúčastnil. Pozvánku již obdržel, ale podobně jako premiér Boris Johnson či kancléřka Angela Merklové se zatím jasně nevyjádřil.

Zda by mu jeho případná návštěva Moskvy během letošního 9. května byla ku prospěchu, nebo naopak na škodu, je přitom otázkou. List The Guardian v této souvislosti připomíná, že cesta do hlavního města Ruska by mohla být skvělou příležitostí k tomu, jak se ukázat po boku jiných světově významných státníků. Na druhou stranu ovšem dodává, že by tak nejspíš dal svým odpůrcům převážně z řad demokratů další velký argument pro to myslet si, že se je ochoten nechat se Putinem ovládat.

Svůj další postup proto musí šéf Bílého domu velmi pečlivě zvážit. A jak někteří zdůrazňují, ideální by bylo, kdyby tak učinil v součinnosti s lídry z ostatních prozápadně orientovaných zemí.    

„Musíme najít rovnováhu. Je důležité, abychom u příležitosti 75. výročí uctili všechny oběti a připomněli si, že jsme bojovali jako Spojenci. A touha učinit tak by tu byla. Obavy ale vzbuzuje to, jak se Rusko rozhodne tuto událost interpretovat. Čím více dokážeme naši pozici sjednotit, tím lépe,“ říká jiný diplomat, který si rovněž nepřál být jmenován.

Nejdřív do Kyjeva, pak do Moskvy

Jednou z přijatelných možností by mohl být kompromis spočívající pouze v položení smutečních věnců u hrobu Neznámého vojína v Moskvě a následném společně vydaném prohlášení, v němž by se tito lídři s ohledem na současné či nedávné ruské vojenské operace na Ukrajině a v Sýrii od oficiálních oslav distancovali.

Další alternativu pak představuje účast jak na moskevské přehlídce, tak na té kyjevské, jež se bude konat o pouhý jeden den dříve.

„Je důležité pamatovat na to, že ve válce bojovaly i ostatní části bývalého Sovětského svazu. Není to jen o Rusku, a to by se mělo zohledňovat,“ dodal diplomat.

Macron i Zeman jsou již potvrzeni      

Zklamáním podle něj je postoj, jež v souvislosti s chystanou přehlídkou zaujal francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten totiž svoji účast Kremlu potvrdil, aniž by tento záměr s kýmkoliv jiným předtím prodiskutoval.

Že by ale byl jediným takto vysoce postaveným státníkem Evropské Unie, který bude 9. května přítomen v Moskvě, se však rozhodně říct nedá. Podle ruské ambasády ve Washingtonu na oslavy zavítají například zástupci Bulharska či Kypru. A chybět nebude ani český prezident Miloš Zeman, jak během loňského června informoval na twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Mezi dalšími zeměmi, jež zde budou mít své zastoupení, jsou třeba Bělorusko, Kuba, Kazachstán, Moldávie, Srbsko nebo Venezuela.

Zdroj: www.theguardian.com

Čtěte také:

Rusko slaví Den vítězství vojenskými přehlídkami

Čína jako vojenská hrozba. Summit NATO bude varovat před jejím rostoucím vlivem

Výroba amerických vojenských lodí v ohrožení: Čína a Rusko mohou narušit dodavatelský řetězec

Jet do Moskvy a riskovat pošramocení pověsti? Západní státnici řeší, zda se zúčastnit oslav Dne vítězství
2.7 (54.67%) 15 hlasování
Diskuze