Informační systém pro čerpání dotací je nestabilní a pomalý, tvrdí kontroloři

12. června 2017, 09:20 - čtk
12. června 2017, 09:20

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vydalo na informační systém, který umožňuje například podávat žádosti o podporu z Evropské unie elektronicky, 872 milionů korun. Systém je ale komplikovaný a navíc nestabilní - zamrzává a má pomalé odezvy, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle mluvčího ministerstva Viléma Frčka nemůže být systém jednoduchý ani levný už z podstaty věci, protože v něm pracuje přes 50 tisíc uživatelů a zpřístupňuje žadatelům přes 500 miliard korun.

Kontrola prověřovala, jakým způsobem ministerstvo vytvářelo v letech 2011 až 2016 jednotné metodické prostředí, což je soubor pravidel a postupů pro poskytovatele podpory z EU, které mají přispět ke zlepšení v nakládání s evropskými penězi. Nástrojem pro aplikaci těchto pravidel je právě informační monitorovací systém MS2014+. Do srpna 2016 MMR vydalo na jednotné metodické prostředí 880 milionů korun, přičemž 872 milionů korun z těchto peněz zaplatilo za systém MS2014+.

„Ten se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory,“ uvedli kontroloři. Kvůli své komplikovanosti má systém navíc i problémy se stabilitou, například od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně. Kontroloři se také setkali s častými chybovými hláškami, pomalými odezvami či zamrzáním systému.

Dodavatel systému s výsledky kontroly nesouhlasí

Proti tomu se ale ohradila firma Tesco SW, která je dodavatelem systému. „Auditoři si ve své zprávě pletou výpadky systému s hlášeními požadavků na systém. To jsou především žádosti o technickou pomoc s prací systému, o opravu dat, které si uživatelé způsobili sami špatným postupem, nebo byly zapříčiněny chybou v nastavení systému řídicím orgánem,“ sdělil mediální zástupce firmy Tomáš Jelínek. Jen asi pětina těchto požadavků se podle něj týká řešení nějakých technických problémů, včetně testovacího a referenčního prostředí, s nímž žadatelé o dotace nepřijdou do styku. V šetřeném období navíc žádný komplexní výpadek systému nebyl, dodal.

Ministerstvo v reakci upozornilo, že systém nahradil tři rozdílné systémy z předchozího období a postupně do sebe absorboval jejich specifické funkce a potřeby žadatelů. „Daní za zavedení jednotného prostředí, vyžadovaného Evropskou komisí, které NKÚ ve své zprávě kritizuje, byla nutnost akceptovat požadavky mnoha různých uživatelských přístupů a metod. To bohužel znásobilo i pravděpodobnost chyb. Za uplynulé dva roky se však řada problémů vyřešila a systém je dál průběžně vylepšován,“ uvedlo v reakci ministerstvo.


Na co potřebují čeští miliardáři dotace? Přečtěte si více


Mluvčí také upřesnil, že částka 872 milionů korun zahrnuje i výdaje na provoz, rozvoj a hardware, záložní pracoviště a čtyřletou podporu, zajištění licence a služby technického a bezpečnostního dohledu.

Problematické je podle kontrolorů i financování systému. Na jeho vybudování měla přispět z 85 procent EU. Z různých důvodů, například kvůli neuznání některých výdajů k proplacení či problémům se zadáváním veřejných zakázek, se ale financování z evropských zdrojů snížilo až na 57 procent. „Konečná výše spolufinancování z Evropské unie se ale může ještě změnit. Záležet bude také na tom, jak ÚOHS a Policie ČR posoudí některé související veřejné zakázky, které prověřují,“ píše se ve zprávě.

Příliš dlouhý proces schvalování projektů

Česká republika na konci roku 2016 vyčerpala jen 3,6 procenta z více než 600 miliard korun ze zdrojů EU, na které může Česká republika v období 2014 až 2020 dosáhnout. Negativně se podle NKÚ projevuje také dlouhý proces hodnocení a schvalování projektů. „Ke konci roku 2016 trvalo schválení projektu v průměru 198 dní,“ uvedli kontroloři.

Podle Frčka se v první polovině letošního roku rozběhlo čerpání plným tempem. „K 30. dubnu 2017 bylo vyhlášeno za všechny programy již celkem 499 výzev v objemu 512,8 miliardy korun (příspěvek EU), tj. 84,2 procenta hlavní alokace programového období 2014-2020,“ uvedlo ministerstvo. Do konce dubna byly odeslány Evropské komisi žádosti o platbu za většinu programů v celkové hodnotě 26,4 miliardy korun, tj. 4,3 procenta hlavní alokace, dodal mluvčí.

Pro programové období 2014 až 2020 byly ze strany EU vydány nařízení, rozhodnutí a metodické pokyny v rozsahu přes 4000 stran. „Kritiku složitosti prostředí ze strany NKÚ je tedy třeba chápat spíše jako výhrady NKÚ vůči legislativním postupům Evropské unie,“ konstatovalo ministerstvo.

Čtěte také:

Ministerstvo pro místní rozvoj chybovalo v další zakázce, rozhodl ÚOHS

Šlechtová: Loňský rok byl v čerpání evropských dotací špatný

Dotace k ničemu? Podle NKÚ 9,4 miliardy přírodě výrazně nepomohlo


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Vylidňují se země bývalého východního bloku?
Mistrovství světa ve fotbale vyjde téměř na čtvrt bilionu korun!
Až skončí škola: kdy si musíte začít platit sociální a zdravotní pojištění?
Pracujete a jste v důchodu? Zažádejte si díky sociálnímu pojištění o zvýšení
GDPR od 25. května: můžete pak posílat newslettery?
Auta
Retro: Renault 5 byl miláček davů. Milionům lidí přinesl…
Kupte si závodní Jaguar E-Type! S tímhle jezdil Stirling Moss a je „levný“
Nová Dacia Duster se dočkala užitkové verze. Pokud máte zájem, musíte do Rakouska
Z nuly na 260 km/h za okamžik, aneb jak také může zrychlovat dosluhující anglická limuzína
Auta v EU budou těžší a dražší kvůli této povinné bezpečnostní výbavě
Technologie
Televize Sky nasadila na svatbu prince Harryho technologii pro rozpoznávání obličejů
Banky, platby, vteřiny. Posílání peněz bude rychlejší
Spotřeba Bitcoinu může letos dosáhnout půl procenta celkové globální produkce elektřiny
Nový Google News díky umělé inteligenci zpřehledňuje sledování událostí
Gigabyte X470 Aorus Gaming 7 WiFi: nejlepší deska pro Ryzen? (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče