Ilona Švihlíková: Rozpojení bez opojení - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Ilona Švihlíková: Rozpojení bez opojení

, Ilona Švihlíková,

Když deník Financial Times hledal nejvýznamnější trendy roku 2019, slovo „rozpojení“ (decouple) patřilo k těm nejčastějším. Nemyslí se tím ovšem ona rozpojení, která pozorujeme ve vyspělých zemích už od 70. let – jako je rozpojení mezi vývojem mezd a produktivity práce například. V kontextu roku 2019 se rozpojení týká vztahu mezi USA a Čínou, který vzhledem k síle obou aktérů znamená širší změny, vlastně pro celou světovou ekonomiku.

Rozpojení mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami signalizuje přelom v globalizaci a pohledu na ni. Globalizace totiž znamenala proplétání, propojování na mnoha úrovních. Nešlo zdaleka jen o tvorbu takzvaných hodnotových řetězců ovládaných nadnárodními firmami (které stále mají pod kontrolou 80 procent mezinárodního obchodu).

Globalizace navzdory všem proklamacím a s nimi spojeným očekáváním „zářných zítřků“ byla vždy procesem silně hierarchickým, který mimo jiné reflektoval prohlubování mezinárodní dělby práce. Finanční propojování povzbuzené tlakem MMF na liberalizaci kapitálových toků vedlo již v 90. letech k bezprecedentní frekvenci finančních krizí. Především krize v jihovýchodní Asii se rozšířila z Thajska do dalších rozvíjejících se zemí a zanechala za sebou i dramatické politické dopady (viz Indonésie, Rusko či Argentina).

Politická vzpoura proti globalizaci na sebe nechávala čekat, koneckonců řada problémů našeho světa plyne z toho, že jednotlivé systémy nejsou synchronizovány – zatímco finanční svět je zběsile rychlý, politika vyžaduje čas a projev ekonomických změn v politické rovině může být „zpožděný“ i mnoho volebních období.


Bilance roku 2019 pohledem Miroslava Zámečníka: Dobře už bylo

 Výroba aut v nošovické automobilce Hyundai


Trumpova politika „America First“ je takovou zpožděnou reakcí na globalizaci, koneckonců některé Trumpovy návrhy působí, jako kdyby „vypadly“ z 80. let minulého století. Hlavní motto signalizuje mnohé a ukazuje, jak lze v jednom heslu obsáhnout zcela jiné vidění světa, nejen té ekonomické slupky. Je to důraz na národní zájem, odpor vůči multilaterálním institucím, neomerkantilistická politika (slabý dolar), velkolepý návrat geopolitického uvažování, včetně rozšíření extrateritoriálních sankcí.

Rozpojení mezi USA a Čínou zapadá do scénáře blokového uspořádání světa. Nárůst politik, které deklarují „národní zájem“ a propojují bezpečnostní a ekonomické prvky, není náhodný. Zdaleka se neomezuje jen na výše uvedené aktéry, stačí se podívat třeba na dalšího asijského giganta, na Indii.

Rozpojení je Američany vnímáno jako cesta k „obnovení velikosti“, i když s sebou nese i to, že „americké standardy“ (počínaje technologiemi a konče využíváním amerického dolaru) budou omezeny jen na určitý okruh světa. Pro Čínu rozpojení indikuje nutnost posílit „vnitřní růst“, to je důraz na domácí investice a na spotřebu, ale také urychlené vytváření vlastních technologických alternativ, tedy snížení závislosti zejména na amerických firmách. Další na řadě je pak finanční systém a je dosti pravděpodobné, že Čína přepne pozornost právě na něj.


Bilance roku 2019 pohledem Pavla Párala: Poloprázdný, napůl plný džbánek

 Výroba aut ve Škoda Auto, ilustrační foto


Extrateritoriální sankce, které si USA tak oblíbily, naposledy v případu Nord Stream II, využívají rozšíření a dominance amerického dolaru a finančního systému ovládaného Spojenými státy. Že pod Trumpem USA nemají trvalé přátele, ale jen trvalé zájmy, už si zřejmě uvědomila i EU. Čína je ovšem (s Ruskem po boku) motivována jednat rychle a vedle technologického osamostatňování položit také základy „alternativního“ finančního systému, který může rychleji podpořit internacionalizaci jüanu.

Lze tak očekávat, že rok 2020 se ponese ve znamení dalšího oslabování multilaterálních institucí a pokračování studené války mezi USA a Čínou.

Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.

Od Ilony Švihlíkové dále čtěte:

Proč se mezinárodní obchod chová divně a co to znamená?

Zbytečná G7. Staré recepty a morální nadřazenost svět nepotřebuje

Bezradnost v Davosu

Čemu se Trump diví aneb Americké déjà vu

Ohodnoťte tento článek
Diskuze