Historický moment. Lídři EU se dohodli na fondu obnovy a víceletém finančním rámci - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Historický moment. Lídři EU se dohodli na fondu obnovy a víceletém finančním rámci

,
Historický moment. Lídři EU se dohodli na fondu obnovy a víceletém finančním rámci
Zdroj: čtk

Od pátku čelní představitelé členských zemí Evropské unie jednali v Bruselu o víceletém finančním rámci pro roky 2021 až 2027 (1,074 bilionu eur) a k němu přidružením fondu obnovy (750 mld. eur), který je reakcí na poškozené evropské ekonomiky pandemií koronaviru. Vyjednávání ukázalo, že preference evropských států se značně odlišují, a to zejména mezi Severem a Jihem.

Konečné dohody bylo dosaženo až v úterý nad ránem v 5:30 – právě tehdy předseda Evropské rady Charles Michel napsal na sociální síť Twitter prosté sdělení: „Dohoda!“. Jeho spokojenost s uzavřením dohody na tiskové konference byla značná. „Evropa je silná. Evropa je jednotná. Je to dobrá dohoda, silná dohoda a co je ze všeho nejdůležitější, je to v této chvíli ta správná dohoda pro Evropu,“ okomentoval vyjednávání Michel.  

Spory se celý víkend vedly hlavně o fond obnovy, jelikož původní návrh počítal s tím, že celých 500 miliard eur bude ve formě dotací, na jejichž financování by si EU společně půjčila na finančních trzích. Zbylých 250 miliard by si za výhodných podmínek mohly členské země půjčit. Tento návrh podporovaly hlavně jižní státy jako Španělsko nebo Itálie, ale hlavně dvě nejdůležitější země – Německo a Francie. Naopak proti byly státy tzv. šetrné čtyřky – Rakousko, Nizozemí, Švédsko, Dánsko a pro tento summit i Finsko. Neformálním vůdcem skupiny byl nizozemský premiér Marc Rutte, kterého jižanští diplomaté v průběhu jednání překřtili na „Pana Ne“.

Právě státy šetrné čtyřky tlačily na změny v návrhu a jejich požadavky byly nakonec vyslyšeny – konečná dohoda počítá s 390 miliardami ve formě dotací a 360 miliardami eur ve formě půjček. Stále se tak jedná o 750 miliard eur, avšak objem dotací, na které by si půjčila EU, se značně snížil. Politici kolem nizozemského premiéra také tlačili na to, aby podpora evropských peněz byla navázána na ekonomické reformy, klimatické cíle a vládu práva.

Tyto podmínky odmítalo zejména Polsko a Maďarsko, proti kterým v současné době vede Evropská komise řízení, kvůli podezření z porušení principu vlády práva. Zmínka o vládě práva nakonec v konečném návrhu zůstala, avšak ne explicitně tak, že by Maďarům a Polákům bránila ve využití finančních prostředků. Naopak by měl mít jakýkoliv členský stát možnost zabránit čerpání peněz v případě, pokud by byly reformy nedostatečné. Šetrná čtyřka si také vyjednala tzv. rabaty, tedy snížení finančního příspěvku do evropského rozpočtu, které si kdysi jako první vymohla Velká Británie pod vedením Margaret Thatcherové.

Původní návrh fondu obnovy také počítal se štědřejšími příspěvky na výzkum nebo na zdravotnické potřeby. Právě tyto oblasti během summitu doznaly největších škrtů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová litovala, že právě zmíněné oblasti na vyjednávání nejvíce utrpěly, avšak i ona zdůraznila, jak důležitým momentem je dosažení společné finální dohody. „Dnes jsme udělali historický krok, na který můžeme být všichni pyšni. Dnešek je velkým krokem k obnově,“ řekla von der Leyenová.

Právě zastánci původního návrhu po skončení summitu oplývali spokojeností. Španělský premiér označil dosaženou dohodu za „Marshallův plán pro Evropu“, italský předseda vlády za „historický moment“ a prezident Macron jako „historickou změnu“. I z těchto slov tak lze vyčíst, jak moc velká úleva pro unijní lídry nastala, když se konečně shodli na parametrech fondu obnovy.

Pro Českou republiku znamená konečná dohoda možnost čerpání dotací po další sedmileté období ve hodnotě 960 miliard korun, dalších 400 miliard korun si bude česká vláda moci půjčit za výhodných podmínek. S výsledkem byl český premiér Andrej Babiš spokojený, ač původní návrh byl pro Česko velkorysejší, tak i přesto se jedná oproti minulému období o navýšení objemu peněz určených pro české projekty. Babiš ocenil hlavně možnosti částečného převádění finančních prostředků mezi jednotlivými strukturálními fondy.

Celý návrh ještě musí schválit Evropský parlament, jehož zástupci v minulost vyjádřili diametrálně odlišné představy o tom, jak by měl vypadat následující víceletý finanční rámec.

Ohodnoťte tento článek
Zdroj: euronews.com, politico.eu, dw.com
Diskuze