Von der Leyenová je sice v čele Evropské komise (EK) teprve rok, avšak i tak toho už ve vysoké evropské politice zažila mnoho. Šéfka Komise začala svůj projev slovy Andreje Sacharova o nezlomnosti ducha. „V posledních měsících Evropané prokázali, že tuto vlastnost mají,“ řekla. Jako příklad uvedla pracovníky v sociálních službách, kteří se přestěhovali do domovů pro seniory nebo zdravotníky z první linie.
Právě obnova evropských ekonomik po koronavirové pandemii byla důležitým téma jejího projevu. „V posledních měsících jsme si znovu mohli uvědomit hodnotu toho, co je pro nás důležité,“ pokračovala předsedkyně EK. Podle ní je proto potřeba, aby se evropští lídři zamysleli nad kompetencemi EU v oblasti zdravotnictví a vyzvala tak tomu, aby členské státy přenesly v této oblasti větší pravomoci do rukou EU.
„Musíme debatovat o kompetencích v oblasti zdravotnictví,“ řekla šéfka EK. I tak však zdůraznila, že i bez potřebných kompetencí dokázala Unie členským státům značně pomoci, jako příklady uvedla koridory pro přepravu zboží, repatriační lety pro občany EU, umožnění pomoci rumunských lékařů v Itálii a další podobné prvky nutné pro řešení krize.
Jako další přispění Evropské unie na řešení krize uvedla von der Leyenová finanční pomoc na záchranu pracovních míst. „To je projev reálné evropské solidarity,“ řekla k tomu. Podle ní bylo důležité, že EU dokázala rychle a flexibilně finančně podpořit členské státy při vyplácení mezd, což ukázalo, že se EU stará o své občany. „Ze strachů a sporů jsme dokázali vytvořit důvěru v Unii, ukázali jsme, co je možné,“ řekla.
V dalších částech projevu se předsedkyně EK věnovala spíše návrhům a plánům do budoucna. Nejdříve mluvila o minimální mzdě, která by v určitém měřítku měla fungovat pro členské státy. „V EU považujeme za důležitou i důstojnost práce, pro příliš mnoho lidí se práce už nevyplatí, proto EK chce navrhnout podporu členských států, kteří chtějí vytvořit systém minimálních mezd,“ řekla. Zároveň však von der Leyenová zdůraznila, že návrh bude respektovat tradice jednotlivých států, v některých zemích není systém minimální mzdy vůbec zavedený.
Velký důraz v průběhu celého projevu šéfka EK kladla na vnitřní trh Evropské unie. „Pandemie nám připomněla mnoho věcí, které jsme brali jako samozřejmost, jak důležitý pro prosperitu je propojený jednotných trh,“ uvedla.
Zelenou politiku a prosperitu je možné zkombinovat
Významným tématem aktuální Evropské komise je zelená ekonomika a klimatická politika. „Planeta se neustále otepluje, tají ledovce na Mont Blancu, hoří lesy v Oregonu, Rumunsko zažilo největší sucho za poslední desetiletí. Musíme něco změnit a víme, že to je možné,“ věří předsedkyně EK. I proto Komise navrhuje navýšit cíl snížení emisí ze stávajících 40 procent na 55 procent.
„Naše hodnocení dopadu ukazuje, že naše ekonomika i průmysl to zvládnout mohou,“ tvrdí von der Leyenová. Zároveň také chce, aby EU byla lídrem, kterého budou další země následovat. Plán také označila za ambiciózní, prospěšný a dosažitelný. „Od roku 1990 poklesly emise o 25 procent, naše ekonomiky přitom vzrostly o 60 procent,“ připomněla von der Leyenová.
Další významnou oblastí jsou pro EU digitální technologie. „Představte si, že bychom byli v pandemii bez digitálního světa. Moderní technologie nám umožnily, aby se mladí lidé učili na dálku a firmy mohly prodávat své výrobky,“ podtrhla důležitost moderních prostředků. Podle von der Leyenové má EK v této oblasti tři priority: data, technologie (zejména umělou inteligenci) a infrastrukturu. „Není možné, aby 40 procent lidí na venkově nemělo přístup k širokopásmovému připojení k internetu,“ řekla.
Na závěr projevu se von der Leyenová zastavila i u zahraniční politiky EU. Už při svém nástupu prohlásila, že chce, aby EK stala „geopolitickou“. Oznámila, že Komise předloží návrh tzv. Magnitského zákonu, který umožní EU flexibilněji reagovat na porušování lidských práv v zahraničí. „At už je to Hongkong, Moskva nebo Minsk, Evropa musí mít rychlou a jasnou pozici,“ řekla.
Během projevu se předsedkyně EK dotkla i brexitu, u kterého zdůraznila potřebu dodržovat dojednané smlouvy. A také migrace, u níž zmínila hlavně lidský přístup a lepší ochranu vnějších hranic, společnou globální iniciativu Covax směřující k vývoji vakcíny proti onemocnění covid-19 nebo potřebu větší zdravotnické soběstačnosti. Řeč zakončila zvoláním „Ať žije Evropa“.