EU bude mít žalobce pro vyšetřování podvodů a terorismu, rozhodli europoslanci

05. října 2017, 13:02 - čtk
05. října 2017, 13:02

Evropský parlament dnes vyslovil souhlas se zřízením úřadu evropského veřejného žalobce, který bude vyšetřovat trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie a v budoucnu také přeshraniční teroristickou činnost. Vznik úřadu je výsledkem takzvané posílené spolupráce dvacítky unijních zemí včetně České republiky, další země evropského bloku se ale mohou kdykoli později připojit.

V současné době podvody související s unijními financemi vyšetřují a stíhají pouze orgány jednotlivých členských zemí, jejich pravomoc je proto omezena hranicemi daného státu.

Evropský parlament uvádí, že finanční podvody přišly evropské daňové poplatníky v celounijním součtu z roku 2015 na 637,6 milionu eur (16,5 miliardy korun). Nezávislý úřad evropského žalobce by tomu měl v budoucnu zabránit.

„Boj proti poškozování rozpočtu je nesmírně důležitý, neboť jde o poškozování samotných daňových poplatníků,“ prohlásila po hlasování česká europoslankyně Michaela Šojdrová k důvodům, proč návrh podpořila. Ne všichni její evropští zákonodárci ale se vznikem evropské prokuratury souhlasí, jedním z nich je i její český kolega Evžen Tošenovský.


Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?


„Vytvoření evropského prokurátora je pro mě nepřijatelné. Jsou oblasti, které by měly zůstat ve výlučné kompetenci členských států a toto je jedna z nich. Pokud jde o přeshraniční dimenzi, je zde prostor pro efektivnější spolupráci, nikoli nadřízenost orgánů EU. Myslím, že rozumnější by bylo finančně a personálně posílit výborně fungující Eurojust (unijní agentura pro soudní spolupráci),“ uvedl Tošenovský.

Centrála úřadu žalobce bude sídlit v Lucemburku, v jednotlivých státech ale budou působit takzvaní pověření žalobci. Po souhlasu europarlamentu musí formálně vznik prokuratury posvětit také členské státy. Předpokládá se, že úřad zahájí práci nejdříve za tři roky.

Státy EU o vzniku úřadu, se kterým se původně počítalo od roku 2009, vyjednávaly čtyři roky. Když letos v dubnu unijní země potvrdily, že se v plném počtu 28 nedokázaly shodnout, rozhodlo se 20 z nich pro zřízení úřadu v režimu takzvané posílené spolupráce, který umožňují unijní smlouvy. Jde o Belgii, Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francii, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Dánsko, Irsko a Británie mají v této oblasti vyjednanou výjimku, ostatních pět států EU se může k posílené spolupráci připojit, pokud o to budou mít zájem.

Čtěte také:

Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy

Teď už doopravdy. Estonsko oživuje myšlenku zdanění internetových koncernů

Esej: Zamávejte eurobusu


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
OSVČ a platby na pojistném v roce 2018
11 otázek a odpovědí, které můžete mít k dani z nemovitosti
Kolik každý Čech vyprodukuje ročně odpadu?
Od ledna 2018 teče z kohoutků dražší voda. O kolik?
Jak vydat knihu? Zeptali jsme se spisovatele
Auta
Jaguar E-Pace opravdu není jen převlečený Range Rover…
Land Rover v Ženevě představí extrémně drahý třídveřový Range Rover SV Coupé
Pět hrubých řidičských chyb, které vás mohou na silnici stát život
Škoda 1101 VO/P vs. Škoda Kodiaq: K obraně vlasti připraven!
Galerie: 16 nejlevnějších aut 4×4 s automatem na českém trhu
Technologie
Chrome podporuje HDR už i na počítačích. Ale jen ve Windows 10
Facebook chce vypichovat kvalitní zprávy. Nezvolil šťastnou cestu
AMD má nové vedení divize Radeon: Starý veterán z ATi a otec čipů Tegra z Nvidie
Unikly parametry chystaných nových procesorů Coffee Lake. Na pultech možná už v únoru
Vyšel Firefox 58. Je zase rychlejší a nabízí více možností při pořizování snímků webů
Hry pro příležitostné hráče